Obrazový životopis slavných – tentokrát Josefa Dvořáka – díky kterému si uvědomíte, jak plyne čas a jak formuje každého z nás (2008). Režie M. Škarpa
00:00:03 Ani nechtěl hrát to divadlo ze začátku.
00:00:05 Přímo jsme ho naháněli.
00:00:07 Já vůbec nebyla jeho typ. To byla výhoda,
00:00:10 že nikdy jsme naše přátelství nenarušili ničím jiným.
00:00:13 To byl klaun. Velký lidový herec.
00:00:16 Byl jeden čas Maxipes Fík.
00:00:20 Dobrý parťák pro život.
00:00:46 Josef Dvořák se narodil v roce 1942 v Horní Cerekvi.
00:00:51 Rodiče byli živnostníci,
00:00:53 kteří po roce 1948 přišli o svůj obchod.
00:00:56 Pošramocený kádrový profil rodiny znamenal,
00:00:59 že se z budoucího herce stal nejdříve automechanik.
00:01:04 Rodiče byli divadelní ochotníci. Oba hráli divadlo.
00:01:08 Hlavně tatínek. To byl nadšený ochotník.
00:01:11 Samozřejmě došlo k tomu, že v 16 letech byl osloven i Pepa,
00:01:16 aby se stal ochotníkem.
00:01:19 Ale on, to o něm ví asi málokdo, on byl hlavně zpěvák.
00:01:23 Vystupoval z kapelou v regionu. Byl neuvěřitelně známý.
00:01:29 Přišel takový přiožralý voják, všichni ho tam oslavovali
00:01:33 a bavili se s ním.
00:01:35 On tedy vylezl na pódium a zpíval tam úžasně.
00:01:38 My jsme seděli a koukali jsme na to dosti zhnuseně,
00:01:42 protože to se nám dost nelíbilo.
00:01:45 Ale Pavel nám říkal, podívejte se toho kluka,
00:01:48 to je obrovský talent.
00:01:54 Ten talent se pozná okamžitě. Tak jsme ho vzali.
00:01:59 On byl výborný. Hlavně se ukázal jako tahoun.
00:02:05 On s námi začal hrát, i když nám pořád utíkal.
00:02:09 On tenkrát jezdil v pivovaře Prunéřov s pivem,
00:02:12 protože Pepa je původním povoláním automechanik.
00:02:15 Zrovna dostal nový náklaďák,
00:02:18 takže se mu nechtělo moc do toho divadla.
00:02:21 Přece jenom nakonec povolil a hráli jsme.
00:02:32 Skutečné začátky Kladivadla jsou v ochotnickém divadle
00:02:35 na počátku 60. let.
00:02:38 Záhy se tento malý spolek nadšenců stal poloprofesionálním.
00:02:41 Později i profesionálním studiovým divadlem.
00:02:44 Jeho zakladatelé Pavel Fiala a Vladimír Šuman mu dali
00:02:47 neopakovatelné kouzlo a vlastní poetiku.
00:02:50 Kladivadlo, které začínalo v Broumově nakonec přes zastávku
00:02:53 v Kadani zakotvilo v Ústí nad Labem.
00:02:58 Zní to jako nepravděpodobné, ale v podstatě jsme uloupili
00:03:04 občanskému výboru zasedací prostor v bývalé hospodě.
00:03:09 Postavili jsme tam za 14 dní divadlo.
00:03:13 Začali jsme dělat takové pásma, až z toho vznikl takový kabaret.
00:03:19 Říkalo se tomu poetický kabaret.
00:03:22 Nebojte se, všeho bude dost. Budeme se ve všem topit.
00:03:29 Každý bude mít všeho dost.
00:03:32 Všeho dosti bude míti každý.
00:03:34 Dost každý bude mít všeho.
00:03:36 Mít dost každý všeho bude.
00:03:38 Kladivadlo bylo kultovní divadlo.
00:03:41 Jezdilo i do zahraničí, na zájezdy, na festivaly.
00:03:45 Bylo velmi úspěšné. Hostovalo po celé republice.
00:03:48 Všichni budeme mít všeho až po krk.
00:03:53 Pepík dělal šoféra, když jsme někam potřebovali jet.
00:03:59 Vylepoval plakáty.
00:04:03 Dělal nějakou dobu kulisáka.
00:04:05 Vedle toho hrál za 900 stovek měsíčně.
00:04:13 Je škoda, že mi někdo nemůžete zabrat bačkoru. To je krása!
00:04:17 To je nejlepší bota z divadla, co jsem dostal.
00:04:23 Tohle máme na vycházky.
00:04:26 My si vyděláváme těžké peníze teď.
00:04:28 Abych si ten palec neulomil.
00:04:32 Jednou s Pepou jsme se sebrali a jeli jsme do Prahy.
00:04:34 Šli jsme na DAMU.
00:04:36 Tam jsme se hlásili, že bychom tam taky chodili.
00:04:38 Oni na nás koukali jako na blázny pochopitelně.
00:04:41 Že bychom dělali nějaké talentové zkoušky,
00:04:44 to jsme ani nevěděli, že něco takového existuje.
00:04:47 Prostě jsme byli hrozní burani.
00:04:51 A už si připravovala sosák, že ho píchne.
00:04:54 Vtom přišel boy brabenec, hodil si vlasy dozadu,
00:05:00 takový celý červený.
00:05:02 To by bylo, abych nepomohl.
00:05:05 Vzal jablko, sežral ho.
00:05:09 Ježkovi se ulevilo a vylezl.
00:05:12 Jak jsme byli burani oba dva, já jsem měla pocit, že já nejsem,
00:05:16 že jsem menší, tak jsem ho pořád vychovávala, jak se má oblékat.
00:05:20 Jednou jsem přišla k němu na návštěvu do bytu a říkám mu,
00:05:23 Pepo, víš co, ty musíš začít chodit jinak oblékaný, tohle není možné.
00:05:28 On měl takové napletené svetry od maminky.
00:05:31 Otevřela jsem tu almaru a teď jsem to vyhazovala z okna.
00:05:36 Tohle je blbý, tenhle je blbý. A kalhoty jsem vyhodila.
00:05:40 A teď on, no neblbni, co to děláš?
00:05:43 Já jsem říkala, to nemůžeš nosit, v tom nemůžeš chodit,
00:05:46 vždyť jsi herec.
00:05:48 On si myslel, že si to sebere. On to mezitím někdo ukradl.
00:05:56 Kladivadlo od svého založení dráždilo dohlížitele svou poetikou,
00:05:59 ale hlavně svým nekompromisním a kritickým humorem.
00:06:02 Celou jeho existenci ho provázely cenzurní zásahy a zákazy.
00:06:06 Vše vyvrcholilo v Ústí nad Labem s nástupem normalizace.
00:06:09 Úřední moc si na malé divadélko došlápla s nevybíravou tvrdostí.
00:06:13 Ze stále slavnějšího souboru nezůstal kámen na kameni.
00:06:19 Tak to bylo všechno růžovoučký jako prasátko.
00:06:26 Kladivadlo skončilo v 70.roce.
00:06:29 A to tak, že přišel zákaz shora, že P.Fiala musí opustit divadlo.
00:06:37 Museli jsme opustit prostory. Bylo to takové docela hrozné.
00:06:42 Pepa odešel potom do Prahy k panu Suchému do Semaforu.
00:06:57 On přišel do Semaforu.
00:06:59 Ještě se nevědělo, co tam bude dělat.
00:07:03 Tak chodil jen na zkoušky. Nedostával vůbec žádný plat.
00:07:06 Chodil na zkoušky proto, že se ohřál v tom divadle.
00:07:09 Tam se právě zkoušela Kytice.
00:07:11 Polednici hrála Renda Tůmová. Jednoho dne nepřišla na zkoušku.
00:07:17 On vletěl na to jeviště, jak říká, a zaskučel, dej sem dítě!
00:07:22 Všichni padli smíchy. Smál se i Jiří Suchý.
00:07:27 Tím naskočil Pepa Dvořák do Polednice.
00:07:30 Byla to jeho první a zároveň velmi slavná role.
00:07:36 Co by vám nejlíp šlo, jak vás vidím, Polednice.
00:07:42 Po úspěchu v Kytici následovaly ještě po boku Jiřího Suchého
00:07:45 a Jitky Molavcové hry Zuzana v lázních a Elektrická puma.
00:07:48 Josef Dvořák byl sólista,
00:07:50 který pro svůj další herecký osud zvolil samostatnou cestu.
00:07:53 Ta znamenala názorový i umělecký rozchod s Jiřím Suchým.
00:07:57 Dym-dom, dym-dom. Dej sem dítě!
00:08:03 V jednom okamžiku se stal Semafor přeplněnou nádobou.
00:08:07 Byla tam spousta hereckých osobností.
00:08:09 Tam došlo k vytvoření 3 souborů.
00:08:12 Jeden soubor byl soubor Slávka Šimka.
00:08:15 Další soubor byl soubor Pepy Dvořáka.
00:08:18 Třetí soubor byl Jiřího Suchého a Jitky Molavcové.
00:08:21 A hlavně každý měl jinou představu o divadle.
00:08:26 Pydla, člověče, gauner, ale šikovný člověk.
00:08:31 Nic nebylo, všechno sehnal.
00:08:34 Já jsem přišla do Semaforu,
00:08:36 kdy se rozešel s Jitkou Molavcovou a s panem Suchým.
00:08:39 Založil si vlastní skupinu.
00:08:42 Hledal po Jitce Molavcové k sobě herečku.
00:08:47 Ale já jsem myslela, že ty se jmenuješ Pydla.
00:08:50 To ne, to já jsem tu nikdy nebyl.
00:08:53 To já přece vím, že jsi tu nebyl.
00:08:56 Jenomže teď tu jsi.
00:08:58 A já tu jsem.
00:09:01 Kdybyste dovolila, královno.
00:09:03 A ty tu nejsi.
00:09:06 Škoda, mohl by tady chvilku počkat.
00:09:10 Josef, potom když už se to hrálo, byl spoluautorem většiny scén,
00:09:15 protože většina těch věcí, které tam vznikly,
00:09:18 byly většinou jeho nápad,
00:09:20 který okamžitě realizoval na jevišti.
00:09:23 Teď ten nápad přišel, tak teď hned šel ven.
00:09:27 Hned ho vyzkoušel před lidmi.
00:09:30 Komunikuje pořád s publikem.
00:09:33 I když říkal text ze hry,
00:09:36 tak se podíval do hlediště a říkal, paní, vám to sluší.
00:09:41 Já si myslím, že proto ho lidi měli a mají strašně rádi.
00:09:49 To byl hezký potlesk, tomu se říká útrpák.
00:09:54 (zatleskání) No, no, vy jste to napravila.
00:10:00 Taneční hodiny pro starší a pokročilé.
00:10:04 Krucinál, vypadám jak Spejbl.
00:10:08 Já jsem se s ním seznámila až v Semaforu,
00:10:14 když pan režisér Sokolský vymyslel, že by se měly udělat
00:10:17 Taneční hodiny od pana Hrabala.
00:10:20 To je valčík.
00:10:22 Havlíček měl fršťák.
00:10:24 Člověk musel vědět, že Josef Dvořák je tady za Pepina.
00:10:28 A vlastně, konkrétně budu mluvit o sobě, že já jsem tam jenom ta,
00:10:32 která v případě, že tam spolu něco budeme mít,
00:10:35 tak mu malinko budu nahrávat
00:10:38 nebo v nějakém dialogu mu tam něco řeknu.
00:10:43 Vy jste nějaká bledá. Nebyl tady Kozina?
00:10:46 Kozina, Kristus, to je ten samej systém.
00:10:49 To víš, kdyby ho neukřižovali, tak by nebyl.
00:10:52 On je smečař. Potřebuje nahrávače.
00:10:55 Pepek dokáže na sebe přitáhnout pozornost 2 hodiny.
00:10:59 Ostatní mají co dělat, aby se tam vešli s nějakou replikou.
00:11:09 Pepy Dvořáka si všimla televize záhy.
00:11:12 Jakmile přišel do Prahy, tak už byl hodně obsazovaný,
00:11:16 i když ze začátku to byly role docela malé.
00:11:23 To je hrozné. Já jsem tě, Reginko, ovšem poznal.
00:11:26 Nepovídej.
00:11:28 Představte si, že...podívejte.
00:11:32 Ona mě vytáhla tamhle k tomu kočáru dozadu.
00:11:34 Najednou natáhne nohu.
00:11:36 Teď jako má chvilku dřevák, chvilku střevíc.
00:11:39 Teď chce, abych to líbal.
00:11:40 Počkejte, to je správné.
00:11:42 Ona v našem představení má vytvořit roli Mylady.
00:11:46 To není pro ženské tohle to.
00:11:49 Musím říct, že český film Josefa Dvořáka prakticky přehlížel
00:11:53 a stále přehlíží.
00:11:55 Co by stálo za zmínku, to bychom vyjmenovali na prstech jedné ruky.
00:11:58 Pane Hudeček, pane Hudeček!
00:12:01 Jestlipak jste nezapomněl na mého broučka?
00:12:04 Jak bych mohl, milostivá paní, jak bych mohl?
00:12:08 Naopak, já na vás myslím kudy chodím.
00:12:10 Béda Hudeček, automechanik z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje,
00:12:14 je Josef Dvořák, protože on se vyučil automechanikem.
00:12:17 Chtělo by to delší trasu, že?
00:12:22 Je to taková drobná rolička, ale myslím, že velmi výrazná.
00:12:25 Básnička, kterou tam skládá,
00:12:27 Béda Hudeček, k lásce schůdeček,
00:12:29 tak ta se divákům vryla do paměti.
00:12:32 Jak vidím, máte tady rizikové pracoviště.
00:12:37 Růže k lásce schůdeček, s úctou Béďa Hudeček.
00:12:41 Neblbni, to jsi složil sám?
00:12:44 Vy jste ten nový pacient?
00:12:46 Ano prosím. Václav Pěnkava jméno mé.
00:12:48 Ale můžete mi říkat Vašku.
00:12:51 Role Vaška Pěnkavy v legendární Nemocnici nebyla sice první rolí
00:12:54 J.Dvořáka v televizním seriálu, ale určitě zásadně ovlivnila
00:12:57 jeho další hereckou dráhu před televizní kamerou.
00:13:00 Český seriál byl ke Dvořákovi štědrý.
00:13:02 Nabídl mu příležitosti například v Cirkusu Humberto,
00:13:05 v Létajícím Čestmírovi, v Návštěvnících
00:13:08 nebo v Rozpacích kuchaře Svatopluka.
00:13:12 To nevadí, to můžete klidně vyhodit.
00:13:13 Ale vzpomeňte si, nebyl tam tranzistorák?
00:13:16 Já nejsem schopen si uvědomit, když to na mě spadlo,
00:13:16 jestli jsem ho držel v ruce.
00:13:20 Rádio tam bylo, ale tady se nevyhrává.
00:13:24 Expedice Adam 84 a rozbíjí nám exponát.
00:13:27 Co s tím budete dělat?
00:13:29 Trošku to upravíme pro přesun v čase.
00:13:32 Já Návštěvníky miluji.
00:13:35 To je seriál, na kterém asi mnozí z nás vyrostli.
00:13:37 Byl geniální v té myšlence.
00:13:41 Dělat sci-fi v Československu tehdy nebylo obvyklé.
00:13:46 Génius z přelomu 20.století. Nemám ho chytit?
00:13:50 Ať vyklopí co ví. Nemusíme nic hledat.
00:13:54 Hlavně to byl skvěle napsaný a skvěle natočený seriál.
00:13:57 Josef Dvořák v něm zazářil jako ten obyčejný člověk,
00:14:01 vyslanec té budoucnosti, který neodolává těm
00:14:04 nejobyčejnějším věcem, tomu nejobyčejnějšímu jídlu.
00:14:08 Proto byl divákům nejpříjemnější a nejbližší.
00:14:13 Napij se, brácho.
00:14:16 Nic nepít, vyplivnout! Nevíte co, v tom je.
00:14:22 Konec debat. Odpoledne máš padla.
00:14:25 Bude tady se mnou náš nový kuchař Sváťa Kuřátko.
00:14:28 Tím ho mezi nás vítám.
00:14:30 Já?
00:14:32 Byl to velmi netypický formát seriálu.
00:14:35 Bylo to na principu jakéhosi rozhodování.
00:14:38 Diváci mají možnost rozhodnout, na co se budou dívat.
00:14:41 Jaroslav Dietl to měl velice chytře vymyšlené.
00:14:44 Všechny děje se jen rozdvojovaly a zase spojovaly.
00:14:47 Tam nebylo nekonečné množství příběhů, ale pouze 2 varianty.
00:14:51 A vždycky se stejným koncem.
00:14:53 Vendulo, prosím tě, on má Rosťa v sobotu křtiny, vem za něj ranní.
00:15:00 Udělej mi to k vůli.
00:15:02 A víš, že neudělám?
00:15:06 Tam jsme putovali od obyčejné hospody někde na horách,
00:15:13 kde začínal jako malý kuchaříček.
00:15:16 Přes Pupp v Karlových Varech.
00:15:18 Nakonec to končilo ve veliké restauraci.
00:15:22 Hledáme špalek. Prosím.
00:15:26 Co je také podstatné,
00:15:27 tam se seznámil se svojí ženou Jájou.
00:15:29 Jája tam dělala produkční. Tam se i zamiloval.
00:15:32 Prožíval tam lásku. Ještě si užíval to natáčení.
00:15:37 Tam jsme se poznali.
00:15:39 Záhy jsme zjistili, že máme podobný způsob humoru a náhled na humor.
00:15:44 Pozorovali jsme lidi a dělali jsme si takové soukromé legrácky.
00:15:49 Myslím, že to tehdy pozorovali všichni v tom štábu.
00:15:53 Jak byl celý život intuitivní na jevišti,
00:15:55 tak i tady ho ta intuice nezradila.
00:15:57 Já si to pamatuji, když spolu začali,
00:15:59 tak vím, že to byla láska na první pohled.
00:16:02 On ji viděl a jeli jsme pak autem z natáčení a říkal,
00:16:04 Ty to bylo prostě, viděla jsi?
00:16:07 Se mnou se bavil jako s bráchou.
00:16:09 Strašně se zabouchl.
00:16:14 Hledáme velkého, inteligentního psa do dobrodružného
00:16:20 televizního filmu.
00:16:23 Pepa byl jeden čas Maxipes Fík nebo Králíci z klobouku.
00:16:29 To by byl div, kdyby si toho jeho projevu nevšiml někdo,
00:16:32 kdo dělal večerníčky pro děti.
00:16:35 Až začne ten dům hořet, vběhne dovnitř
00:16:39 a vynese tu slečnu, co je v tom okně.
00:16:42 J.Dvořák má fantastický hlas. Dovede s ním skvěle modulovat.
00:16:46 Hlavně dokáže do těch postaviček, do toho děje vnášet skvěle emoce.
00:16:52 Jeho hrdinové jsou živí hrdinové, které nelze nemilovat.
00:16:58 Slečno, jsem váš zachránce Maxipes Fík.
00:17:01 Vlezte mi laskavě na záda.
00:17:12 Malý televizní kabaret je takový trochu paradox doby,
00:17:15 který by dneska asi už nebyl možný,
00:17:18 protože tehdy spousta lidí nemohla dělat, co by chtěla.
00:17:21 Ty možnosti byly velmi omezené.
00:17:23 Buď jste se musel angažovat,
00:17:25 nebo jste musel utéct třeba ke tvorbě pro děti.
00:17:28 Myslím, že Malý televizní kabaret byl důsledkem toho,
00:17:31 že spousta šikovných lidí svůj čas investovala do tvorby pro děti,
00:17:35 kde přece jen zákazy, omezení, nařízení a příkazy
00:17:39 nebyly až tak důsledné.
00:17:42 Já jsem to sledoval ještě jako divák, když to začalo.
00:17:48 Kabaret trval strašně dlouho.
00:17:50 Začalo to se Štěpánkou Haničincovou.
00:17:53 A v triu jenom.
00:17:56 Později do toho vstoupil Pavel Zedníček
00:18:00 Pak jsem tam přibyl já.
00:18:02 Jsem loupežník.
00:18:04 Prosím tě, jaký ty jsi loupežník?
00:18:06 Vždyť doma nemáme saunu ani video.
00:18:09 Do obchodu pro ekonomicky silné občany chodíme jenom
00:18:12 pro prázdné piksly.
00:18:17 Neslyším na své uši.
00:18:18 Jsi po mně, jsi po mně.
00:18:21 Nedělej to na mě, prosím tě.
00:18:23 Pepa byl rozhodně vždycky tahoun té party.
00:18:27 Samozřejmě je to úžasný klaun.
00:18:29 On má schopnost nejen té komediální zkratky,
00:18:32 ale hlavně v tom myšlení toho klaunském zkratu.
00:18:36 To jsou nápady, které člověk hlavou nevymyslí.
00:18:40 To musí přijít z té situace, z toho okamžitého nápadu.
00:18:46 Paní, upadla mi štětka.
00:18:48 Už ji podávám
00:18:54 Koho napadlo, že Pepa Dvořák bude vodník?
00:18:58 To vzniklo v dětských kabaretech, kde tu roli dostával.
00:19:01 Ale teď nic proti němu, on je moc hezký, mně se líbí,
00:19:04 ale on tak trochu vypadá.
00:19:07 Zhluboka, ne až ze sklepa. Vždyť to je v podzemí.
00:19:11 A ještě má ty rysy takové,
00:19:13 že tam ti maskéři asi nemusí toho moc dělat.
00:19:15 Dají tam trochu zelené.
00:19:18 Teď ještě on umí to brekeke To umí senzačně.
00:19:20 Máte trochu taky teplotu, ale takovou zvláštní.
00:19:22 Takovou ledovou.
00:19:24 Někdo se hodí na prince. Někdo se hodí na čerty.
00:19:26 On se teda fakt hodí na vodníky.
00:19:34 90.léta přinesla zásadní změny i v životě Josefa Dvořáka.
00:19:37 Tou první byla výpověď z divadla Semafor.
00:19:40 Ta postihla nejen jeho divadelní skupinu,ale i skupinu Slávka Šimka.
00:19:44 Semafor se vrátil do rukou zakladatele Jiřího Suchého.
00:19:47 Ten se rozhodl pro samostatnou dráhu.
00:19:50 Josef Dvořák stál před zásadním rozhodnutím.
00:19:54 On byl z toho hrozně nešťastný. Hodně nešťastný.
00:19:58 Ale myslím si, že nakonec to bylo to nejlepší, co ho mohlo potkat.
00:20:03 Éru v Semaforu miloval, ale skončila.
00:20:06 Pepa byl najednou hozený do vody a musel plavat.
00:20:13 Pak musel nějakým způsobem se postarat ne o sebe,
00:20:16 ale o tu svoji skupinu,
00:20:19 protože to bylo několik lidí, kteří se octli na dlažbě.
00:20:22 Postupně dospěli k tomu, že bude mnohem jednodušší,
00:20:26 když se osamostatní.
00:20:28 A vytvořili si vlastní divadelní společnost.
00:20:30 Kde jsi zase byl?
00:20:32 Kde jsi zase byl, ty kocoure jeden starý.
00:20:35 Zas u té Zemánkové, co?
00:20:37 Ne, u Zemánkové ne.
00:20:41 Dobrou hru najít je problém.
00:20:45 A ještě pro takového výrazného herce jako je Pepa.
00:20:49 S tou partičkou kolem něj.
00:20:53 Pepíčka napadlo, že osloví klasiky. Takže oslovuje klasiky.
00:20:58 Jo, Zemánková, to je ta, jak jí chrastěj bandasky.
00:21:02 On říká teď v současné době ve svém divadle,
00:21:04 že nehraje Revizora, ale je to á la Revizor,
00:21:07 že nehraje Lucernu, ale je to á la Lucerna.
00:21:10 On má rád divadlo.
00:21:12 Říká, jako kdyby do klasického, nacvičeného kusu vpadl amatér,
00:21:17 který to hraje poprvé.
00:21:21 Jasnosti, já se omlouvám. Já jsem měl řečníka znamenitého.
00:21:24 Měl jsem ho znamenitého, ale schválně se mi nedostavil.
00:21:34 Diváci milují, když se něco stane na tom jevišti.
00:21:36 Když je nějaký malér, když má někdo okno.
00:21:39 Teď tam vznikne směšná situace. Skončí to tím, že se smějí i herci.
00:21:43 Tak to diváci milují.
00:21:46 Její Jasnost je dobré mysli.
00:21:48 Jsem měl ke snídani.
00:21:52 A vzkázal jste mu?
00:22:02 J.Dvořák se nikdy neskrýval s tím, že touží po vážnější roli.
00:22:06 Příležitostí ukázat i jinou stránku svého herectví,
00:22:10 dostal až ve zralém věku.
00:22:12 Jiří Hubač pro něj napsal jeho životní roli.
00:22:15 Josef Dvořák v režii Jaroslava Dudka dokázal vystoupit
00:22:18 ze svého komediálního stínu.
00:22:23 Jedna velmi vážná role byla v televizním filmu
00:22:25 Hřbitov pro cizince,
00:22:27 kde hrál spolu s Jiřím Bartoškou dva letce, kteří bojovali
00:22:30 za války ve službách anglického královského letectva.
00:22:37 Ty jsi se snad zbláznil!
00:22:40 Jo, to je jediná možnost, jak se s nimi domluvit.
00:22:45 Po válce je stihl ten krutý osud jako většinu západních hrdinů.
00:22:48 Myslím, že touto rolí spoustu diváků a tvůrců překvapil.
00:22:55 Opusťte objekt nebo vás zajistím.
00:22:58 To jsi řekl mně?
00:23:01 Tam nebyl jediný falešný tón.
00:23:03 On to zahraje tak, že tam není melancholie.
00:23:05 Není tam sentiment, ale přitom vám běhá mráz po zádech.
00:23:11 Kočka má devět životů, ale člověk jenom jeden.
00:23:13 A ten my jsme denně nasazovali a ztráceli jenom kvůli tomu,
00:23:16 abys tady mohl stát v nažehlené uniformě s 3 frčkami,
00:23:19 které ti dali proto, abys mohl vyhazovat slušné a poctivé lidi.
00:23:23 Je sice komik, ale asi v koutku duše má touhu zahrát si víc
00:23:29 takových rolí, protože jednou mi říkal, že čekal po této roli,
00:23:33 že dostane plno takových nabídek.
00:23:36 Zatím uběhlo zase skoro 10 let od té doby.
00:23:39 Žádná další taková nabídka nepřišla.
00:23:43 Řekl jsi mi, že budeš sázet stromky.
00:23:46 Sázím kříže za padlé kamarády.
00:23:50 Soudruzi, já doufám, že když se to vyžaduje,
00:23:54 že my všeci uděláme tak, jak má byt,
00:23:58 protože tak je to správné, soudruzi.
00:24:01 Já bych ještě zmínil postavu nadporučíka Mazurka
00:24:05 v populární komedii Černí baroni, která je krásně tragikomická.
00:24:08 Velmi příjemně vybalancovaná mezi tou tragikou a komikou.
00:24:12 Vlastně je to takový poměrně neschopný, bojácný lampasák.
00:24:16 Další poměrně netypická role pro Josefa Dvořáka.
00:24:21 Hleďte, šéfe, tohle jsme si neujednali.
00:24:24 Dal jste mi tu bouchačku do zástavy.
00:24:28 Slíbil jste, že ji do večera vyplatíte.
00:24:32 Když vezmete tragickou roli, dáte ji vyslovenému klaunovi,
00:24:36 to pak dostává další dimenzi.
00:24:39 On není komik vyloženě.
00:24:41 Pro něj úplně ideální a nejlepší je tragikomická role.
00:24:51 Jeho rejstřík je hodně široký.
00:24:53 Zatím se pořád tam hrálo, jak hrával kytaru na 4 akordy.
00:24:59 A těch akordů je víc.
00:25:02 On je komik.
00:25:05 Myslím si, že geniální. Neustále provokuje představivost.
00:25:12 Pepa by mohl zahrát všechno.
00:25:17 Protože to je talent, který se rodí jednou za 100 let.
00:25:22 Já vám řeknu, tuto písničku nikdo z vodníků nemá rád.
00:25:25 Ta by se měla zrušit.
00:25:26 Mně se, mně se, mně se, mně se všechno zdá,
00:25:28 že moje milá modré oči má.
00:25:31 Mně se, mně se, mně se, mně se všechno zdá,
00:25:34 že modré očičky má.
00:25:38 Modré očičky, růže tvářičky, bílé ručičky, pěkné střevíčky,
00:25:44 mně se, mně se, mně se mně se všechno zdá,
00:25:47 že Andulka bude má.
00:25:52 Teda řeknu vám, já jsem zamilovaný.
00:25:55 Ono to není jednoduché pro vodníka sehnat ženu.
00:25:59 Rusalek je málo,víly jsou na prince a o mořské ochechule nestojím já.
00:26:04 Skryté titulky: Yveta Bartlová Česká televize 2008
00:26:06 .
Herec Josef Dvořák se narodil v roce 1942 v Horní Cerekvi. Rodiče byli obchodníci – živnostníci, kteří po roce 1948 přišli o svůj obchod. Pošramocený kádrový profil rodiny ale znamenal, že jedinou školou, na kterou mohl pomyslet, bylo odborné učiliště. A tak se z budoucího herce stal automechanik… Oba rodiče však byli nadšenými ochotníky a tak se Josef Dvořák brzy začal pohybovat i po prknech, která znamenala svět. Ale víc než herectví ho lákala kariéra zpěváka. Málokdo už dnes ví, že se na krátkou dobu stal slavným zpěvákem (tedy alespoň v regionálním dosahu). A právě na jedné z tanečních zábav, kde vystupoval, si ho všiml Pavel Fiala, zakládající člen a umělecký vedoucí divadelního spolku Kladivadlo. Divadla, které se už brzy mělo stát legendou.
Josefa Dvořáka si už v době jeho působení v Kladivadle všimli filmoví a televizní tvůrci. Opravdový vzestup jeho herecké kariéry ale znamenal až přechod pod křídla divadla Semafor, do kterého přišlo pozvání od Jiřího Suchého. Josef Dvořák se však nejvíce proslavil díky svým televizním a filmovým rolím. K jeho dodnes nejpřipomínanějším patří role v seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka, který byl objevný formou vyprávění děje – o osudech postav totiž rozhodovali diváci svým hlasováním. Další role na sebe nenechaly dlouho čekat. Ať už to byli legendární vodníci nebo Malé televizní kabarety. Samostatnou kapitolou jsou jeho dabingy kreslených postaviček. Kdo by dnes neznal Maxipsa Fíka, Boba a Bobka, Včelí medvídky… Josef Dvořák dokázal vtisknout postavičkám charakteristický hlas. Divadelní společnost Josefa Dvořáka vznikla vlastně z donucení. Po odchodu ze Semaforu na nějaký čas zakotvil u řady agentur, ale po čase a nasbíraných zkušenostech se společně s manželkou Jájou rozhodli pro vlastní cestu. Vzniklo tak divadlo jedné herecké hvězdy, dvou principálů a malá skupinka brázdící Čechy se svým repertoárem byla na světě. Josef Dvořák se nikdy neskrýval s tím, že touží po vážnějších rolích. Ani jeho repertoár a výběr postav není zaměřený na čistě komediální role. Těžištěm jeho práce je a zůstává spíše tragikomedie. Je to poloha, ve které se cítí nejlépe a se kterou si nejlépe rozumí. Kromě hraní a kočování s divadelní společností je otcem čtyř dcer, které vychoval ve svých čtyřech manželstvích se třemi ženami. Volný čas věnuje své největší vášni – tenisu. Je to pro něj jediný zdroj relaxace mezi odevzdáním se publiku, pro jehož smích a potlesk udělá maximum. Josef Dvořák dokázal, že hercem se člověk musí narodit. Opravdový herec dokáže proniknout do srdcí diváků bez vysokých škol, bez velkých kamenných divadel. Stačí mít v sobě touhu hrát a bavit. A tu má Josef Dvořák dodnes. Málokterý herec současnosti má tak širokou základnu publika. Stejně jako ho milují děti v roli vodníka a Maxipsa Fíka, stejně ho přijímá jeho divadelní publikum jako Pydlu, Revizora nebo Čochtana. A stejně tak ho objevil i film a televize pro role vážnější a hluboce lidské. A to vše začalo nevinně, na jedné venkovské zábavě, kde si zvláštního kluka všiml jeden divadelní nadšenec.
