Celostátní spartakiády, které se konaly od roku 1955 každých pět let, vždy představovaly obrovskou propagandistickou akci. III. Celostátní spartakiáda 1965 pořádaná na počátku července reflektovala změny v širším společenském rámci a od spartakiád z let 1955 a 1960 se významně lišila - místo tradičních dvou cyklů (dny dospělých a dny žactva) vznikl jediný čtyřdenní cyklus složený ze dvou programových odpolední „Zpěv míru“ a „Vítězství patří nám“, které se oba dvakrát opakovaly. Došlo k redukci počtu cvičících na 356 tisíc a snížení počtu skladeb. Velkou změnou byl ústup od násilných metod náboru cvičenců směrem ke specifickému konceptu „dobrovolnosti“, definovaném jako „kdo nechce, ať necvičí“ (nikoliv však „kdo chce, ať cvičí“). Změněnou atmosféru dokládalo zorganizování Celostátní spartakiády neslyšících, nevidomých a tělesně postižených sportovců, která poprvé a naposled proběhla paralelně ke spartakiádě na Strahově. Na okresních spartakiádách se poprvé prosadilo v celostátním měřítku cvičení rodičů s předškolními dětmi pod vedením Jany Berdychové. Mezi nejpozoruhodnější skladby III. CS patřilo nepochybně vystoupení armády „Vítězství patří nám“, při kterém 16 tisíc vojáků nastoupilo na plochu stadionu z obrněných kolových transportérů. Další pozoruhodnou skladbou bylo koedukované vystoupení učňovského dorostu pod názvem „Svou prací přetváříme svět“, při kterém 13 tisíc cvičenců tančilo v rytmu čači. Moderní pojetí gymnastiky i choreografie se pak projevilo ve vystoupení vyspělých cvičenek s praporci nazvané „Pohybem ke kráse“.Československý filmový týdeník 1965; Krátký film