Zprovoznění pražského metra patřilo mezi mimořádné události. První vize o vybudování podzemní dráhy v Praze se objevily již na samém konci 19. století a na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století byla už dokonce prakticky zahájena její výstavba. Pak ale vše přerušila válka a projekt zapadl. Znovu se k němu Praha vrátila v 60. letech, kdy se vlivem rostoucí motorizace v metropoli rychle zhoršovala dopravní situace. Původně se počítalo spíše s podpovrchovou tramvají navazující na povrchovou síť, ale i pod vlivem doporučení sovětských odborníků se nakonec prosadil systém metra. Technicky velmi náročná stavba prvního úseku, tedy trasy C z Karlína do Kačerova, zahájená v lednu 1966 se značně protahovala. A původně plánovaný termín zprovoznění – rok 1970 se nepodařilo dodržet. Situaci ještě dále zkomplikovalo rozhodnutí nahradit původně plánované vozy domácí produkce technicky zastaralými a zejména velmi těžkými sovětskými soupravami. To přidělalo těžkou hlavu i Karlovi, zejména kvůli konstrukci Nuselského mostu. Situace byla nakonec vyřešena zamontováním posilovacího roštu do stavby, ale otevření pražského metra nabralo další skluz. K slavnostnímu uvedení prvního úseku trasy C do provozu tak nakonec došlo až 9. května 1974 v 9 hodin 19 minut, v rámci oslav osvobození Československa. Symbolika zahájení jenom podtrhla propagandistické vyznění celého aktu a zároveň pojetí celé stavby jako vrcholné ukázky československo-sovětské spolupráce. Pásku přitom nestříhal nikdo jiný než samotný generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák jako nejmocnější muže v zemi. První zprovozněný úsek měřil celkem 6, 7 kilometru, po kterých tehdy jezdily pouze třívozové soupravy pohybující se průměrnou rychlostí 28 kilometrů v hodině v tříminutových intervalech. Hned od počátku metro Pražané i návštěvníci Prahy velmi intenzivně využívali a jen v prvním roce své existence přepravovalo denně přes 160 000 osob, což znamenalo něco více než 9 % všech cestujících městské hromadné dopravy. Již v době zahájení provozu se přitom stavěl již několik měsíců i první úsek trasy A mezi Leninovou (dnes Dejvická) a Náměstím Míru, která byla otevřena v roce 1978. A i pro další roky se metro v Praze poměrně rychle rozvíjelo, takže se Karel rozhodně nemusel bát o práci. Tedy pokud by se mu do toho pořád nemotal Jarda Franc.ČSFT 1974/20, 1974; Krátký film