Úsměvný příběh plný lidských nedorozumění a folklórní hudby (1981). Hrají: L. Sobota, B. Poloczek, J. Karlík, D. Vlková, L. Kostelka a další. Scénář M. Muchna a K. Štorkán. Kamera M. Duda a P. Šindelář. Režie M. Muchna
00:00:01 .
00:00:26 A vůbec jsem ráda, že jsem se tě zbavila.
00:00:29 Tys mně stejně nikdy nerozuměl. Tebe zajímala
00:00:31 jen ta pitomá muzika a starý krámy.
00:00:35 Prosím tě, nebav se s tím manekýnem.
00:00:39 A ještě tam mám toho medvěda.-Hoď jí ho!
00:00:44 Co?
-Hoď jí toho medvěda!
00:00:50 Padej. To je olympijskej.
00:00:55 To si spolu ještě vyřídíme.
00:01:06 Tak hodně štěstí.
00:01:11 HUDBA Ty falešná frajárko
00:01:14 Ty falešná frajárko
00:01:18 Cos mně včera večer
00:01:21 Cos mně včera večer
00:01:25 Cos mně dala za pérko
00:01:42 No, to nebylo špatný, chlapci, až na ten konec.
00:01:45 A Pazourku, v tom intermezzu musíš být rytmičtější.
00:01:49 Mně to špatně těsní.
-Vašku, co ty na to?
00:01:53 Pardon. Totiž, kapela nehrála úplně falešně,
00:01:57 ale oni by měli víc jako... ...skákat.
00:02:01 Co je, Oline? Seš zas nějak naštvanej.-Mysli na tuzéry.
00:02:08 Evo, cos mi slíbila? Podívej se, kolik je hodin.
00:02:12 Že budeš v 8 hodin doma. Děcka doma řvou hladem.
00:02:15 A ty si tady kokrháš. K čemu je to dobrý, co?
00:02:18 Oli, prosím tě, neblázni.
00:02:21 Nejsme tady sami.
-Jen ať to každý slyší.
00:02:24 Řekl jsem ti to jasně. Buď kapela, nebo rodina.
00:02:28 Hele, slyšíte to všichni? Jak nebude
00:02:31 za půl hodiny doma, já se rozvádím.
00:02:34 Oline, co vyvádíš? Eva zítra musí zpívat.
00:02:37 Přece víš, o co jde. Tak nás to nech dozkoušet
00:02:40 a za chvíli jde domů.
-Ty! Ale že seš to ty.
00:02:46 Tak na to máte půl hodiny, jinak se rozvádím.
00:02:49 Ty, poslyš, kasteláne, neškleb se tak pitomě,
00:02:54 nebo ti to zůstane. Na tebe taky dojde!
00:02:59 Jak jsem řekl.
-Hele, Pazourek,
00:03:04 nevíš, co on tím chtěl naznačit?
00:03:07 On tě má za proutníka. On asi myslel
00:03:10 ty tvoje pletky se ženskejma.
-Ale vždyť já s Evou nic neměl.
00:03:14 Teda naštěstí. -Ale vykládej mu to, když si to myslí.
00:03:20 Hele, Pazourek, víš co, nekecej
00:03:23 a radši si pořádně nalaď.
00:03:26 HUDBA
00:03:57 Jano, počkej. Snad jsme se domluvili.
00:04:00 Tak pánové se domluvili. Ale teď snad dovolíš,
00:04:02 abych k tomu řekla něco já, ne?-To dovolím.
00:04:05 Ale ty pochop...
-To nám to tady pěkně začíná.
00:04:08 Co začíná? Končit, jak to bude.
00:04:12 Ale kdo mluví o 3 pokojích? Já budu spát sama
00:04:15 a vy spěte všichni dohromady, ne?
00:04:17 Když s vámi zpívám, ještě to neznamená, že budu s tebou
00:04:19 v 1 pokoji.
-To rád slyším a zrovna od tebe.
00:04:22 Děláš, jako kdybys byla panna nepolíbená.
00:04:25 Kdo ti dal příležitost, abys mohla zpívat?
00:04:27 No dovol?
00:04:31 On ten Richard asi dobře věděl, proč se s tebou rozešel.
00:04:35 Ty, Kájo, teď už toho mám definitivně dost.
00:04:38 Pojď radši za ním, ne?
-Jano, neblázni. Počkej na mě.
00:04:41 Já to tak nemyslel.
00:04:44 Ty taky neumíš nic jiného, než se s tou Janou pořád hádat.
00:04:48 Je to ženská, pochop. Na ni musíš jemně.
00:04:50 Takhle si ji nezískáš. Víš, jaké měla problémy
00:04:52 s tím klukem předtím a teď jí to připomínáš.
00:04:55 Běž za ní, nebo přijdem o zpěvačku.
00:04:57 A jakou zpěvačku! Takovou neseženem.-Běž za ní!
00:04:59 A nestůj tady.
00:05:07 To neber tak tragicky, Evo. Vždyť Olina znáš.
00:05:10 Von něco plácne a za 5 minut o tom neví.
00:05:12 Je to prostě starej proutník.
00:05:15 Eh, pruďas. -To se ti řekne, ale kdo to má pořád poslouchat.
00:05:20 Víš co, tak půjdeme za ním a já mu to vysvětlím.
00:05:23 Radši ne. Von ti namele. Víš, jak je silnej.
00:05:27 To je pravda. To on je silnej.
00:05:29 Tak já za ním nepůjdu a nic mu vysvětlovat nebudu.
00:05:33 (děti)Dobrý den.
-Nazdar.
00:05:35 A kam vlastně jdeme?
-Jdu k mámě.
00:05:38 Proč?
-Se s ní musím poradit.
00:05:41 No jo. To je pravda.
-Ahoj.-Ahoj.
00:05:46 Ještě že jsem se neoženil. To bych dopadl.
00:05:50 To bych se musel radit s vlastní mámou.
00:05:53 Holky! Dojídat!
00:05:57 Dostanete vitamínky do těla.
00:06:00 Copak je to? No, dojez to.
00:06:03 (hudba v rádiu)Hele, slyšíte to? To zpívá naše máma.
00:06:07 No jasný!
00:06:15 Prší, prší, jen se leje...
00:06:25 Nazdar! Co nám neseš?
00:06:32 Koukám, že máš plný ruce práce.
00:06:34 To víš. To je ta emancipace.
00:06:38 Holky, odneste ty talíře a umyjte.
00:06:40 Tak já na tvým místě bych to nepřeháněl.
00:06:44 Ty, Pazourek? Jestli jsi zase přišel hecovat,
00:06:47 znáš mě, narazíš.
-Co jsem viděl, to jsem viděl.
00:06:51 Co jsi viděl?
-Evu. S ním.
00:06:54 Kde?
-Nejdřív se objímali,
00:07:00 pak spolu šli na zámek.
-Sakra!
00:07:04 Já ho srovnám. Poslyš, Pazourku, už jsi někdy viděl
00:07:07 defenestraci?
-Dobře, já už budu muset jít.
00:07:09 Ne. Tady budeš. Holky! Pojďte sem.
00:07:12 Máte tady strejdu na návštěvě. On nám umyje nádobí.
00:07:15 Tak a čiň se.
00:07:25 Já se z toho fakt zblázním. Kluci, kam mohla zmizet?
00:07:40 Mě snad šálí zrak. Kde jste se tady vyloupla?
00:07:44 Taková krásná dívka a zrovna tady.
00:07:48 Tohle není nejlepší místo na schovávanou v tomto počasí.
00:07:53 Víte snad o lepším?
-Slečno, jak se tak
00:07:58 na vás dívám, vás bych si nedovolil jen tak někam pozvat.
00:08:02 Snad jedině rovnou na zámek.
00:08:05 Nedělejte si legraci, prosím vás.-Ale ne,
00:08:08 to bych si nikdy nedovolil. Jestli se neobáváte
00:08:12 svěřit se mé ochraně, tak vás skutečně na ten zámek
00:08:15 pozvu. Tam se můžete schovat. Před bouřkou.
00:08:22 Jestli se ovšem nebojíte.
-Vás?
00:08:25 S vámi třeba na pustým ostrově. Natož na zámku.
00:08:29 Já si taky myslím, že vypadám důvěryhodně.
00:08:33 Tak pojďte rychle, ať nakonec nezmoknem.
00:08:38 Ta bába nám to řekla špatně.
-Asi jo.
00:08:45 Hele, tamhle je. A s nějakým chlapem.
00:08:49 Pojďte rychle, nebo do nás práskne.
00:08:54 Tamhle!
00:08:59 No, to nám to pěkně začíná.
00:09:05 Kluci, ten chlap ji tam zatáhl. Co když jí něco udělá?
00:09:07 Vypadá to, že šla sama. Bez nucení.
00:09:10 Jano! Otevři!
-Neotvírejte jim, prosím vás.
00:09:13 Slyšíš?
-To bych neriskoval,
00:09:15 ani kdybych tady byl sám.
-Otevři, Jano!
00:09:20 Jano!-Počkej, nezblázni, nemá to cenu.
00:09:23 Tobě se to řekne. Vždyť on si sní může dělat, co chce.
00:09:26 Počkej. Třeba se vrátí.
00:09:41 Už?
-Ne, ne. Ještě ne.
00:09:47 Už jo?
-Moment.
00:09:54 Dále!
00:10:02 Jsem vám k službám, krásná dámo.
00:10:07 Takže vy to s tou romantikou myslíte vážně.
00:10:10 Ano. Úplně děsně vážně. Máte něco proti tomu?
00:10:16 Ne, naopak. Ale víte, co by mě docela zajímalo?
00:10:20 Kolik takových dam už mělo tyhle šaty na sobě?
00:10:23 Asi tak nejmíň, bych řekl, 50.
-No to snad ne.
00:10:29 Vy jste úplnej Casanova.
-No tak ne tak docela.
00:10:33 Ale vzhledem k tomu, že se každou sobotu pořádá
00:10:36 na zámku koncert, možná i víc než 50.
00:10:40 Hm. Tak to vám pěkně děkuju.
-Nemáte zač.
00:10:46 Ale buďte bez obav. Já jsem s nima
00:10:49 včera naposled byl opět v čistírně.
00:11:02 A to jste tady pořád sám? Určitě jste měl nějakou
00:11:05 krásnou princeznu, která vás milovala, ne?
00:11:09 No tak, byla tady 1. To je pravda. Byla krásná,
00:11:12 ale milovala spíš sama sebe.
00:11:19 No, tahleta to nebyla.
-Takže jste se rozešli?
00:11:24 Dá se to tak říct. KLEPÁNÍ
00:11:28 Žárlivec se opět hlásí.
-Já nevím, proč jsou
00:11:31 všichni ti kluci tak pitomí.
-To je pravda.
00:11:34 To jste řekla pravdu. Všichni ostatní jo.
00:11:39 Myslím, že je na čase, abych vám ukázal
00:11:42 svoji sbírku známek. Chci říct zámek.
00:11:57 Hele, kluci. Rozsvítili další okno.
00:12:00 Kdo to má vydržet? Dokud svítí, máš to dobrý.
00:12:05 Horší bude, až zhasnou.
-Mirku, nech si těch srandiček.
00:12:10 A ty nežárli. Znáš Janu.
-No právě.
00:12:13 HUDBA
00:13:11 Víš, on je prostě hrozně mladej. A naivní.
00:13:15 A myslí si, že všeho dosáhne silou. I tu muziku.
00:13:19 A to...-Víš co? Už mně o něm nemluv.
00:13:24 Já ti radši zabrnkám na křídlo.
00:13:42 Vítám tě k nám
00:13:46 Bývám tu sám
00:13:51 Hlídám pár důstojných
00:13:55 Zámeckých bran
00:14:00 Bouchej a křič
00:14:04 Zacinká klíč
00:14:09 Dřív, než se nadějem
00:14:13 Večer je pryč
00:14:20 Rána
00:14:25 Kastelána
00:14:29 Můžeš stát
00:14:33 A být nepoznaná
00:14:38 Nad ránem
00:14:42 S kastelánem
00:14:47 Můžeš snít
00:14:51 O nepoznaném
00:15:02 Pojď, lásko má
00:15:06 Klíč mám jen já
00:15:11 Pár zámků otevřem
00:15:15 Co nám to dá
00:15:20 Prosím tě, vstaň
00:15:24 Horkou máš dlaň
00:15:28 Studeným komnatám
00:15:33 Láskou se braň
00:15:45 To bylo, co? Klobouk dolů, že jo?
00:15:51 To vypadá, jako žes to napsal přímo pro mě.
00:15:54 No, vždyť jsem to taky napsal přímo pro mě.
00:15:57 Pro tebe, samozřejmě.
00:16:09 Kluci, já tam snad vletím.
-Neblbni, prosím tě.
00:16:13 Znáš Janu. Je to slušná ženská, viď?
00:16:16 Jo, jasně.
-Ale kdo to má vydržet?
00:16:23 Co Kája? Ten by asi žárlil, co?
00:16:26 Tak ať žárlí. Ty si myslíš, že kdyby mu na mě záleželo,
00:16:29 že bych byla tady s tebou? Ale kluků je mi líto, víš?
00:16:35 A teď mě napadá, co kdybysme si zítra na koncertu
00:16:38 zazpívali nějakou moji písničku?-Výbornej nápad.
00:16:42 A co budem zpívat?
-To ti vysvětlím.
00:16:46 Ale nazkoušíme to až ráno, jo? -Ráno?
00:16:49 No, to zvládnem. Ale chtělo by to,
00:16:54 abych tak řekl, změnu žánru.
00:16:57 Co tím myslíš?
-Co bych tím myslel?
00:17:01 Folklór prostě.
00:17:49 Tak tady to máš.
00:17:53 A kde budu spát?
-No, kde budeš spát.
00:17:58 Prostě tady ne. Tam vzadu.
00:18:01 V hostinským pokoji.
-To tady máte
00:18:04 pro zvláštní případy?
-No. Pro revizi.
00:18:09 Tedy celkovou.
00:18:18 Prosím.
00:18:28 Tak tohle je nejdražší pokoj v celém zámku.
00:18:31 Díky tady tomu obrazu a díky samozřejmě tobě.
00:18:36 A tady budeš spát ty.
00:18:41 A kde budeš spát ty?
-Já budu spát tam vzadu.
00:18:45 Přes pár pokojů vedle. A dveře nechám
00:18:49 zavřený. Votevřený. Ale ty se zavři.
00:18:53 Děkuji.
-Tak ahoj.-Dobrou.
00:18:58 A přikryj se. Ať nenastydneš.
00:19:07 KLEPÁNÍ Nejseš ještě svlečená?
00:19:12 Já jsem zapomněl na tu tašku.
00:19:16 Já ti ji dám tady, pod postel,
00:19:18 kdybys něco potřebovala. Tak já běžím.
00:19:20 Tak dobrou noc.
-Dobrou.
00:19:25 KLEPÁNÍ Ještě jsem chtěl říct 1 věc.
00:19:28 Chtěl jsem říct... Ale ne. To je nesmysl.
00:19:47 Hele, už jdou zpátky.
-No vidíš, ty blázne.
00:19:50 Bacha, někdo jde.
-Počkej, tam ne. Tudy!
00:21:48 VÝKŘIK
00:21:54 Vašku!
00:21:58 Vašku! Tak slyšíš?
00:22:10 Pánové, mizíme.
00:22:24 Rukáv... Ale počkej...
-Vašku!
00:22:39 Prosím tě, kde seš? Tam někdo je.-Co je?
00:22:42 Venku někdo křičel.
-Kde?-Tam ne.
00:22:44 Venku.
-Ale to jsou asi medvědi.
00:22:47 Někdo je vyrušil. Kája možná.
00:23:42 Prosím tě, co se to tady pořád děje?-Vždyť ti to říkám.
00:23:44 Medvědi. Oni jsou nervózní, když někdo bouchá.
00:23:48 Ty, Vašku, já tady určitě neusnu.
00:23:50 A navíc je tu hrozná zima.
-Tak nechceš něco pro zahřátí?
00:23:54 Třeba trochu čaje s malým... rohlíkem.
00:23:58 Jo? Tak já pro něj běžím.
00:24:10 No počkej. Mě nedoběhneš.
00:24:22 Cos tam dělala? Povídej, Olino. Takhle se chová
00:24:25 máma od 2 dětí?
-Nechte mě. Já jsem bezdětnej.
00:24:29 To máte štěstí. Moment.
00:24:51 Je to trochu horký.
00:24:55 To je pro mě.
00:25:02 Evo! Koukej mazat dolů!
00:25:06 Slyšíš? Evo!
-Prosím tě, co je tohle?
00:25:11 To přece nejsou lední medvědi, ne?
00:25:13 Já vás přetrhnu oba!
-To ne. To nevypadá.
00:25:16 To bude asi nějaký jiný zvíře.
00:25:18 Pojď. Pojď za mnou. Neboj se.
00:25:21 Já se taky vůbec nebojím.
00:25:24 Aspoň vás nachytám.
00:25:41 Oba vás hodím do tý smrdutý louže.-Proč?
00:25:46 Pardon. To bude asi omyl. Neviděli jste Evu?
00:25:50 Co blbneš, Oline, Eva je u mámy,
00:25:53 tak mazej za ní.
00:25:55 To se ti řekne. Ale jak?
00:25:58 Když tady visím. A ještě se točím.
00:26:01 Tak se pusť! To je blázen.
00:26:10 Jdi pryč! Bestie!
00:26:14 VÝKŘIK
00:26:19 Už je tam. Tak mě napadá,
00:26:23 dost pozdě, že jsme mu měli hodit aspoň duši.
00:26:33 Jedeš, potvoro! Plav pryč!
00:26:44 Tak vidíš, že to dobře dopadlo.
00:26:51 Na! Je to zasloužený, viď?
-To tedy je.
00:26:59 Tak dobrou noc. Já teda jdu.
00:27:04 Vašku, mohla bych tě o něco poprosit?
00:27:08 No.
-Můžeš tady se mnou zůstat?
00:27:11 Já se strašně bojím.
-Jistě.
00:27:16 Jsem se spálil. Tak jo.
00:27:28 Ale já se v noci odkopávám.
00:27:32 Nevadí ti to?
-Ne.
00:27:37 Mně taky ne.
00:27:42 Tak to ne, to ne. Já už musím jít.
00:27:44 Ale nepovídej, Pazourek. Za chvilku přijde Olin
00:27:47 a pěkně si popovídáte. Jen si to kafe vypij.
00:27:52 Tady máš. Zakousni si.
00:27:54 To je najednou nějaký péče.
00:28:02 Evičko, nezlob se, ale já jsem to
00:28:06 trošku přehnal.
-Co je ti?
00:28:10 Vždyť seš celej mokrej. Ty ses koupal?
00:28:18 Já jsem tak rád, že tě mám.
00:28:21 Jenom když si vzpomenu na ty medvědy.
00:28:25 Nemáš horečku?
-Potvory veliký.
00:28:29 Měly takový divný oči.
00:28:36 Pazourek!
00:28:42 Jak se máš? Se tam nějak rozpršelo, viď?
00:28:49 Víš, co já ti udělám?
00:28:53 Vím.
00:28:56 HUDBA
00:29:21 Tady máš ten kroj. Převlékni se
00:29:23 a za chvilku začínáme.
-Vašku, ale, já nevím, jestli...
00:29:27 Ale ne. Ničeho se neboj.
00:29:30 Co tady děláš?
-Co se tady s ním vybavuješ?
00:29:33 A co je ti do toho?
-Seš tady s náma, ne?
00:29:36 A můžeš mně říct, cos dělala celou noc na zámku?
00:29:39 Tak do toho ti už vůbec nic není.-Tak to teda je.
00:29:42 To si jenom myslíš.
-Já tam na ně vlítnu.
00:29:44 Počkej, já půjdu s tebou.
00:29:47 Ale budeš zpívat s námi?
-Ano. Ale až potom.
00:29:50 Máte smůlu, pánové, ale Jana bude zpívat s náma.
00:29:53 Tak to ne. To se ještě uvidí.
-Co ty na mě s tím krkem?
00:29:57 Chlapi, nervěte se. Přece se nebudete rvát kvůli ženský.
00:30:01 Jasně. Snad se tady nebudete to... Přece máte zpěvačku, ne?
00:30:07 Tady Eva se vám vrátila.
-Eva? Aha.
00:30:11 No, Eva bude zpívat s náma.
-No nazdar.
00:30:17 A Jana s váma.
00:30:26 Tak, hoši, ukažte, co umíte.
-To je jedno.
00:30:29 My stejně hrajeme až po vás.
-Ne, ne. Vy jste hosté
00:30:31 a máte přednost. Prosím.-Tak jo. Dík.
00:30:33 Pojďte.
00:30:42 To koukáš, co? Máš radost, ne?
00:30:46 Ale jak to? Vždyť jsi to Evě zakázal.
00:30:50 Kdo? Já? Neexistuje. Naše rodina
00:30:54 vždycky umění podporovala. Viď? Pojď!
00:31:00 No co? To dobře dopadlo, Vašku.
00:31:03 Jak pro koho.
00:31:08 Vážení přátelé. Nyní vystoupí
00:31:10 skupina Bagr a mladá, talentovaná zpěvačka Jana.
00:31:15 Skupina Bagr a Jana.
00:31:18 HUDBA
00:31:31 Často zdává se mi O jednom z tvých návratů
00:31:38 Ve svátečním míříš Směrem k nám
00:31:45 Chystáš si pár Vtipných Slovních obratů
00:31:52 Chceš tvrdit, že jsi jiný Než tě znám
00:31:59 Projdeš vrátky Která nejsou
00:32:03 Nikdy Zamčená
00:32:07 Mineš hlouček Věkem sešlých slív
00:32:14 A než se stačím zeptat Co to znamená
00:32:21 Všechno bude zase Jako dřív
00:32:27 Já vím Trochu zlepšíš mi náladu
00:32:33 Černou kávu si dáš
00:32:37 Večer bude jen náš
00:32:41 Já vím Dáš mi několik nápadů
00:32:47 A pak poběžíš dál
00:32:51 Život jako by stál
00:32:55 Tenkrát oba dva jsme V tvářích měli
00:32:59 Vrásek míň
00:33:03 O to větší kousek slunce Patřil nám
00:33:10 A byls to ty Kdo na nás nechal
00:33:13 Padnout stín
00:33:17 A dneska chtěl bys Rozhánět ho sám
00:33:23 Já vím Trochu zlepšíš mi náladu
00:33:29 Černou kávu si dáš
00:33:33 Večer bude jen náš
00:33:37 Já vím Dáš mi několik nápadů
00:33:43 A pak poběžíš dál
00:33:47 Život jako by stál
00:33:51 Život jako by stál
00:34:05 POTLESK
00:34:27 A nyní, vážení přátelé, nastoupí
00:34:30 Lidová muzika kapelníka Kaliny.
00:34:34 Tak pojďte, rychle.
00:34:39 HUDBA
00:34:46 Ty, falešná frajárko
00:34:50 Ty, falešná frajárko
00:34:53 Cos mně včera večer
00:34:57 Cos mně včera večer
00:35:01 Cos mně dala za pérka
00:35:04 Cos mně včera večer
00:35:08 Cos mně včera večer
00:35:12 Cos mně dala za pérka
00:35:45 Nech si také pérečko
00:35:49 Nech si také pérečko
00:35:55 Počkat! Kampak, dudáčku?
-Do zámku.
00:35:59 To nejde. Je tam večer koncert. Prohlídky se dnes nekonají.
00:36:03 Ale můžete mi zadudat tady.
-Nechci.
00:36:06 Nějak mi vyschlo v krku.
-Co jste říkal?
00:36:09 Trhni si nohou, babo.
00:36:27 Pánové, to byl fantastickej úspěch.
00:36:30 Viděli jste ty lidi?
00:36:32 Pánové, to se musí večer oslavit.
00:36:36 Ale hlavní dík patří Janě. S tebou to vytáhneme
00:36:39 až na Zlatýho slavíka.
-Míro, poslouchej,
00:36:41 já mám báječnej hudební nápad.
00:37:08 Kampak, kampak.
-Fuj, to jsem se lekl.
00:37:11 Paní, odkud jste spadla?
-Co tu chcete?
00:37:14 Koncert je večer.
-Já jsem si šel zkusit akustiku.
00:37:19 Tak mně něco zahrajte, dudáčku. Třeba tú našú
00:37:22 z Moravy. Mikulecká dědina, malovaná
00:37:36 Jedeš, chlape? Co je to za blbé fóry?
00:37:39 Kam člověk šlápne, samá baba.
00:37:42 HUDBA
00:37:50 Snad je láska v nás
00:37:57 Trochu blíž než dál
00:38:04 Posloucháme její hlas
00:38:10 Kdo lásky by se bál
00:38:14 Půjdem za hlasem
00:38:22 Trochu dál než blíž
00:38:28 Spočítej si, jaká jsem
00:38:34 Jak málo o mně víš
00:38:39 Znám několik týdnů Zkrácených
00:38:46 Na minimum chvílí
00:38:52 Pár dopisů zpátky Vrácených
00:38:58 Adresátům
00:39:05 Tu z tvých stránek Popsaných
00:39:11 Kde je papír bílý
00:39:17 Znám rozpaky Návštěv pozvaných
00:39:23 Před prázdný dům
00:39:29 I když málo vím
00:39:35 Tuším víc než dost
00:39:41 Poradím si s údolím
00:39:47 Až najdu správný most
00:39:51 Pak se vrátíš z cest
00:39:57 Ještě máme čas
00:40:03 Uvidíme růže kvést
00:40:09 kA láska snad je v nás
00:40:18 A lásla snad je v nás
00:40:28 A láska snad je v nás
00:40:46 Pojď, prosím tě.
-Já ti nevím, ale mně se tam
00:40:49 moc nechce.
-Jana nás snad pozvala, ne?
00:40:51 Tak nežárli a buď trochu nad věcí.
00:40:52 Pojď, třeba máš ještě šanci.
00:40:55 Hele, kluci, tam je ten chlap.
-Tak jdem po něm.
00:41:03 To byl teda úspěch.
-Myslíš to vaše vystoupení?
00:41:08 Ne. Já myslím to vaše. Teda tvoje.
00:41:10 Dovolte, aby vám přestavil, to je můj spolužák,
00:41:14 ředitel Kovařík a jeho manželka.
00:41:17 Pardon. Kluci!
-To je mládí.
00:41:22 To je pravda. Tak já běžím taky.
00:41:25 Počkej, Vašku!
00:42:36 Teda, pánové, tady jsme snad už byli.
00:42:39 Pořád se tady motáme a já už nevím, kde jsme.
00:42:41 Co když nás někdo načapá?
-Tak řeknem, že hledáme zloděje.
00:42:44 To ti tak někdo bude věřit.
-Třeba jo.
00:43:00 Jano?
00:43:22 HLASY ZA DVEŘMI
00:43:34 Kluci, pojďte sem. Ten chlap bude někde tady.
00:43:39 Hele, tady leží nějaký obraz.
-Co má bejt?
00:43:42 Normálně snad visí, ne?
-Co myslíte,
00:43:46 kolik by za to káplo?
-Nejmíň tak 3 roky.
00:43:51 (za dveřmi)Jano!
-Někdo jde. Pojďte se schovat.
00:43:56 Aby si nemysleli, že tady chceme něco ukrást.
00:44:00 Tady není místo.
00:44:14 Kde seš?
-Hledám kluky. Neviděls je?
00:44:16 Asi se naštvali.
-Když nás slyšeli, rychle zdrhli.
00:44:21 A ten obraz, no... Já nechci, ale...
00:44:29 Vašku, neblázni. Prosím tě, to není možný.
00:44:31 Já kluky dobře znám. Ti by to neudělali.
00:44:34 Ale já vím, že je znáš. Ale prostě jsou to kluci.
00:44:39 Vidí obrazy, tak je berou, no.
00:44:42 Ale pojď. To se vysvětlí.
00:44:50 To jsme tomu dali, co?
00:44:54 Ještě z nás udělají zloděje.
-Toho chlapa musíme chytit.
00:44:57 Kde je Láďa?
00:45:01 Slyšíš?
-Kluci, mám ho.
00:45:05 Tak ven, chlape.
00:45:11 Kluci. Chlapa s sebou a jde se za kastelánem. Ať vidí, jací jsme.
00:45:14 Moment! Napřed tě svážeme.
00:45:18 Ale pánové, to je tragický omyl. Já jsem seriózní člověk.
00:45:21 Jo, takových známe. My jsme tě včera viděli.
00:45:23 Pánové, opravdu.
-Ne, ne. My to uděláme jinak.
00:45:28 To by se kastelánovi hodilo. Zavoláme esenbáky,
00:45:31 necháme ho odtáhnout a sláva bude naše.
00:45:34 Jasně. Strčíme ho pod postel.
-Moment.
00:45:39 Řekni Á.
-ÁÁÁ.-Aby nekřičel.
00:45:45 A jdeme.
00:45:52 VZDÁLENÉ KROKY
00:46:24 ZVUKY POD POSTELÍ
00:46:31 Tak to tys mně chodil na flašku? Polez ven!
00:46:38 To seš ty, dudáčku? Kdo tě svázal?
00:46:50 Chuligáni mě přepadli. Dudy mně sebrali.
00:46:54 Od tý chvíle ani nedudám. Babi, řekněte Á.
00:47:08 A šup, babo, pod postel. A je to.
00:47:31 BLÍŽÍCÍ SE HLASY
00:47:52 On ten zámek vlastně byla gotická vodní pevnost, víte?
00:47:58 A oni to přestavovali, vlastně přistavovali,
00:48:03 až do toho dnešního stavu a toto je zajímavý obraz.
00:48:08 To je z té školy slavného českého malíře Brandla.
00:48:13 Ale nežili si špatně ti kapitalisti, že?
00:48:16 Tedy vlastně feudalisti.
00:48:20 Já to řeknu Jurinovi. Ten se vyzná.
00:48:23 Prosím tě, Vašku. Já to tady za tebe pytlíkuju.
00:48:26 Hele, počkej.
00:48:31 To mi bylo hned nápadný.
00:48:33 Oni myjí takový dlouhý...
-A proto kradou.
00:48:36 To já jdu hlásit na bezpečnost.
-Vidíš? Ten se vyzná.
00:48:40 Vašku, to je hloupost.
-Ale není. -To se vysvětlí.
00:48:45 Počkej!
00:48:51 Kde jsme to přestali? Ty terče byly přeneseny
00:48:55 z konce minulého století až sem,
00:49:01 kde byly prostřílené,
00:49:05 to byla situace, když se střílelo, tak se nemalovalo.
00:49:08 A naopak. Když se malovalo, tak se přestalo střílet.
00:49:12 Tamhle například vidíme prostřílený terč,
00:49:16 přímo úplně vedle.
00:49:21 Poněvadž se netrefili.
00:49:26 Mami, on mě bije.
00:49:30 Nemáš na něj šahat.
00:49:36 A druhej! Teda...
00:49:39 To vám nevyšlo, pánové.
00:49:44 Jestli chcete něco vědět, všechno je úplně jinak .
00:49:46 My jsme totiž toho zloděje chytili. -A kde ho máte?
00:49:48 Tam v tom pokoji, kde je ten obraz.
00:49:51 Jenže kluci, obraz tam není.
-No vidíte?
00:49:54 Ale ten zloděj tam je.
00:49:58 Vy tady zůstaňte a nikam nechoďte,
00:50:00 protože volné pobíhání po zámku je zakázáno.
00:50:07 Tak pojďte.
00:50:14 On je nějakej nafouknutej.
-Tak kde ho máte?
00:50:21 Jé, paní Vomáčková, co tady děláte?
00:50:26 Kdo vás takhle zneuctil?
-Ten dudák.
00:50:30 Jakej dudák?
-To je pěknej gauner.
00:50:33 A vypil mně flašku.
-No jo, flašku,
00:50:35 ale na zámku se přece nepije chlast,
00:50:38 paní Vomáčková. Pojďte, musíme ho chytit.
00:50:45 HUDBA
00:50:54 Vidíš, Evo? To je taky umělkyně.
00:51:08 Moment. Co to máte v tom pytli?
00:51:11 Já vám nerozumím.
-My už jsme se viděli.
00:51:14 Oli, prosím tě, neblázni. Nedělej ostudu.
00:51:17 Já ho vůbec neznám.
-Počkej, stůj!
00:52:18 Podržte mi to, prosím vás.
00:52:24 Mně už neutečeš. Já si tě podám.
00:52:29 Ten je můj. Olinovi ještě nikdo neutekl.
00:52:33 Jdeme!
-To je von.
00:52:35 To je von, že jo? Já vám řeknu, vy jste mi byl od začátku
00:52:38 podezřelej.-Dovolte, já jsem ředitel Kovařík.
00:52:42 Ředitel? Pěkně vyvedenej ředitel. To známe,
00:52:45 takový ředitele.
00:52:47 Tak, mládenci, tady je máte.
00:52:50 Jménem zákona vás zatýkám pro důvodné podezření
00:52:53 krádeže obrazů. Půjdete s námi.
00:52:56 Prosím tě, Vašku, dělej něco.-Ale ne.
00:52:58 To je justiční omyl. To není ředitel tohle.
00:53:03 Tady je ten pravý.
-Pojďte,
00:53:05 nebo ještě k něčemu přijdem.
00:53:10 To je moje zásluha. Pusťte ho, paní.
00:53:12 Já ho chytil.
-Jménem zákona vás zatýkám
00:53:15 pro důvodné podezření krádeže obrazů.
00:53:18 Půjdete s námi.
00:53:27 Tak. A je zajištěnej. Ten už krást nebude.
00:53:34 Na! Tady je ten obraz.
00:53:37 No jo, ale to je taky zásluha skupiny Bagr.
00:53:49 A my se zavěsíme a ten obraz pověsíme.
00:53:59 No jo. Budeme si asi muset najít novou zpěvačku.
00:54:02 To víš. Láska hory přenáší. Zpěvačky odnáší.
00:54:06 No, snad tady talenti ještě nevymřeli.
00:54:09 Ale stejně, kluci. Měli bysme to oslavit.
00:54:12 Jo.
-Měli bysme to zapít.
00:54:18 A co my? Kam vlastně jdeme?
00:54:20 Kam jdeme? Přece tam, dozadu.
00:54:24 Přes 3 pokoje. Ty už to znáš, ne?
00:54:28 A dneska žádní medvědi, žádní zloději...
00:54:31 A žádní žárlivci. Víš, že se ti musím přiznat,
00:54:34 že jsem taky... jako... žárlil?
00:54:39 Ty jsi žárlil?
-No, trošku.
00:54:43 Titulky: Bohumila Červinková .
Luděk Sobota v roli kastelána Vaška rozehrává v této hudební komedii podle scénáře Milana Muchny a Karla Štorkána další ze svých bláznivých rolí. Titulní zámek je dějištěm tří příběhů, které se postupně propojují. Kastelán Vašek nabídne nocleh na zámku zpěvačce Janě snažící se skrýt před svým rozzlobeným přítelem. Ten na ni žárlí a vydá se ji na zámek hledat společně s kamarády z kapely. Místní chlapík Olin hledá svoji manželku, která nacvičuje folklorní vystoupení k výročí obce a nedorazila domů, a vinou nedorozumění také pátrá na zámku. Posledním aktérem je zloděj, který se pokouší ze zámku ukrást vzácný obraz a musí prchat i před ledním medvědem. Jak tento zmatek dopadne?
