Partnerské vztahy aneb Návod na přežití

Záznam chatu ze soboty 30. května 2009

Michaela B.z Phy: „Dobrý den,mě by zajímalo, zda jsem patologicky žárlivá,když mam chronickou uzkost z opusteni partnera (nejčastěji se to pravidelně opakuje 4-5x v měsíci v souvislosti s předmenstruačním syndromem již 2,5 roku po porodu)a co v této době mi pomůže a jak to mam vysvětlit partnerovi,aby me lépe pochopil a nenadával mi atd. Dále bych se také zeptala na Váš názor, jak partnera namotivovat k lepší komunikaci a k větší pozornosti k rodině,když má pocit, že "jsme spolu moc",ikdyž se minimálně týden z měsíce nevidíme..Má takový vztah vůbec smysl? Děkuji mnohokrát“

PhDr. Marta Boučková: „Dobrý den nejen Vám, ale i všem, kteří se rozhodli strávit v písemné povídání hodinu svého volného času. Ať už k Vaší otázce. Asi bych Váš problém nenazývala patologickou žárlivostí, ale spíše chronickou úzkostí. Nicméně to neznamená, že by si Vaše trápení nezasloužilo dostatečnou pozornost. Chronická úzkost je problém, který by se měl řešit, a to nejen proto, že velmi komplikuje a "zesmutňuje" život, ale také proto, že by se intenzita úzkosti mohla zvyšovat. Je logické, že se úzkost zvyšuje v rámci premenstruačního syndromu, ale věřte, že i případná "vlídnost" Vašeho muže Vaší úzkost nezaplaší. Jednozančně doporučuji navštívit psychologa a začít s Vaší úzksotí intenzivněji bojovat.“

evelina: „Dobrý den, nacházím se v počátku vztahu s mužem o více jak dvacet let starším než jsem já. Musím říci, že taková zkušenost je pro mě novinkou, a i přes naprosto bezproblémové fungování jak v mentální tak fyzické rovině mám drobné obavy. Vzhledem k tomu, že momentálmně tedy kromě předsudků neexistuje konkretní problém, nežádam o radu jako spíše o jistý pohled zkušené alespoň teoreticky zasvěcené osoby. mockret děkuji“

PhDr. Marta Boučková: „Milá Evelíno, i když radu nežádáte, přesto Vám jí dám :-) Berte vztah takový jaký je a snažte se ho žít. To Vám dá dobrý základ, ze kterého v případě nutnosti můžete brát, při řešení potížích, které by ve Vašem vztahu mohly případně nastat. Nicméně i ve vztazích platí, že daleko důležitější než datum narození v občance, je pohled na života a životní styl.“

Petr Majer: „Dobrý den paní doktorko, rád bych se zeptal jak vnímáte manželské štěstí? Děkuji.“

PhDr. Marta Boučková: „Asi neodpovím nikterak kreativně a nápaditě, když napíši: pohoda, humor, vzájemný zájem o druhého a láska ...:-)“

Simona: „Co je lepsie pre nezadanu 40-rocnu rozvedenu zenu - ist do romaniku so zaujimavym zenatym muzom a spestrit si tak svoj uponahlany a citovo prazdny zivot alebo radsej zit nadalej sama bez ujmy na zenskej dusi a sramov na srdci?“

PhDr. Marta Boučková: „Milá Simono, odpověď mám stručnou: Pro nezadanou čtyřicetiletou rozvedenou ženu je lepší vybrat si tu variantu, se kterou nebo ve které se jí bude lépe žít. Ženatý muž je muž se závazky, a tak mívá vztah své limity, které je třeba přijmout a na druhé straně samota může být v tomto směru čestnější k případné rodině ženatého přítele, ale také velmi krušná.“

Michala, CB: „Dobry den, mym partnerem je uz pres pul roku zenaty muz s ditetem. Vim, ze to nikam nevede, ale ted je to tak uzasne, ze nemam duvod to ukoncovat. Ale vim, ze to casem nastane. Myslite, ze je lepsi to skoncit ted a nebo to nechat dojit az do bodu, kdy se to samo zkazi?“

PhDr. Marta Boučková: „Upřímně řečeno, moje práce mne naučila, že "všechno má svůj čas" a já jsem za svou praxi potkala málo lidí, kteří by dokázali ukončovat vztahy "preventivně", aby to pak tolik nebolelo. Protože je pravda, že když jsou vztahy "pokažené", rozchody pak tolik nebolí. Ale rozchody ke vztahům prostě patří. Nicméně ženatý muž s dítětem nekomplikovanou perspektivu svobodné ženě většinou nenabízí.“

Jana: „Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se zeptat, jestli si myslíte, že manželství s "bisexuálním" partnerem má smysl, když po 3 letech společného života má potřeby scházet se, dopisovat si, komunikovat s muži a mít tajemství?“

PhDr. Marta Boučková: „Pokud tíhnete k tradičnímu manželského a rodinnému modelu, pak se obávám, že život s tímto mužem bude pro Vás víc než komplikovaný.“

Zuzana: „Dobrý den, minulý týden jsem zjistila, že si manžel dopisuje s cizí ženou. Nic konkrétního ve zprávách nebylo, ale fantazie zapracovala... Podle manžela šlo o to, že mu ta paní psala, že je jí s ním velmi dobře a že on se snažil jí ve slušnosti dát najevo, že nemá zájem. Manželovi jsem sice uvěřila, ale jde o to, že teď mám takové pocity, že mi stále lže, podezírám ho za každou maličkost... Chci se Vás zeptat, jak mám teď postupovat. Myslíte si, že pomůže čas? Nebo psycholog? Chtěla bych mu zase věřit jako dřív. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.“

PhDr. Marta Boučková: „Samozřejmě bych doporučila jako "nejlepší cestu" z Vašeho trápení konzultaci s psychologem, která Vám v prvních chvílích může pomoci najít ztracenou rovnováhu a nedostat se do kolotoče neustálého podezírání, kontorlování a vzájemného trápení s rizikem ztráty důstojnosti Vaší i Vašeho muže.“

Marie W: „Dobrý den paní doktorko, můj blízký příbuzný chodí s děvčetem 4 roky. kdy několik dnů v týdnu tráví spolu i noci. Nyní mu dívka oznámila, že 3 týdny chodila za jeho zády s jiným chlapcem, došlo i k velmi intimním dotykům, že se však nyní vrací nazpět. Mému příbuznému je 25 let, dívce 20. Můj příbuzný ji vše odpustil. Domnívám se, že kdo zradí jednou, zradí i po druhé, třetí atd. myslíte, že jejich vztah má šanci nebo by měl můj příbuzný tento vztah ukončit. Má ji velmi rád. děkuji.“

PhDr. Marta Boučková: „Není radno radit a zasahovat do vztahů, pokud o to není žádáno. I když se to možná Vám zdá jako bláhové "věřit někomu, kdo jednou zradil", je to V8š názor a Váš postoj. Možná to ode mne zní trochu příkře, ale partnerské vztahy jsou plné rozporů i tajemství a překvaujících vývojů, že je velmi složité předjímat. Pokud Váš příbuzný odpustil, netratil schopnost důvěřovat a chce dát svému vztahu ještě šanci, tak mu jí ponechte. Čas ukáže jestli jeho rozhodnutí, za které si ponese zodpovědnost jen on sám, bylo správné.“

Klara: „DObry den pani doktorko, muzete mi prosim rici svuj nazor/radu, jak by mela milenka reagovat v pripade, ze ji kontaktuje partnerka neverneho partnera? dekuji“

PhDr. Marta Boučková: „Nejsem příznivec setkávání manželek a milenek, většinou to nic dobrého žádné straně nepřinese a těžko to něco vyřeší.“

Věra: „Dobrý den, můj syn /25/ se velmi obává samoty, takže raději chodí stále s děvčetem /20/, které ho podvádí, pak se přizná a vrátí se zpět a tak dokola. Myslíte, že tento vztah má budoucnost. Bojím se o syna. Děkuji.“

PhDr. Marta Boučková: „Pokud se jedná o opakované podvádění u takto mladé dvojice, pak bych doporučila, aby syn kontaktoval psychologa. Ten by mohl pomoci zbavit se strachu ze samoty, pokud ho ovšem syn takto pociťuje, a nahlédnout znovu na vlastní očekávání od partnerského vztahu.“

Anna, OV.: „Dobrý den, již téměř půl roku miluji muže, jenž je již dlouhá léta ženat. Naše city jsou dá se říci vzájemné.. V jeden čas dokonce manželce vše řekl, odešel, ale po měsíci došel k tomu, že se tam chce vrátit a žít. Po nějakém čase jsme se ovšem i přesto začali znovu scházet, neb naše city neochladly a on neví, jak se rozhodnout dál..zda žít a dožít doma, nebo zvolit život se mnou. Nevím, jak se nyní zachovat, ač jsme se mnohokrát snažili ukončit naše styky, nedokáži to, velmi o něho stojím, stejně tak jako o život s ním. Vím však, že svou ženu má jistě rád a že by jednou mohl litovat, kdyby se případně rozhodl opustit ji kvůli lásce. Jak tato patová situace však pokračuje, kdy čekám na jeho rozhodnutí, neunáším to a často vyčítám, že to nemá smysl. Nevím, jak mu dopřát prostor pro to, aby se rozhodl pro další život, který chce doopravdy..zda se s ním občas vídat, nebo přerušit veškerý kontakt. Nechci zkazit náš krásný vztah výčitkami, neunáším však čekání na konečné rozhodnutí. Vím, že rodina je pro něj důležitá a rozhodne se pro ni, nevím však jak unést fakt, že láska bude muset jít jednou stranou a my už se nebudeme moci vídat a společná budoucnost nikdy nebude. Děkuji Vám.“

PhDr. Marta Boučková: „Život v paralelním vztahu s sebou přináší zvýšenou obavu z opuštění a konce vztahu, zvláště ve chvíli, kdy jsou oba vztahy funkční a mají svůj potenciál. Nemám lepší radu než tu obecnou, která vychází z faktu, že v paralelních vztazích se více než v tom klasickém žije ze dne na den a o budoucnosti se tolik nepřemýšlí.“

Jana: „Dobrý den, již 4 roky vím o manželově paralelním vztahu, který se odehrál před 13 lety. Tenkrát bylo manželství v troskách, ale tvrdil, že o nic nejde, takže jsme se nerozvedli. Že o něco šlo a o co jsem se dozvěděla po 9 letech. Celé 4 roky co o tom vím, již ale manželství nestojí za nic. Nedokážu o jeho bývalé milence a zároveň mé bývalé kolegyni a tenkrát i kamarádce, nemluvit. Pomalu denně se tím zabývám, v myšlenkách, nahlas, stále. Jsem již z toho pomalu zralá na psychiatrii. Snažím se dozvědět, že to nic neznamenalo, ale muž mě přesvědčil o jediném-nemám tak velkou cenu jako ona, nemá smysl pro mě cokoliv udělat. Srovnávám stále, jak se choval ke mně, když jsme spolu chodili, jak k ní. To, jak se choval ke mně mi stále vyznívá, oproti tomu, jak k ní-pouze jako slabý odvar toho všeho. O mně se tolik nesnažil, nebojoval. Co s tím, jsme spolu 18 let a máme dvě děti a 4 roky život nanic. Jde to zlepšit?“

PhDr. Marta Boučková: „Myslím, že je na čase, neuzavírat se svými myšlenkami "jen" doma v rodinném kruhu a vzít je s sebou nejlépe do ordinace psychologa. Ve Vašem manželství jste utrpěla zranění, které jak se ukazuje čas nezahojil, a tak zvažte, není-li skutečně na místě vyhledat lékaře, a tím je pro duši psycholog. Netrapte sama sebe a dejte si šanci zase spokojeně žít. Budu držet palce.“

Eva: „Dobrý den,po 30.letém manželství manžel púl roku udržuje paralérní vztah se svobodnou,ale 50.letou slečnou. přes den je s rodinou a večer u ní. mám se rozvézt? pořád k němu něco cítím. prý je to dnes normální a běžné, poradíte ??“

PhDr. Marta Boučková: „Jednoduchá rada typu "Rozveďte se nebo to berte jako normální" rozhodně není. Rozchod a rozvod je velmi vážná akt v životě lidí, a tak se domnívám, že si zaslouží, aby proběhl po zralé úvaze. Doporučuji navštívit manželskou poradnu a společně se zkušeným manželským poradcem si ujasnit, jakou cestou se ve svém životě dáte dál.“

Visita: „Přeji dobrý den. Ať čtu jakýkoliv příběh milenky ženatého muže, je vesměs stejný. Totální zamilovanost zastírá zdraví rozum nás milenek a i když víme že nemají vztahy s ženatými budoucnost nedokážeme se jich vzdát. Dny, měsíce a roky ubíhají a my vlastně nemáme nic. Já si taktéž uvědomuji svoji zodpovědnost. Dřív jsem tyto vztahy odsuzovala a teď v jednom takovém lítám. Nálady mi lítaj nahoru, dolů. Chvíli jsem přesvědčená že vše ukončím a i když to udělám, vrátím se zpět k němu. Nemáte nějakou radu jak z toho ven? Nechci zničit jeho život. Miluji ho a od rodiny ho ani odlákat nechci. Vždyť je s manželkou téměř 20 let, také s dětmi. Jeho žena je prý skvělá a hodná. Nějakou radičku? Malinkatou? Zblázním se asi .... Nikomu nepřeji, lepší je asi nemilovat ...:-(“

PhDr. Marta Boučková: „Radičku a ani maličkou, jak s lehkostí zvládat fakt, že muž, kterého milujete má ještě závazky jinde, nemám. :-( Ale na ty "rozlítané nálady" měl běl přece jen trochu platit rozum, byť je třeba zamilovaností zastřený: Vybrala jste ženatého ....“

Pavel: „Manželka se po 33 letech manželství začala bavit na internetu s mladšími muži. Vystupuje jako mladá a říká že se zamilovala a že se rozvede a půjde s ním. věnuje tomu celý čas doma po práci až do ulehnutí a v práci pokračuje SMskováním a telefonováním. Pořídila si na to i tajný telefon. Trvá to už 3roky a mě to velice vadí. Spolu si už nepovídáme a nic společně neplánujeme. Mám chuť odejít pryč z takového vztahu.“

PhDr. Marta Boučková: „Odchod z tak dlouhého vztahu není nic snadného. Jde o velmi závažné rozhodnutí, a proto i Vás odkáži do manželské poradny. Vím, že rozhodnutí zůstane na Vás, ale přece jen někdy pomůže, když se člověk k tomu konečnému rozhodnutí dopracuje po rozhovur s někým, kdo umí poslouchat a občas i dokáže vnést do rozhovoru i jiný úhel pohledu, který by se jinak neobvil a který může být i podstatný.“

Věra: „Dobrý den, již 15 let žiji ve vztahu s ženatým mužem. Vždy jsem si přála mít rodinu, ale museli jsme stále čekat: až budou děti větší, až dokončí školu, až doopraví s manželkou dům. Nyní mi sdělil, že se rozvádět nebude. Během těchto let jsme společně podnikali a cca 3 dny v týdnu bydleli. Takže dobrá zpráva pro všechny vdané a varování pro všechny důvěřivé a naivní, co se spoléhají na slova ženatých mužů. Je otázka, co teď s tím, žít dál v takovém vztahu a nebo se rozejít, když vím, že spolu nikdy nebudeme třeba na Silvestra nebo na Štědrý večer?“

PhDr. Marta Boučková: „Říká se, že v kalsickém trojúhelníku na tom bývá nejhůře milenka. Zpočátku to tak skutečně nevypadá, ale Váš příběh ukazuje, že to, co většina ženatých mužů skutečně nenabízí je budoucnost. :-( Neumím Vám takhle rychle poradit, co máte se vým životem udělat dál, a vím, že to rozhodnutí nebude snadné. A protože to není snadné rozhodnutí, ve kterém je mnoho desiluze, smutku i roků, i Vám doporučím kontakt s odborníkem na partnerksé a manželské vztahy. Všem, kteří si se mnou psali, děkuji a přeji více štěstí ve vztazích než možná doposud měli :-)“