Zámek Lichtenwald
Barokní zámeček jako svatební dar? Ano, tento sen vyplnil lichtenštejnské kněžně Marii Anně její choť Emanuel Filibert z Valdštejna, někdejší majitel panství Horní Litvínov. Sňatek těchto šlechticů a tím i spojení dvou aristokratických rodů symbolizoval název zámečku – Lichtenwald. V době, kdy z nebe ještě napadaly kyselé deště, vedla ke vstupní bráně zámeckého areálu pět kilometrů dlouhá alej, kterou dnes připomíná jen příjezdová cesta.
Areál loveckého zámečku Lichtenwald tvoří pět objektů uspořádaných do oválné kompozice. Společně s hlavní dvoupatrovou budovou jsou zde umístěny o patro nižší pomocné stavby (obydlí vrátného a panská kuchyň, lesovna s dvěma byty a chlévem pro krávy). Zámeček byl postaven v několika etapách v letech 1761–1767. Hrázděné první patro navazuje na zděné přízemí, dřevem je však obložena celá fasáda. Z přízemí vede původní barokní schodiště s kamennými stupni zdobené novobarokním parapetem s kuželkami. Místnosti v prvním patře jsou obloženy dřevěným ostěním z poloviny 19. století. Z téže doby se zachovala i kachlová kamna, na podlaze jsou prkna až 70 cm široká. V tomto podlaží se nacházejí také původní dveře z poloviny 18. století, které současně s dalšími ukázkami truhlářských prácí označují památkáři za nejcennější dochované prvky objektu. Zámeček Lichtenwald původně sloužil vrchnosti jako zázemí při lovu tetřevů, jelenů a jiné zvěře v okolních lesích, po konfiskaci pak jako myslivna a lovecká chata. K podobným účelům hodlal nemovitost využívat i současný majitel.
