
Státní cena Klementa Gottwalda byla pravidelně udělována v předvečer svátku 1. máje vědcům a umělcům za mimořádné tvůrčí výkony. Samozřejmě do výběru vstupovaly vedle odborných hledisek též politické aspekty. Směs oceněných bývala v některých letech až překvapivě pestrá. Nejinak tomu bylo i v roce 1980. Z oceněných vědců určitě stojí alespoň za zmínku genetik Jan Svoboda. Veřejnost však i tehdy znala především umělce, i když u nich býval výběr obvykle spornější. V roce 1980 jasně ilustroval rostoucí význam televizního vysílání – ze sedmi Státních cen v tomto oboru byly tři uděleny za televizní aktivity. Oceněni byli tvůrci ideologicky silně podbarveného televizního seriálu Třicet případů majora Zemana i výtvarník Zdeněk Smetana jako tvůrce velmi populárního večerníčkového cyklu Rákosníček a hvězdy. Státní cenu Klementa Gottwalda spojenou s nemalou finanční odměnou obdržela i Jiřina Švorcová. Ne však jako Žena za pultem, ale za svou nejproslulejší divadelní roli – Matku ve stejnojmenném dramatu Josefa Čapka. Jako Čapkovu Matku Jiřinu Švorcovou přitom ocenila i recenze v exilovém časopise Svědectví, kde se rozhodně nedalo čekat, že by si je herečka získala svou politickou angažovaností. Příznačné pro tehdejší význam televize však bylo, že cenu Švorcová nedostala za výkon na divadle, ale za ztvárnění role v televizní inscenaci vytvořené podle divadelního představení. Ze spisovatelů se Státní ceny Klementa Gottwalda dočkal autor Honzíkovy cesty Bohumil Říha, jemuž však byla udělena za jeho v prorežimní linii napsaná díla pro dospělé, a angažovaný komunistický autor Josef Rybák. Samozřejmě zapomenuti nemohli být ani Slováci, kteří zároveň reprezentovali další druhy umění. Státní cenu Klementa Gottwalda tak dostali sólista Slovenské filharmónie klavírista Peter Töperczer a malíř František Kudláček. Jejich dílo však zůstalo Dvořákovým prakticky neznámé, zatímco majorovi Zemanovi či Rákosníčkovi se snad ani vyhnout nedalo.TN1-1980-04-30 (Vyznamenání na Hradě); TN1-1980-04-30 (Rozhovory s vyznamenanými);TN2-1980-04-30 (Rozhovory Hrad II.); ČST