Čím vás zaujal scénář filmu El paso?
Především hodně čerpal z pozorované reality, a proto ji nijak nepřikrášloval. Zajímavé pro mě bylo také to, jak vidí sociální tematiku v oblasti romského etnika a jak zachycuje protikladné úhly pohledu různých lidí na osud jedné zdánlivě nekomplikované romské matky.
Přibližte nám charakter Erika, jehož ztvárňujete.
Trochu frajírek, trochu holkař, svobodný mladík, který má rád svou práci fotografa-novináře. Věří, že to, co dělá, má smysl a může být prospěšné, a to nejen pro něj. Řekl bych, že je zdravě cynický, ale přitom nepostrádá sociální cítění. S postavou Erika mě spojovalo hlavně fotografování, jinak to byl - vzhledem k mé povaze spíš protipól. Zdeněk Tyc ví, že jsem zapálený fotoamatér, což se promítlo i do mé role. Zdeněk dokonce do filmu zakomponoval mou osobní vášeň: fotografování kamerou obscurou, zhotovenou z krabičky od sirek. Mám ale pocit, že pro valnou většinu diváků to bude naprosto nepochopitelná záležitost. Nicméně je příjemný pocit, když můžete dělat v roli to, co důvěrně znáte z vlastního života. Především proto, že se to týkalo mého koníčka. Ovšem kdybych měl hrát postelovou scénu, čili něco takového, co také skoro každý herec zná z osobního života, pak by to možná tak příjemné nebylo!
Jaký postoj zaujímá Erik k hlavní postavě romské matky sedmi dětí?
Myslím, že v podstatě obdivný.
A váš dojem z filmu? Jaké emoce u vás převažovaly?
Film jsem ještě neviděl, mohu mluvit pouze o natáčení, které probíhalo v přátelské a pohodové atmosféře. Klídek, bez hysterie, pěkná soustředěná práce. Navíc většinu natáčecích dnů jsem na place trávil se svou ženou, která si ve filmu také zahrála. Čili emoce jen pozitivní, pokud odhlédnu od emocí po dokončeném záběru, kdy jsem měl pocit, že se to dalo zahrát lépe.
Překvapilo vás něco při natáčení?
Nejvíc mě asi překvapilo, že si ve filmu mohla zahrát i má fotografující krabička od sirek!