Do osudů rodiny Dvořákových se kvůli Karlovu zaměstnání trvale prolíná pražské metro. To v roce 1978 dostalo svoji druhou trasu A, barevně odlišenou jako zelená. První vybudovaný úsek směřoval od Náměstí míru, přes Muzeum, kde se křižoval s již vybudovanou částí trasy C, Můstek, Staroměstskou, Malostranskou, Hradčanskou až na nynější stanici Dejvická, která ovšem tehdy nesla označení Leninova. Zahájení provozu 12. srpna byla opět veliká sláva nesená především v duchu propagace československo-sovětského přátelství a spolupráce. Dokonce samotný Leonid Iljič Brežněv poslal při této příležitosti pozdravný dopis. Samotný akt přestřižení rudé pásky na stanici Leninova provedl pochopitelně prezident a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák. Nová trasa byla přitom oceňována nejenom pro své technické kvality, ale také pro estetické hodnoty výtvarného pojetí jednotlivých stanic. Vedle vestibulu zastávka Leninova s velkou stěnou s vlajícím praporem a hlavou zakladatele sovětského státu a mozaiky s motivem „únorového vítězství“ na stanici Malostranská zaujala dobové komentátory především úprava stanice Malostranská. Původně čtyřvozové soupravy vozily na trase metra A cestující v minimálně tříminutových intervalech. Později však byl ve špičce interval zkrácen a v noci naopak prodloužen. A Karel? Ten už asi v okamžiku otevření trasy A myslel na třetí linku – žlutou trasu B. Ta se totiž začala připravovat již od roku 1977 a byla zahájena výstavba stanice Smíchovské nádraží. Nespala ani červená trasa C – na ní započala výstavba traťových hloubených tunelů v Karlíně. Zkrátka práce měli stavitelé metra až nad hlavu.ČSSR 1978, r. 1978; ČST