Partnerské vztahy aneb Návod na přežití

Záznam chatu ze soboty 7. února 2009

k-itty@atlas.cz: „Dobrý den, nemám otázku na prtnerství, nebo manželství, ale týká se to vztahů. je mi 41 let, svobodná matka už dospělé dcery. Nejsem schopná si najít partnera, mám pocit, že jsem hloupá, povrchní a nikdo o mě stejně nebude stát. Když mám jít s někým na schůzku, nebo se seznámit s někým novým, tak je to pro mě šílený stres. Měla bych vyhledat odbornou pomoc? Děkuju. Viktorie“

Mgr. Jana Banotová: „Přeji všem čtenářům příjemné sobotní odpoledne. Odpovědět na Vaší otázku paní Viktorie je v tak krátkém časovém úseku složité, myslím si, že vyhledáním psychologa nic neztratíte.“

Jaroslav: „Když jsou partneři spolu v práci, není to, že jsou spolu pořád i ve volném čase na škodu, nehrozí, že si zevšední?“

Mgr. Jana Banotová: „Platí i neplatí, v první řadě záleží na jejich vztahu a co od něj očekávají.“

Janča Malá: „Dobrý den, myslíte, že platí citát: "I když člověk někoho miluje, občas na to zapomene." Děkuji za odpověď.“

Mgr. Jana Banotová: „Pokud jsme v období zamilovanosti, cítíme se s druhým permanentně spjati a na druhého nezapomínáme, tak, jako zapomínáme v dalších fázích, kdy zákonitě přicházejí i krize. "Zapomínání" můžeme v krizích vnímat i jako šanci k novému začátku se současným partnerem.“

Adelina: „Svého přítele miluju a vůbec mi nevadí trávit s ním čas pořád.Není to ale na škodu?rozumíme si v sexu a máme společné zájmy..“

Mgr. Jana Banotová: „Milá Adelíno, užívejte si toho, co je Vám dopřáno, podle vašeho vyjádření to na škodu prozatím není...“

Vašek: „Dobré odpoledne, chtěl jsem se zeptat: Jak upevnit vztah a jak se díváte na to když partner je někde pryč a slíbí, že napíše. Já pak čekám těším se a stejně nic. zhruba 3 měsíce žijeme ve spol. domácnosti, jsme Gayove. Děkuji“

Mgr. Jana Banotová: „Měl byste partnerovi sdělit, že Vám jeho přístup vadí a vyjasnit si s ním, co se za jeho chováním skrývá, může to být povahový rys nebo jiná věc, kterou byste měl vědět, abyste s ní mohl zavčasu pracovat.“

Markéta: „Dobrý den,nezlob te se,že to neni k tematu...ale můj partner měl asi pred 2 lety mel autonehodu,kterou nezavinil on..od té doby řídí,jen když musí...například když musí někoho odvést k lékaři apodobně.ted´ neřídil asi rok a říká,že už to asi zapoměl,jak mám docílit toho aby jezdil víc?děkuji“

Mgr. Jana Banotová: „Zkuste partnerovi doporučit psychologa.“

Jiřina: „dobrý den,jak se postavit ke koníčku manžela,s kterým žiji 26 let. má pouze jednoho koníčk(a on to o sobě i sám říká)a a to jsou ženy a sex.Je nám oběma 50 let a v posledních 5 letech je situace u nás neúnosná.Volný čas tráví na netu,nebo telefonováním se svými přítelkyněmi a vůbec se s tím netají.Prý je to jeho věc a já mu do toho nemám co mluvit.“

Mgr. Jana Banotová: „Je to otázka posledních 5let, co bylo před těmi lety? Měla byste partnerovi sdělit, že Vám to vadí, pokud na to nebude reagovat, přemýšlejte o rozchodu.“

Jana: „Dobrý den, manžel se od nás odstěhoval po 10letém vztahu. Máme dvě malé děti. Má přítelkyni, ale tvrdí, že to není důležité, jako důvod rozchodu uvádí, že jsme každý ve nějaký a už se nezměníme a jeho náš vztah ubíjel. Je pravda, že co se kluci narodili, nepodnikali jsme nic z našich společných zájmů a vše se točilo kolem dětí. Bohužel o svých problémech se mnou nemluvil. Mám pocit, že jsem selhala a nesplnila jsem jeho očekávání. Se svou novou přítelkyní dělá nyní spoustu aktivit, které jsme dělali spolu před dětmi a i jiné. Opravdu jsem tak špatná?“

Mgr. Jana Banotová: „Jisté je, že špatná nejste, jen jste v sebeobviňovací fázi, která by měla pominout. Možná k tomu potřebujete i odbornou pomoc. Záleží na tom, jestli chcete vztah i za takovýchto podmínek zachraňovat...“

Pajkareska: „Dobrý den.Chtěla bych se zeptat s čím vším se může přijít do manželské poradnya jestli existuje nějaký ,,seznam´´poraden na internetu.Děkuji“

Mgr. Jana Banotová: „Seznam manželských poraden najdete na internetu, např. tady v Praze na webových stránkách www.csspraha.cz, mimo Prahu Vám mohou posloužit stránky Asociace manželských poradců AMRP. Do poradny můžete přijít s problémy partnerskými a obecně mezilidskými.“

Tereza Černá: „Dobrý den, asi určitě víte, jak jetěžké ukončit dlouhodobý vztah. S přítelem jsem se seznamila v dubnu 2006, bylo mi 16 let, jemu 19, strasně se do mě zamiloval, z jeho strany to byla neskutečná zamilovanost, ale já ho měla jen ráda. Byla jsem "malá!, nevěděla, co chci a hodně jsem mu ubližovala a on to všechno statečně snášel. Občas jsme se rozešli, ale s velkou vášní se k sobě zase vrátili. Ale podzim 2008 vše změnil, asi si uvědomil, co jsem mu všechno provedla a nejspíše jsem se mu zhnusila a přestal mě milovat. U mě se stal pravý opak, já ho začala milovat. Pořád jsme spolu, ale on už nyní ani neví, jestli mě má ještě rád, neví, zda chce náš vztah zachránit. Teď máme poslední šanci, jestli to nevyjde bude konec. Asi navždy. Já se nemůžu smířit s tím, že po třech letech bude konec a že nikdy už to nebude jako dřív. Myslíte, že už je to opravdu konečná našeho vztahu? Má cenu ještě něco zachraňovat? Ještě musím říct, že je to vztah na dálku, dříve jsme byli od sebe 240km, nyní 120. Přeji hezký den“

Mgr. Jana Banotová: „Milá Terezo, zkuste ubrat ze snažení se, Váš přítel od Vás asi slyšel,že o něj stojíte, dejte sobě a jemu čas. Smiřte se s tím, že vztah opravdu nebude jako dříve, ale jiný, třeba i lepší, i přesto, že Váš vztah je komplikovaný na dálku.“

Tereza: „Dobrý den, s přítelem jsme rok a půl. Dříve jsme spolu bývali často (3 - 4 týdně), ale poslední 3/4 roku se vídáme jednou týdně a z jeho strany to záleží na tom, jestli nemá jiné aktivity v tu dobu - sport nebo společenskou akci. Pokud se ozvu, tak v konečné fázi za vše můžu já. Myslíte si, že vztah kde se trápím už půl roku má cenu? Miluju ho, proto jej nechci ani přes to opustit. Děkuji“

Mgr. Jana Banotová: „Na to Vám milá Terezo neumím odpovědět, Vy píšete, že přítele opustit nechcete, budete asi muset opustit Vaší představu společných aktivit nebo se pokusit příteli sdělit vaše potřeby a očekávání.“

Zdena: „Manžel je úplně odlišného ražení, spíš tremp, já nesnesu spaní pod stanem, každý jezdíme na dovolenou zvlášť, ale jinak si rozumíme. Je to v pořádku? Mám něco měnit?“

Mgr. Jana Banotová: „Pokud je Vám v tomto vztahu dobře, nic neměňte.“

Pepa Olomouc: „Dobrý den, s přítelkyní máme malou holčičku,která je velice živá a dává nám do těla tak, že nejsem schopen přítelkyni dopřát romantiku,která byla na začátku a poslední dobou jen poslouchám, že by jí bylo samotné lépe, že se vedle mě cítí méněcenná a že nemá žádné sebevědomí, rád bych to napravil, ale zdá se mi, že na to nemám sílu.Děkuji“

Mgr. Jana Banotová: „A znáte partnerčinu představu romantiky? Možná nejste laděný jako ona, možná neumí partnerka sdělit, co potřebuje, možná je u Vás "vysílení" setrvalé nebo se jedná o přechodný úbytek energie, ke kterému dochází v každém vztahu.“

ZdenkaZ.: „Nedokážu se vyrovnat s partnerovou nevěrou,strašně mě to ponížilo a často na to myslím,co s tím?“

Mgr. Jana Banotová: „Pokud Váš stav trvá dlouho, zkuste se obrátit na psychologa.“

Anna: „Dobrý den, prosím o radu. Jsem svobodná matka, mám 3letou dceru, před 3 měsíci jsem se rozešla s přítelem (není otcem mé dcery), bylo to z mé strany. Nic závažného neudělal, moc mi pomáhal, byla jsem s ním 1,5 roku, staral se o nás. Jenže mně je skoro 30 let a jemu bylo 22 let. Nemůžu na něj zapomenout. Nevím, co teď prožívá, neviděli jsem se celé ty 3 měsíce, jen si občas napíšeme. Chtěla bych ho zpátky. Pracuje jako kontrolor kvality a teď i dobře vydělává. Když byl se mnou studoval vysokou, kterou kvůli práci přerušil. Mám se k němu vrátit? Děkuji Anna“

Mgr. Jana Banotová: „Jestli chcete přítele zpátky, jak píšete, nechápu, co Vám v tom brání.“

Tomyš: „Jak přistoupit ke společné výchově dětí, když já coby manžel mám určité 'důslednější' nároky, ale kvůli pracovní zaneprázdněnosti má samozřejmě manželka větší morální právo si určovat směr vývoje. Já si pak ovšem připadám trochu 'méněcenný a odstrčený'. Ale, svou ženu miluju a nějak to přežiju ;) Jen se bojím, že si mě děti nebudou vážit a mé slovo nebude mít váhu.“

Mgr. Jana Banotová: „Není důvod k Vašemu pocitu méněcennosti ani představě většího morálního práva Vaší ženy k výchově dětí.“

Michal ,Jižní Čechy: „Přeji dobré odpoledne , s partnerkou máme 4 letého synka Alexe a náš partn. vztah je na bodu mrazu jak se říká.Nevim si rady jak z toho ven?Trvá to už déle , protože jsme oba hodně rozdílní, nemáme společné koníčky ,po sexuální str. jme také rozdílní ale chtěl bych se o něco ještě pokusit hlavně kvůli malýmu.Díky za odpověd...“

Mgr. Jana Banotová: „Pokuste si s Vaší ženou vyjasnit Vaše a její potřeby a očekávání od vztahu, pokud byste neuspěl, doporučuji Vám manželskou poradnu.“

Lucie M.2: „Dobry den,kdyz jsem se seznamila pred osmi lety s manzelem, zavodne tancil.Pro svuj zdravotni stav nemohu zavodit,ale tanec byl i predtim mym velkym konickem a tak jsem myslela,ze to skloubime,ale partner se radeji po peti letech soutezeni v tanci vzdal a zalozili jsme rodinu.Do te doby byl ochotny pristoupit pouze na to,ze jsme spolu sli obcas na ples,ale jinak nechtel a nechce se mnou provozovat nic,ponevadz tvrdi vzdy,ze to je jen jeho konicek a ze jej nechce a nepotrebuje sdilet.Stale tim trpim,prestoze nyni mame oba samozrejme mnoho radosti i starosti s rodinou-mame dvou a pul leteho synka a ja jsem nyni pred porodem druheho ditka,avsak trapi mne to celych osm let.Nejsme nijak schopni nalezt spolecne konicky,co s tim, prosim? Dekuji, Lucie M.“

Mgr. Jana Banotová: „Možná se budete muset vyrovnat s tím, že nemáte společného koníčka, důležité pro vztah jsou i témata, o kterých můžete ve společném čase mluvit.“

Iveta: „Dobrý den, zajímá mě Váš názor na věc týkající se dnešního tématu. Snažím se trávit se svým přítelem volný čas, vždy, když něco podnikám nebo někam jedu, nabízím mu, aby jel se mnou. On ale pravidelně odmítá s tím, že se mu nechce. Takže jsem s kamarády a on zůstává doma. Na druhou stranu já jsem myslím přizpůsobivější, ráda bych se k jeho aktivitám připojila. Zrovna dnes šel na výlet, oznámil mi, že chce být sám. V průběhu dne jsem zjistila, že je s kamarády. Mám skoro pocit, že se trávení volného času se mnou vyhýbá a obávám se, že hlavně do budoucna to pro náš vztah nebude dobře. Co si o tom myslíte Vy? Díky. Iveta“

Mgr. Jana Banotová: „Zkuste se milá Iveto přítele zeptat, proč tráví čas raději s kamarády než s Vámi nebo je sám, když jste Vy s kamarády. Možná potřebuje něco jiného, nežli Vy mu nabízíte. Loučím se se Všemi čtenáři a zase někdy nashledanou Jana Banotová“