Rakouský právník Kurt Waldheim (1918-2007), který vykonával v letech 1972-81 funkci generálního tajemníka Organizace spojených národů, navštívil v této pozici Československo již v roce 1973 a i o necelé dva roky později byl přivítán s veškerou pompou. Přestože Waldheim rozhodně nepatřil mezi socialisty, v sovětském bloku nacházel nezanedbatelnou oporu. Souviselo to mj. i s jeho poněkud kontroverzním vztahem k Izraeli, který obvykle vyhovoval Sovětskému svazu orientovanému v tomto období jasně na podporu arabských států. K Československu mohl mít navíc blízký vztah díky rodinným kořenům – jak nasvědčovalo jeho původní příjmení (Watzlawick – tj. Václavík). Na druhé straně skutečnost změny příjmení naznačovala, že se jeho otec, školní inspektor českého původu, snažil od svých národních kořenů odstřihnout. V Československu v dubnu 1975 absolvoval Kurt Waldheim v průběhu pouhých tří dní poměrně rozsáhlý program – jednal mj. s premiérem Lubomírem Štrougalem a prezidentem Gustávem Husákem, na Univerzitě Karlově v Praze přijal titul honoris causa, prohlédl si zámek Konopiště a zavítal také do Karlových Var. Oficiální tisk zdůrazňoval zejména Waldheimova prohlášení podporující mírové řešení mezinárodních sporů a nutnost domluvy mezi oběma supervelmocemi a jejími bloky. Díky obratné politice se Waldheim udržel na svém postu i v následujícím období. Na počátku osmdesátých let však šance na jeho třetí funkční období údajně zmařilo veto Číny. Nicméně jeho kariéra ještě zdaleka neskončila. V roce 1985 kandidoval na post rakouského prezidenta, o který se neúspěšně ucházel již roku 1971. Napodruhé sice uspěl, ale jeho kampaň i výkon funkce provázel stín týkající se jeho činnosti v řadách wehrmachtu za druhé světové války. Kvůli podezření, že se jako důstojník zúčastnil v Řecku akcí proti partyzánům byl dokonce zařazen mezi osoby, které měly zakázaný vstup do USA.ČSFT 1975/17; 1975; Krátký film