Zámek Korozluky

Zámeček v Korozlukách dal v roce 1755 vystavět ve stylu pozdního baroka s již klasicistními prvky Franz Wenzel Rayssky, svobodný pán z Dubnice, který zastával funkci krajského hejtmana kraje litoměřického. Od roku 1848 byl objekt ve vlastnictví Fleischerů z Mostu, bohatých měšťanů a pivovarských podnikatelů. V roce 1887 získali panství v Korozlukách Richterové, v jejichž držení byl zámek až do r. 1948, kdy jim byl na základě dekretu č. 12 zkonfiskován a předán k užívání odbornému zemědělskému učilišti. Po jeho zrušení zde sídlila administrativa Státního statku, poté byla stavba opuštěna a ponechána osudu. Na rozpadající se zámeckou budovu s vytrhanými podlahami, zborcenými stropy a rozebraným zbytkem ostění, s propadanými střechami a opadanou fasádou byl roku 1989 vydán demoliční výměr.
Rodina současných majitelů provedla základní rekonstrukční práce v letech 1995-2003. Objekt byl stažen ocelovými táhly a kompletně staticky zabezpečen, došlo k obnově stropních konstrukcí, vnitřních stěn, krovů a střech, fasády, schodišť, dřevěných špaletových oken a vnitřních kazetových dveří. V následujících letech byly provedeny historizující výmalby v celém objektu a položeny parketové mozaikové podlahy.
V přízemí třípodlažní budovy je dnes umístěna expozice sakrálního umění ze zbouraných kostelů Mostecka jako připomenutí historie starého Mostu a přilehlých zaniklých obcí. Dále zde byla zřízena síň pro konání svatebních obřadů a komorních koncertů. V prvním nadzemním podlaží majitelé vytvořili expozici s názvem Zámecké interiéry 18. a 19. století se zápůjčkami od památkových ústavů a oblastních muzeí. Ve druhém patře vznikají po vzoru šlechtických sídel hostinské pokoje (budoucí expozice secesní salóny) a spolu s nimi i literární kavárna pro setkávání mladých divadelních, hudebních a výtvarných umělců.