Vládní sociální demokraté se potáceli v hluboké vnitřní krizi odstartované v roce 2003 volbou prezidenta republiky, v níž jejich kandidáti totálně propadli. Příliš se jim nedařilo ani v hospodářské oblasti – přestože ekonomika jela naplno, veřejné rozpočty se potýkaly se značnými deficity, k nimž ovšem přispěly i katastrofální povodně v roce 2002 a s nimi související obnova infrastruktury. Vladimír Špidla se stále více ukazoval jako člověk, který se příliš nehodí do každodenního politického boje. Zřetelně dával najevo, že se mu z hlouby duše protiví veřejná vystoupení a nedokázal zřetelně prosadit svoji autoritu. Rozhádaná strana, v níž si stále větší moc pro sebe uzurpoval místopředseda a ministr vnitra Stanislav Gross, sice dokázala Českou republiku bez větších problémů dovést do vytoužené Evropské unie, ale stále výrazněji ztrácela voliče. Naprosto jasně to ukázaly zejména historicky první volby do Evropského parlamentu, které se v České republice konaly v červnu 2004. Očekávalo se, že občanští demokraté zvítězí, ale debakl sociálních demokratů byl až překvapivě krutý. Skončili totiž až na pomyslném pátém místě nejenom za občanskými demokraty, ale i za komunisty, Sdružením nezávislých kandidátů kandidujícím ve spolupráci s evropskými demokraty i lidovci. Získali jen necelých 8,6 procenta hlasů. Šokující neúspěch stál Vladimíra Špidlu post premiéra a předsedy strany. Jeho nástupcem v obou funkcích se stal Stanislav Gross, který od roku 2000 zastával post ministra vnitra. Stanislav Gross se chopil vedoucích funkcí s velkým elánem a snažil se opětovně získat veřejnost na stranu sociální demokracie. Pomoci mu v tom měly i mohutné billboardy s nepříliš šťastným heslem „Myslím to upřímně“. Ty ovšem působily zvlášť kuriózně poté, co se objevily pochybnosti ohledně způsobu, jakým financoval koupi svého luxusního bytu. Navíc se ukázalo, že jeho žena Šárka, která se nijak netajila touhou po rychlém zbohatnutí, s chutí podniká s majitelkou nevěstince. S. Gross se neobratným vysvětlováním jen dále zamotával do rozporů a nakonec i pod tlakem koaličních partnerů musel podat koncem dubna 2005 demisi. Jeho nástupcem se stal Jiří Paroubek, který pak vedl vládu až do nejbližších parlamentních voleb v roce 2006. Obvinění S. Grosse kvůli financování koupě jeho bytu policie odložila, ale v příštích letech se objevily další zprávy o jeho překvapivém a dobře nevysvětleném zbohatnutí díky transakcím s akciemi společnosti firmy Moravia Energo. Události, U-2004-07-26; ČT