Překvapením voleb v roce 1990 se staly velmi dobré výsledky Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti pro Moravu a Slezsko, které se jako jedna z mála nově vzniklých stran probojovalo do národního i federálního parlamentu. Za svůj úspěch vděčilo nejenom přežívajícímu patriotismu zejména na jihu Moravy, ale také skutečnosti, že v jeho čele stál mimořádně schopný politik – psycholog Boleslav Bárta, který se v rámci Společnosti pro Moravu a Slezsko intenzivně angažoval již v roce 1968. V roce 1990 Společnost oživil a velmi rychle dokázal vytvořit akceschopné politické uskupení. Již v létě 1990 jako poslanec Federálního shromáždění navrhl změnu názvu České republiky na Českomoravskou republiku. Zároveň požadoval, aby se Česká národní rada přeměnila na Českomoravskou národní radu a vznikly jednotlivé zemské sněmy. Výsledkem měl být vznik Československé spolkové republiky složené ze tří rovnoprávných zemí. Jeho požadavky ovšem narazily na tvrdý politický odpor. Boleslav Bárta se proto snažil své plány prosadit za pomoci organizování „moravských kulatých stolů“, na nichž se pro myšlenku moravské autonomie snažil získat i představitele ostatních stran. Zároveň jeho Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko iniciovalo demonstrace v některých moravských městech a koncem dubna 1991 také pochod Moravanů Prahou. Opíralo se přitom o průzkumy veřejného mínění na Moravě, které ukazovaly na vysoké preference Hnutí. Požadavky Hnutí podporovaly i výsledky sčítání lidu z března 1991, během něhož se k moravské národnosti přihlásilo nezanedbatelných více než 1,3 miliónu osob. Boleslav Bárta se při prosazování trojdílné federace snažil získat i podporu ze slovenské strany, kde však narážel na neochotu především ze strany silné Verejnosti proti násiliu a tamější komunistické strany. Nicméně B. Bárta se nevzdával - organizoval další setkání představitelů politických stran a předsednictev národních rad v slovenských Budmericích. Během diskusního vystoupení ho však postihla srdeční slabost a již několikátému infarktu ve svém životě nedokázal odolat. Jeho smrt ukončila nejúspěšnější období Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnosti za Moravu a Slezsko. I když se tomuto uskupení podařilo proniknout ještě v následujícím roce alespoň do České národní rady, nikdy už nenašlo tak schopného předáka. Postupně se ocitlo až na samém okraji politické scény a po rozkolu v roce 1996 v parlamentních volbách jako Hnutí samosprávnou Moravu a Slezsko – Moravské národní sjednocení získalo jen necelých 0,5 %. Z našich seriálových hrdinů nejspíše mohl stranu B. Bárty preferovat Hynek. Ale přece jen byl už příliš spojený celým svým životem s Prahou. Aktuality, A-1991-06-11; Záznam ze zasedání FS (1990); ČST