Kuba jako „ostrov svobody“ a místo, kde působil proslulý revolucionář Ernesto „Che“ Guevara měla u světové levice koncem sedmdesátých let stále ještě dobrý zvuk. Na Fidela Castra jako na věrného a oddaného spojence s velkými sympatiemi shlížel i Sovětský svaz. Proto byla také Kuba zvolena jako první mimoevropský stát zvolena za pořadatele Světového festivalu mládeže a studentstva. Stejně jako předchozí festival, který probíhal v roce 1973 v Berlíně, se konal pod heslem Za protiimperialistickou solidaritu, mír a přátelství. Do kubánské metropole se na přelomu července a srpna sjeli delegáti z úctyhodných 180 zemí celého světa a pochopitelně nemohla chybět ani rozsáhlá československá delegace. Na zahájení nechyběl ani člen předsednictva ÚV KSČ a první tajemník ÚV Komunistické strany Slovenska Jozef Lenárt a také předseda ÚV Socialistického svazu mládeže Miloslav Dočkal. Do Havany však na festival přicestoval i zpěváci Václav Neckář, Helena Vondráčková a Jana Kociánová nebo první český kosmonaut Vladimír Remek. Vystupovaly zde i různé soubory lidového umění z Československa. Gigantické zahájení uchvacovalo delegáty pravou jihoamerickou barevností a temperamentem. Festivalový oheň přitom zapaloval olympijský vítěz, kubánský běžec Alberto Juantorena. Následovalo několik dní pestrého programu, v němž se míchala různá kulturní vystoupení s politicky podbarvenými akcemi. Velká pozornost byla věnována hlavně „obětem amerického imperialismu“ jako byl Vietnam či Chile. Hodně se hovořilo i apartheidu v Jihoafrické republice. Kritiky se ovšem dočkal i čínský maoismus. Rudé právo pravidelně přinášelo zpravodajství z festivalu a činila se i další média, takže i k Dvořákovým se dostal odlesk jásavé exotiky včetně mohutného festivalového karnevalu, přestože ani jeden z nich nebyl natolik dobře zapsán u režimu, aby byl na Kubu vyslán. Ostatně na to naši hrdinové neměli ani ten správný věk. To však asi nebyla ta hlavní překážka.Československý filmový týdeník 1978/42, r. 1978; Krátký film