S režisérem Zdeňkem Tycem jste spolupracovala poprvé. Jaké to bylo?
Se Zdeňkem Tycem jsem spolupracovala již na pořadu 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem. Tudíž to nebylo poprvé, ale samozřejmě poprvé na filmovém plátně, což je malinko o něčem jiném a pro mě v mnoha ohledech zajímavější a příjemnější.
Prošla jste nějakým hereckým konkursem?
Zdeněk Tyc mi jednou ráno sám zatelefonoval, jestli bych s ním nechtěla spolupracovat na filmu El paso. V rychlosti mě seznámil s obsahem a s tím, že to je malá role, ale že by se mu líbilo, kdybych ji hrála já v tandemu s Igorem Chmelou, mým manželem. A jestli mi nevadí, že podle scénáře musí Igor trochu balit Lindu Rybovou. Odpověděla jsem, že nevadí a že se budu těšit.
Jak byste nám Evu, kterou představujete, přiblížila?
Kdybych to měla říct hodně nadneseně, mohla by to být taková investigativní novinářka jako Petra Procházková. Ale to je asi přece jen přehnaná charakteristika, obzvlášť když je nutno Evu vystihnout na tak malém prostoru. Nehledě na to, že sama Petra Procházková by si zasloužila být hlavní hrdinkou nějakého filmu! Moje Eva je zkrátka mladá energická novinářka se sociálním cítěním a s touhou pomáhat lidem prostřednictvím svého povolání.
A jak jste vnímala Věřinu problematickou situaci? Nebylo vám občas úzko? Snímek El paso je přeci jen natočen podle skutečného příběhu.
Už jsem nějak citově obrněná. Příběh je komplikovaný a v žádném případě není jen černobílý. Smutné na tom je, že takových případů, a troufám si říct mnohem horších a s nulovým řešením, je u nás spousta. Je dobré o tom vědět, v rámci možností se k tomu nějak postavit, ale na druhou stranu si to člověk nemůže brát příliš, jinak by se z toho zbláznil.
Zažila jste se štábem něco, co doposud ne?
Setkání s herečkou Simonou Pekovou.
Co plánujete do budoucna?
Točit film s Michalkovem, Gonzálesem Iňárritu a nějakou oddechovou komedii s Tarantinem!