Od počátku šedesátých let Organizace spojených národů vyhlašovaly mezinárodní roky věnované jednotlivým skupinám obyvatelstva či podpoře pozitivních společenských aktivit (např. Mezinárodní rok vzdělání, Mezinárodní rok turismu, Mezinárodní rok spolupráce). V roce 1975 zaznamenal velký ohlas Světový rok ženy, na který o čtyři roky později navázal Světový rok dítěte. Československo samozřejmě nemohlo zůstat zcela stranou, zejména když Mezinárodní rok dítěte připadl na stejný rok jako 30. výročí založení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže. Kvůli baby boomu z počátku sedmdesátých let, zde žila velká skupina dětí ve věku kolem šesti let. Je jasné, že tato demografická vlna výrazně ovlivnila celý veřejný prostor a některé změny probíhaly i v rámci Mezinárodního roku dítěte. Jenže se zároveň nedalo přehlédnout, že Československu na další výraznější podporu dětí či rodin s dětmi chyběly na sklonku sedmdesátých let prostředky. Mezinárodní rok dítěte tak sice začal pro školáky jistě vítaným dárkem uhelných prázdnin, v době jeho konání však také poměrně výrazně zvýšila ceny dětského oblečení. Investice do zařízení pro děti v rámci Mezinárodního roku dítěte také nedosáhla nějakých mimořádných hodnot, za zmínku snad stojí nový krajský dům dětí a mládeže v Českých Budějovicích předaný symbolicky na Mezinárodní den dětí 1. června. Mezinárodnímu roku dítěte a 30. výročí Pionýra byl věnován také dětský film Indiáni z Větrova, premiérově uvedený v září. O co menšími faktickými domácími výsledky se mohla propaganda chlubit, o to více zdůrazňovala horší osud dětí v meziválečném Československu a v kapitalistických zemí.Kronika našeho života 1979; ČST