Zámek Nemilkov
Poloha zámku Nemilkov v podhůří Šumavy zajímavým způsobem ovlivnila hospodářské využití zdejšího statku. Ten nesloužil k pěstování typických zemědělských plodin, ale fungoval jako slavná lesní školka. Zdejší drsnější klima prověřilo životaschopnost stromků a ty, pokud přežily zde, uchytily se již kdekoliv jinde. Proto také mladé stromy z Nemilkova směřovaly do celé Evropy.
Zámek v Nemilkově vznikl v 16. století renesanční přestavbou a přístavbou původní tvrze, což dokládají přízemní místnosti s křížovými hřebínkovými klenbami. Dnešní barokní podoba s pozdějšími klasicistními úpravami pochází z konce 18. století, kdy se zámek stejně jako řada velkostatků v okolí stal majetkem rodiny Schreinerů. Jednopatrová obdélná stavba má v průčelí věžovitý rizalit s arkýřem na krakorcích. Na fasádě jsou zbytky renesančních psaníček. V interiéru se dochovaly některé dřevěné prvky v podobě kuželek schodiště nebo vestavěných skříní. Zajímavá je také malířská výzdoba, v jedné místnosti jsou znázorněny velkostatky v držení rodiny Schreinerů. Hospodářské budovy obklopující samotný nemilkovský zámek sloužily k potřebám lesní školky. Předváleční majitelé byli po 2. světové válce odsunuti do Německa a na zámku a statku hospodařilo družstvo. Areál zámku je v držení několika majitelů – zmíněného družstva, obce i soukromých vlastníků. Ti všichni se však dohodli na společném prodeji.
