Do Salvadora Allendeho (1908-1973) vkládal sovětský blok velké naděje. Lékař a předák Socialistické strany Chile poprvé kandidoval na prezidenta již v roce 1952, ale těsně uspěl až na čtvrtý pokus v roce 1970, přestože získal menší procento hlasů než při třetí kandidatuře. Už při volební kampani daly Spojené státy jasně najevo, že v případě Allendova vítězství zastaví veškerou hospodářskou pomoc Chile. Allende se snažil oslovit zejména chudší vrstvy obyvatelstva svoji sociální politikou. Po svém zvolení mj. znárodnil banky a doly a začal reformovat školství a zdravotnictví. Pochopitelně vyvolal nevoli vyšších vrstev obyvatelstva a církve, proti některým jeho krokům se stavěla i nezanedbatelná část středních vrstev. Situaci v Chile navíc zkomplikoval výrazný pokles cen hlavního vývozního artiklu země – mědi. Problémy nedokázala odvrátit ani spolupráce se Sovětským svazem a jeho spojenci včetně Kuby. Proti Allendemu se postavila armáda v čele s generálem Augustem Pinochetem (1915-2006), kterého sám Allende krátce předtím ustanovil vrchním velitelem armády. Puč proběhl v září 1973 a Allende v bezvýchodné situaci v obleženém presidentském paláci spáchal sebevraždu. Pinochet pak nastolil vládu vojenské junty, která pak vládla až do konce osmdesátých let. Post vrchního velitele armády si Pinochet udržel dokonce až do roku 1998. Junta rozpoutala mohutný teror proti svým oponentům, především z řad levice. Postupně se juntě podařilo stabilizovat hospodářskou situaci země, za což ovšem byla zaplacena vysoká cena v podobě silného omezení demokratických principů vládnutí. Stejně jako jiné dění ve vzdálených zemích, nevěnovali asi Dvořákovi zvláštní pozornost ani puči v Chile, i když dobová oficiální média se toto téma probírala s mimořádným zaujetím a intenzitou.Československý filmový týdeník 1973, Přehled roku 1973; Krátký film, Československá televize