Jestliže let prvního Čecha do vesmíru podněcoval pocity národní hrdosti, podobně na něj působila mohutná výstava Doba Karla IV. v dějinách národů Československa, která probíhala na vysoce symbolickém místě – na Pražském hradě. Konala se u příležitosti 600. výročí úmrtí patrně nejslavnějšího českého krále a i jeho odkaz si vládnoucí moc pro sebe chtěla přivlastnit. Nad výstavou převzal záštitu sám generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR v jedné osobě Gustáv Husák a zahajoval ji vedle husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci i projev tehdejšího ministerského předsedy Lubomíra Štrougala. Leitmotivem prohlášení politiků bylo přihlášení se k „pokrokovým tradicím“ české historie. I když se výstava koncentrovala na dobu Karla IV., zároveň se snažila v obrysech zmapovat celý průběh českých dějin. Proto zde byly například veřejnosti představeny např. dosud nevystavené pohřební insignie Přemysla Otakara II. a jako připomenutí neustále československo-sovětské družby Uspenský sborník se staroslovanskými texty. V rámci výstavy bylo prezentováno dokonce i posledních třicet let dějin Československa, tedy období od února 1948. I zde byl přitom položen, snad u vědomí 10. výročí srpnové okupace, důraz na československo-sovětské přátelství, jak dokládaly třeba originály čs.-sovětských smluv z let 1943 a 1970. Tyto části expozice však většinu lidí naprosto nezaujaly. Naopak zdaleka největší atrakcí se však staly jen velmi zřídka ukazované korunovační klenoty, které lákaly doslova tisíce návštěvníků. Výstava měla celkově obrovský úspěch a lidé neváhali stát dlouhé fronty, aby spatřili nejvýznamnější památky české státnosti. Expozice se tak natrvalo vryla do paměti nemalé části občanů Československa.Kronika našeho života, Kulturní přehled roku 1978; r. 1978, 1984; ČST