Prvním americkým prezidentem v dějinách, který rezignoval na svůj post, se v srpnu 1974 stal Richard Nixon. Jeho krok byl následkem nebývalého skandálu v amerických dějinách, který vešel do dějin jako Aféra Watergate. Ta vypukla již o dva roky dříve, kdy byli zadrženi policiív centrále Demokratické strany v komplexu Watergate ve Washingtonu D. C. pracovníci aparátu republikánského prezidenta s úmyslem instalovat zde odposlechy. Skandál se stal tučným soustem pro novináře, ale Bílý dům úporně popíral své spojení se snahou o montáž zařízení a všemožným způsobem se snažil mařit vyšetřování celé záležitosti. Zapírání vydrželo prezidentovi Nixonovi až do počátku srpna 1974, kdy konečně přiznal, že celou dobu o aféře a jejím pozadí veřejnosti lhal. Protože dobře tušil, že by proces jeho odvolání kvůli maření spravedlnosti, zneužití pravomoci a pohrdání Kongresem skončil jeho totálním neúspěchem a ostudou, raději sám abdikoval. Jeho nástupcem se stal dosavadní viceprezident Gerald Ford. Jedním z prvních kroků nového prezidenta se stalo udělení milosti svému předchůdci Nixonovi, které zamezilo jeho dalšímu stíhání i případnému odsouzení. Tím však Ford popudil nemalou část amerických voličů a dost možná tak výrazně přispěl ke své porážce v prezidentských volbách v roce 1976, které vyhrál jeho demokratický protikandidát Jimmy Carter. Oficiální československá média se k celé aféře a k Nixonově demisi přistupovala s až překvapivou zdrženlivostí a samotný prezidentův krok charakterizovalo Rudé právo vrchol nemilosrdného vnitřního boje několika zájmových a mocenských skupin USA. Důvodem byla patrně skutečnost, že Sovětskému svazu vcelku vyhovovala Nixonova mezinárodní politika, která ze sovětského pohledu přispíval k uvolňování napětí. Dvořákovým však asi celá změna byla naprosto lhostejná.ČSFT 1974/34, 1974; Krátký film