
Vladimír Iljič Uljanov, později známý jako Lenin (šlo o jeden z jeho revolucionářských pseudonymů, někdy se používalo i jméno Nikolaj nebo česky Mikuláš Lenin) se narodil podle tehdejšího kalendáře 10. dubna 1870 v Simbirsku (nyní Uljanovsk), ale podle pozdější reformy kalendáře toto výročí připadalo na 22. dubna. Zakladatel bolševiků a tvůrce vlastní varianty marxismu, později označované jako marxismus-leninismus, byl jednou z největších ikon komunistického hnutí. Právě on původně malou skupinu ruských bolševiků přivedl v roce 1917 k moci v Rusku a dokázal si pozici udržet i v období občanské války. Na konci života ho sice poněkud znepokojovala tvrdost a hrubost J. V. Stalina, který však vycházel z poměrů vytvořených právě Leninem. Lenin zemřel na začátku roku 1924 a stal se objektem obrovského kultu nejen mezi sovětskými komunisty, ale i mezi přívrženci komunistického hnutí na celém světě. Po druhé světové válce nabylo jeho slavení oficiální pompéznosti především v zemích sovětského bloku, mezi které patřilo i Československo. Oslavy 100. výročí Leninova narození připadly v Československu do napjaté doby. Bylo zcela jasné, že reformní hnutí z roku 1968 bylo zcela poraženo a začalo tvrdé zúčtování s jeho příznivci v celé společnosti. Někteří z dřívějších reformistů se zalekli a snažili se dokázat svoji věrnost stávajícímu režimu okázalým zdůrazňováním své loajality a příchylnosti k Sovětskému svazu a učení marxismu-leninismu. Nové tváře dychtící po kariéře a uprázdněných místech v mocenském aparátu se zase snažili dokázat, že právě oni jsou těmi nejvěrnějšími následovníky V. I. Lenina. Monumentální oslavy 100. výročí narození V. I. Lenina i proto proběhly v notně hysterické atmosféře, kdy na obyčejného občana ze všech koutů zíral Lenin a jeho slavné výroky. I média tak různorodá v předešlých letech najednou unisono mluvila pouze o V. I. Leninovi. Jak se říkalo, lidé se báli otevřít konzervu, aby na ně i z konzervy nevyskočil Lenin. Naši hrdinové by mohli vyprávět, jak se je speciálně v roce 1970 režim s Leninem naotravoval. A dalších devatenáct let to bylo podobné – vždy se objevilo nějaké významné propagandistické výročí, které bylo možno donekonečna slavit a znovu a znovu připomínat.Československý filmový týdeník 1970; Krátký film