Vasil Biľak patřil bezpochyby mezi nejméně oblíbené členy vedení KSČ. Rodák z východního Slovenska se vždy profiloval jako představitel krajně dogmatického křídla, které mělo vážné pochybnosti i o ideologické pravověrnosti samotného Gustáva Husáka. Ze svého přesvědčení Vasil Biľak neslevil ani v roce 1968, kdy se stal jedním z nejhorlivějších kolaborantů s okupanty. I když ho to krátkodobě stálo post prvního tajemníka ÚV KSS, v období tzv. normalizace mu jeho názory a chování zajistily kariérní vzestup. Vypracoval se na post člena předsednictva ÚV KSČ, tedy nejužšího mocenského centra, a tajemníka ÚV KSČ zodpovědného za mezinárodní politiku. V této funkci se přitom neustále střetával s představitelem Husákova křídla, ministrem zahraničí Bohuslavem Chňoupkem. Ale Biľak měl velmi vlivné zastánce mimo hranice Československa a tak si svůj post udržel až do konce osmdesátých let. A také se ke svým šedesátinám nemusel spokojit pouze s domácími řády – zároveň totiž obdržel vysoké sovětské vyznamenání – Leninův řád.Československý filmový týdeník 1977/34, r. 1977; Krátký film