Návštěva nejvyššího sovětského představitele byla pro zdejší mocné vždy mimořádně významnou událostí a plně to platilo i pro cestu Leonida Iljiče Brežněva do Československa na přelomu května a června 1978. Stranický deník Rudé právo spustil úplné orgie nadšení a po příjezdu sovětské hlavy hovořil jako o triumfální cestou Prahou. Neustále do své reportáže vplétal odkazy k výročí osvobození s používáním symbolů měsíce května včetně nezbytných šeříků. Je ostatně dost možné, že i Honzík rozšířil se svou třídou ony řady „nadšených Pražanů“, které L. I. Brežněva mohutně vítali. Sovětský nejvyšší představitel, který do Prahy přicestoval s rozsáhlým doprovodem, samozřejmě v Československu jednal s tamějšími politickými představiteli a to i o takových pro běžné občany odtažitých problémech jako byla politická situace v Zairu. Většinu občanů asi příliš nevzrušila ani skutečnost, že Brežněv položil věnec ke hrobu Klementa Gottwalda v památníku na Vítkově. Nejvyšší sovětský představitel se při své návštěvě projel i pražským metrem, ale Karel určitě nepatřil mezi vyvolené, kteří se podobné slávy účastnili. A lze i velmi vážně pochybovat, že by si do své knihovničky pořídil knihu Brežněvových vzpomínek, která k příležitosti návštěvy sovětské delegace vyšla v Praze. Z Prahy se L. I. Brežněv přepravil do Bratislavy, kde byl přivítán podobným způsobem jako v metropoli. Na závěr cesty obdržel Brežněv obdržel opět v Praze Řád Klementa Gottwalda a podepsal Společné prohlášení o dalším rozvoji bratrského přátelství a všestranné spolupráce mezi KSČ a KSSS, ČSSR a SSSR. I v ní se vyjadřovali představitelé obou stran a států k otázkám situace v Libanonu, Etiopii či Mosambiku. Běžní občané to už ani nevnímali.Československý filmový týdeník 1978/28, ČSSR 1978, r. 1978; Krátký film, ČST