Chat

psychoterapeutka

PhDr. Zdeňka Košatecká

Původním povoláním zdravotní sestra. Práce s nemocnými ji inspirovala ke studiu klinické psychologie. Psychoterapeutickou dráhu zahájila v r. 1986 v psychiatrické ambulanci pro závislé na alkoholu. Krátce na to přešla do nově vznikajícího Denního psychoterapeutického sanatoria v Praze, kde se podílela na vytvoření léčebného programu pro závislé. Zde působila převážně jako skupinový terapeut. V této době absolvovala výcvik v psychoanalyticky orientované psychoterapii a výcvik zaměřený na rozvoj osobnosti. Od r. 2000 pracuje jako privátní terapeut v Soukromém psychoterapeutickém středisku. Převážně v rámci individuální psychoterapie se zabývá závislostmi na alkoholu, hracích automatech, lécích a tzv. kyberprostoru (počítače). Kromě toho pracuje se spoluzávislými rodinnými příslušníky. V předchozích letech své zkušenosti využila při vedení psychoterapeutické výcvikové skupiny při Skálově institutu, v poslední době externě spolupracuje jako lektorka s katedrou psychologie při FF UK Praha a katedrou adiktologie při Lékařské fakultě UK Praha.

více v pořadu Partnerské vztahy

Záznam chatu ze soboty 23. května 2009

Hanka: „Dobrý den paní doktorko Košatecká! Můj partner je alkoholik-pivař, stejně jako jeho otec. Ačkoliv nechce skončit jako on a uvědomuje si, že tento životní styl je destruktivní, říká, že se tomu neumí sám vzepřít. V tomto "stylu" jede deset let. Denně si dá minimálně čtyři piva, o závislosti na kouření raději nemluvím. Toho se nezřekne, protože mu chutná a zdravotní potíže zatím nepociťuje. Je ve stresu z finančních závazků, a proto další zátěž by prý neunesl. Přitom každý večer sedí v hospodě. Doma by byl prý sám. V alkoholovém opojení si řekne, že zítra věci vykoná tak, ale druhý den to už neudělá. Jeho sebevědomí pak klesá. A tak se stále pohybuje v bludném kruhu. Známe se rok. Zatím spolu nežijeme. Slibuje si od toho, že své pijácké stereotypy změní. Také proto, že konečně odejde ze svého současného bydliště, kde je alkoholismus "normální". Jeho představa je naivní, musí začít sám a neodkládat řešení na neurčito! Jak mu dát motivaci, aby něco se svým problémem dělal? Vsadit na ultimátum? DO Vánoc přestaneš nebo tě opustím? Zatím ho chci přesvědčit k návštěvě AT centra, ale i to bude problém. Poraďte mi prosím, strategii. Děkuji za odpověď.“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „Dobrý den, jmenuji se Zdeňka Košatecká následující hodinu budeme spolu diskutovat na téma závislost v partnerském vztahu. Milá Hanko, váš vztah se nachází ve fázi, kdy by partnera, pokud o vztah stojí, nemělo být tolik těžké získat pro spolupráci. V první řadě bych si zjistila, kde je nejbližší protialkoholní poradna a informovala bych se podmínky přijetí do léčby. Pak byc se zeptala partnera, zda má skutečně zájem ve vztahu pokračovat. Položila bych mu otázku, jestli si uvědomuje, co svým postojem k alkoholu riskuje.Sdělila bych mu jasné představy o tom, co od něj očekávám a za jakých podmínek jsem schopna přistoupit na soužití. Pak bych mu předala kontakt na pracoviště, kde se léčbou závislostí zabývají a zeptala bych se, zda potřebuje při návštěvě moji podporu. Trvala bych na důsledné abstinenci a v případě jejího nedodržení na neodkladné návštěvě odborníka. Váš partner, podle toho co popisujete, má vytvořenou závislost na alkoholu a hledá zdůvodnění, kterým si své pití obhajuje.“

Zdeňka: „Dobrý den, můj problém se netýká vztahu s partnerem ale s dcerou. Dceři je 19 let, ráda popíjí alkohol, kouří, dokonce myslím, že dost pravidelně, kouří i marihuanu. Ráda bych ji pomohla dřív, než alkohol a marihuana přeroste ve velký problém. Má slabou vůli, nedokončila ani vyučení. Poradíte mi, prosím, nějakou cestu, jak ji pomoci?“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „Dobrý den Zdeňko, Vaše dcera bude mít problém, který se pravděpodobně váže na krizi dospívání. V tomto věku je těžké říkat něco o škodlivosti návykových látek. Kázání budí spíše odpor. Asi bych se více na Vašem místě zaměřila na to, jak se dcera cítí spokojená a jistá sama sebou, ptala bych se jí, co jí trápí a co jí její počínaní přináší. Pokud bych chtěla mluvit o obavách z jejího přístupu k návykovým látkácm, špíše bych jí kladla otázky jaká by mohlo mít její počínání rizika.“

Iva: „Dobrý den, můj bratr 53 let, minulý týden kvůli alkoholu ztratil práci.Jeho rodina nic netuší a já bych mu ráda pomohla, máme velmi dobrý vztah. Nevím, jak s ním o tom pohovořit, s alkoholem má zřejmě problém delší dobu. Jak o tom začít hovořit - i se švagrovou společně? děkuji za odpověď“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „Dobrý den Ivo, nejlepší asi bude, když si s bratrem vymezíte čas, ve kterém stručně shrnete a vyhodnotíte situaci. Zpočátku spíše mluvte o tom, co pozorujete a jaké jsou Vaše pocity. Zkuste vyjádřit Váš názor na situaci. Počítejte s tím, že po tíhou pocitů viny se může bránit. Nenechte se vtáhnou do argumentování. Vyjádřete i pochopení nad tím, že jeho pití může souviset s jinými problémy. Nabídněte možnosti dalšího postupu, případně rizika, která jeho jednání může nést. Vyjádřete důvěru v jeho schopnosti a také sdělte, jaké jsou jeho kladné vlastnosti.“

Hana: „Manžel pije a stále tvrdí, že to má pod kontrolou, zdá se mi, že to tak není, jak ho máím přesvědčit, aby zasšel k orborníkovi?“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „Jedním z příznaků závislosti na alkoholu je tvrzení pijícího, že své pití má pod kontrolou. Každý člověk reaguje jinak, někomu stačí jen poukaz na důsledky a otázka "jak dál?" Na někoho platí pevně vymezené hranice. Pokud Váš manžel návštěvě odborníka vzdoruje, pokuste se s ním domluvit monitorování jeho pití se všemi důsledky, které to přináší. Určete si dobu, třeba 1 měsíc. Monitorujte oba, výsledky porovnejte. Vy si mezi tím opatřete telefonický kontakt případně adresu na odborné pracoviště, při dalším selhání vyjmenujte důsledky jeho počínání,stanovte podmínky dalšího soužití a případně ho k odborníkovi doprovoďte.“

Olina: „Máme se rádi, ale můj přítel rád chodí s kamarády do hospody. Doma mě od něj proto odrazují. Myslíte, že to může vsadit? Já si taky občas dám pivo. Zatím mi to nepřžipadá divné. Co mám dělat?“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „dobrý den Olino, nevím přesně jakou frekvenci a kolik vypitého alkoholu si mám představit pod pojmem "rád chodí do hospody". Každopádně bych pochybnosti rodiny nepodceňovala.Zejména v partnerském vztahu, který netrvá dlouho a je bez závazků může být pobyt v hospodě s přáteli příjemným zpestřením a občasná opilost partnera roztomilým chováním. Ale zkuste si vymodelovat situaci, kdy se třeba ocitnete ve stavu nouze, jaké pořadí v jeho žebříčku hodnot budete mít. Má nějaké jiné aktivity? Jaký je jeho smysl života? Je ochoten se Vám přizpůsobit, vzdát se společnosti v hospodě? To jsou otázky, které Vám mohou pomoci při dalším uvažování a rozhodování.“

Honza: „Jak se pozná alkoholik?“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „Dobrý den Honzo, platí že závislost na alkoholu není ani tak určena množstvím vypitého alkoholu, jako spíše důsledky, které pití přináší. Tzv. Alkoholik je člověk, kterému pití přináší problémy ve třech oblastech: 1. v rodině, 2.v zaměstnání nebo 3.v oblasti zdraví. Existuje jedna výstižná formulace závislosti na alkoholu: závislý (alkoholik) je ten, kdo za své pití platí něčím jiným než penězi.“

Celárková Marta: „Paní doktorko, rozvedla jsem se se svým mužem po 30 letech kvůli alkoholu, planým slibům a pak i agrasivitě. Po desíti měsících pořád na něho myslím a nemohu se vyrovnat s tím, co se stalo. Dala jsem mu šanci, že když přestane, tak se k němu vrátím. Pije však dál, při setkání brečí, má problémy v práci, chtěl by vše vrátit...Zatím nemáme majetkové vyrovnání. Poraďte má cenu ještě věřit. Stále ho mám ráda. Máme spolu dvě dcery, jedna ještě studuje. On zůstal v bytě a já jsem v podnájmu. Z bytu prý nepůjde. Děkuji za vyslechnutí a radu.“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „Dobrý den Marto, Nepíšete, jak je to dlouho, co se vaše cesty s manželem rozdělily. Každý, kdo ztrácí svého blízkého se musí se ztrátou vyrovnat a to nějakou dobu může trvat.Také je to období, kdy pravděpodobně bojujete se svojí samotou a pocity opuštěnosti. Je proto důležité se zajímat o to, co by mohlo Váš čas naplnit a co by Vašemu životu dalo nový smysl. Je lákavé podlehnout slibům manžela, kterého dokonale znáte, ale pokud nepodstoupí léčbu, nic se nezmění, spíše naopak.Přeji Vám mnoho sil pro hledání seberealizace.“

Marie Políšenská: „Můj manžel mi byl nevěrný. Tvrdí, že to bylo v opilosti a nevěděl, co dělá. Ale co když se to bude opakovat? Mslíte, že alkohol mohl mít takový vliv?“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „Dobrý den Marie, Je pravda, že alkohol odbourává zábrany a je možné, že ve stavu opilosti mohl mažel ztratit kontrolu nad svým chováním. Přesto bych se zajímala o to, zda mu ve vztahu přeci jen něco nechybí.“

Zdena: „Hezký den paní doktorko ! Nejsem odborník ,ale můj manžel je velký alkoholík. Jako dítě jsem si prošla celý proces pití otce a tak dobře vím , co to vše obnáší . Jsem po této zkušeností přímo na alkohol jako takový těžce alergická , ale vrátím se k muži . Letos mu bude 60.let a co jsem zjistila , tak asi dobrých 10.let , nezná míru . Je schopný vypit 3/4l tvrdý alkohol a k tomu nějaká ta piva a když je ještě co pít tak není problém pít dál..... Vdála jsem se hodně brzy , abych utekla z domů , z té beznaděje ... a jako díětí se mi vše vrylo moc do paměti a já nemohu jeho pití už dál snášet. Jsem na vše sama , i když máme dospělé děti , nechci je tím zneklidňovat , nikdy jsem si nikomu neztěžovala , mají otce rádi , ale já se ničím - cítím to ! Manžel má v práci samé mu muže podobné , když něco řeknu , oheň je na střeše a už se i stalo , že si mě dovolil udeřit ... nebudu to jinak nazývat ... bylo to i horší . Nabídla jsem mu , aby se šel léčit , hrozně se rozčílil a prý se mám jít léčit já - prý to potřebuji . Už si nevím rady , pří každé príležítostí pije co se dá . Taky jsem přemýšlela , že bych od něj odešla , ale nemám kam . Jsme spolu 38 let . Tak se trápím ... prosím poraďte ! Vím , že je to těžké i pro Vás - radit nám ! Moc děkuji a přeji hezký zbytek dne .“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „Dobrý den Zdeno, není až tak neobvyklé, že dívky, které mají otce závislé na alkoholu si vybírají partnery se stejným problémem. Existuje názor, že jde o nevědomou snahu napravit na partnerovi to, co nešlo napravit na otci. Námět pro přemýšlení pro Vás: jak je to s Vaším sebevědomím a sebehodnocením? Vážíte si sama sebe? Nebylo by dobré, abyste zašla Vy sama k terapeutovi a hledala svojí vlastní cestu k nezávislosti? Vím, je to těžké, ale zkuste to.“

Nika: „První muž byl kvartální alkoholik, druhý má totální závislost na televizi, říká tomu "kulisa" a sotva otevře jedno oko už ji má puštěnou, řív bez ní ani neusínal; jeidné zlepšení je, že si před spaním zapne místo TV rádio. Je všestraně nadaný, iteligentní člověk, tvrdil, že si tu "kulisu" začal dělat proto, že jeho první žena byla alkoholička - přitom lékařka - a pod vlivem pití začala být vždy agresivní... Ale už dávno s ní není a já nepiji. Připadám si nejen v tomto vztahu často zbytečná, když nemůže existovat bez TV, ale už i otupělá, protože zvuky a vibrace z věčně zapnuté TV narušují "moje kruhy". O této strašné závislosti se nějak nemluví a o způsobu léčení - kde a jak - taky ne. Já sama už vyzkoušela vše možné i nemožné.“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „Dobrý den Niko, máte pravdu, je nutné se věnovat i jiným závislostem nejen těm na chemických látkách. Zaujalo mě na Vašem příběhu to, že volíte partnery, kteří unikají blízkosti. Možná by stálo za to navštívit poradce pro partnerské vztahy, kde byste měli oba příležitost uvažovat co Vám brání v tom, aby jste dokázali plnohodnotně partnersky sdílet tzv.intimní prostředí.“

Follower: „V jakém množství se alkohol začne projevovat tak destruktivně, jak bylo ukázáno v pořadu (zásadní úbytek mozkové hmoty). Říká se, že jedno event. dvě sklenky piva nebo vína denně (u žen poloviční dávky) jsou dokonce zdravější než úplná abstinence. Dá se vůbec jednoznačně říci, jak to ve skutečnosti je?“

PhDr. Zdeňka Košatecká: „Čas, který jsme měli vymezený pro naši diskusi vypršel. Přeji vám, aby váš zájem o problém a osobní přístup vedly k potřebným změnám. Loučí se Zdeňka Košatecká“