Příběh mladé ženy, která kvůli své národnosti a zrakovému postižení musí dokazovat, že je skvělá máma a vynikající zpěvačka (2008). Připravil M. Janek

Kateryna Kolcova-Tlustá patří do kategorie lidí, o kterých se dá říci, že jsou dramatickými umělci života. Vše, co prožila a prožívá, dovede interpretovat s plným nasazením. A nebylo toho málo. Ve filmu vypráví o svém životě v cizí zemi, o tom, jaké to je být slepou matkou poloslepé dcery, o svém vztahu k české mentalitě, o boji, který vede, aby se prosadila v oblasti hudby, o starostech, které má o manželovo zdraví a v neposlední řadě o židovské a cikánské hudbě, o níž má hluboké znalosti. Její monology jsou prokládány výbuchy smíchu, vtipy, okřikováním dcery Deborky, moudrostmi z její východní kultury, znalostmi ruské literatury, mazlením se s Deborkou, kousky zpěvu, stejně jako dramatickým tichem. Někdy je Kateryny až moc, zvlášť v jejím bytě na bohnickém sídlišti, kde se celý film odehrává.

Dokumentarista Miroslav Janek, tvůrce filmu Občan Havel, předstupuje nově před televizní diváky s dokumentem, který je svým námětem i zpracováním naprostým protipólem jeho poslední práce. Příběh mladé ženy, která svádí zápas o umělecké uznání i lidskou důstojnost, osloví bezprostředností výpovědi i silnou emocí židovských a cikánských písní.

Kateryna Kolcova-Tlustá patří do kategorie lidí, o kterých se dá říci, že jsou dramatickými umělci života. Vše, co prožila a prožívá, dovede interpretovat s plným nasazením. A nebylo toho málo. Ve filmu vypráví o svém životě v cizí zemi, o tom, jaké to je být slepou matkou poloslepé dcery, o svém vztahu k české mentalitě, o boji, který vede, aby se prosadila v oblasti hudby, o starostech, které má o manželovo zdraví, a v neposlední řadě o židovské a cikánské hudbě, o níž má hluboké znalosti. Její monology jsou prokládány výbuchy smíchu, vtipy, okřikováním dcery Deborky, moudrostmi z její východní kultury, znalostmi ruské literatury, mazlením se s Deborkou, kousky zpěvu, stejně jako dramatickým tichem. Někdy je Kateryny až moc, zvlášť v jejím bytě na bohnickém sídlišti, kde se celý film odehrává.

Prosadit se jako zpěvačka není vůbec jednoduché. Kateryna to má o to těžší, že je cizinka s postižením a žena, která nesplňuje současné požadavky na to, jak má zpěvačka vypadat. Její vůle a tvrdohlavá snaha udělat cokoliv pro to, aby mohla koncertovat, je obdivuhodná. V duchu židovské tradice zahání Katka své existenční starosti humorem, sebeironií a zpěvem.

Miroslav Janek se obloukem vyhnul monotematickému zaměření filmu a nesleduje pouze Kátinu pěveckou kariéru, či zrakové postižení ve vztahu k hudbě. Film není ani sociální studií ukrajinské emigrantky, ba dokonce neřeší ani otázku její židovské víry. Miroslav Janek nabídl příběh. Příběh o tom, jak se téměř slepá dívka ocitla sama v cizině, jak se potýká se studiem a samotou, jak se pomocí dobře míněných intrik paní rabínové vdá za staršího konvertovaného žida, jak přes své postižení porodí dítě se stejným zrakovým handicapem, jaký asi život má toto dítě před sebou, jak se talentovaná a inteligentní zpěvačka smiřuje s tím, že její talent není v praxi zdaleka využit a její pěvecká kariéra neprobíhá, jak by mohla.

Takový zajímavý příběh, říkejme mu osud, nabízí divákovi mnoho témat, jež mu dávají příležitost reflektovat jeho vlastní životní příběh, pocit a poznání.

Klikněte pro větší obrázek Na předpremiéře dokumentu, která se konala 3. 12. 2008 v Kině MAT na Karlově náměstí v Praze, se setkali tvůrci se slepou umělkyní. Na snímku zleva: dramaturgyně Kateřina Ondřejková, moderátorka a herečka Ester Kočičková, režisér a kameraman Míra Janek, zpěvačka Kateřina Kolcovová-Tlustá, šéfdramaturgyně ostravské publicistiky Lenka Poláková, střihačka Tonička Janková.

Foto © Miroslav Janek.

Stopáž57 minut
Rok výroby 2008
 ST
ŽánrDokument