Zámek Libouchec
Zámek Libouchec je díky své poloze v blízkosti německých hranic vzácným příkladem saské renesance, která se výrazně liší od staveb na zbývajícím území Čech. Někdejší majitelé – Thunové zde od počátku 17. století prakticky nežili. Areál byl využíván pro hospodářské účely a jako zázemí velkostatku, proto zde neprobíhaly téměř žádné přestavby. Zachovala se tak celá řada původních prvků, které by na památce trvale užívané šlechtou dávno ustoupily baroku nebo ještě pozdějším úpravám.
Současný majitel zdevastovaný zámek získal v roce 2003 a nejprve se musel vypořádat s obrovským množstvím odpadu, který zde byl uložen. Hned poté následovalo odvodnění objektu. Při opravách byly a jsou v maximální možné míře využívány historické materiály a postupy. Částečně se podařilo obnovit původní kamenné podlahy skryté pod vrstvou betonu z přelomu 19. a 20. století. Uplatnění také postupně nachází velké množství kamenných prvků, nalezených v areálu zámku. Obnovené prostory budou sloužit jako společenské zázemí obce, v severním křídle jsou již nyní ustájeny koně a své sídlo by zde měla nalézt také firma, které objekt patří. To vše symbolicky směřuje k roku 2011, kdy uplynou přesně čtyři staletí od dokončení výstavby zámku.
