Skoky na lyžích měly v Československu hluboké tradice, což dokládala i zlatá olympijská medaile Jiřího Rašky z roku 1964. Na počátku osmdesátých let však procházela československá reprezentace určitou krizí. Naděje vkládala do 7. mistrovství světa v letech na lyžích, které se konalo na domácí půdě v Harrachově. Mistrovství probíhalo o víkendu 19. – 20. března a první den provázel závody déšť. Závodníci si však pochvalovali, že nefoukal větší vítr a můstek byl skvěle připraven. Dobrým podmínkám odpovídaly i vynikající výkony. Hned první kolo se skvěle povedlo Pavlu Plocovi, který výkonem 181 metrů vytvořil nový světový rekord. Hned po jeho dosažení se ovšem sešla komise, která řešila otázku, zda vzhledem k překonání kritického bodu můstku o jeden metr nebude nutno změnit nájezd. Nakonec se rozhodla nechat vše při starém a žádný další závodník se k Plocově rekordnímu výkonu už ani nepřiblížil. Pochopitelně se československý reprezentant po tak skvělém skoku ocitl na první příčce, ale neubránil se nervozitě, a po nepříliš vydařeném druhém kole nakonec obsadil až páté místo. První den zvítězil Rakušan Kogler a skvělou stříbrnou pozici držel další československý reprezentant Jiří Parma. Drama pokračovalo i následující den. V nedělním klání nakonec zvítězil reprezentant Německé demokratické republiky Klaus Ostwald před Finem Nykänenem a Rakušanem Schallertem. Jiří Parma nezopakoval skvělé výsledky ze soboty a propadl se až na šesté místo a Pavel Ploc skončil v neděli čtvrtý. V konečném součtu se Ploc mohl radovat ze stříbrné medaile. V celkovém součtu ho překonal právě nedělní vítěz Ostwald, bronz získal Nykänen a Parma skončil na solidním šestém místě.Branky, body, sekundy, BBS-1983-03-19; ČST