Film o filmu Vlna

Záznam chatu z pondělí 11. února 2008

Elis12: „Jak se máte?“

Josef Klíma: „Tak jsem konečně tady a jsem Vám k dispozici. Mám se jakš takš, protože pořád jsem ve fofru.“

Ada: „Kdy jste začal s vytvářením filmu a jaký si myslíte že byl nejlepší ?“

Josef Klíma: „Nevím, myslíte-li filmy v množném čísle nebo konkrétně Vlnu. S filmy jsem začal tak, že před lety režizér Dušan Klein zfilmoval mou knihu Radikální řez a později Filip Renč natočil podle mé knihy Brutalita film Rekviem pro panenku. Jinak samu Vlnu jsem vymyslel hned tu noc, kdy došlo ke katastrofě.“

kiki: „dobrý den jak jste se dostal do světa šoubiznisu?“

Josef Klíma: „Do světa showbyznisu se, doufám, nikdy nedostanu. Stal jsem se populárním jaksi nedopatřením coby televizní reportér, ale mediálních hrátek, jestli mám nový účes nebo s kým jsem se vyspal se opravdu nezúčastňuji.“

martina.loskotova@mail.cz: „Proč jste tak oškliví?“

Josef Klíma: „A proč jste vy tak nevzdělaná, že nevíte, že ošklivý se píše s Y na konci?“

Pavel: „Dobrý den pane Klímo , ten scénář filmu Vlna musí být opravdu dobrý , že se dostal do veřejnoprávné televize , myslíte si , že ty nejlepší snímky nakonec skončí v té veřejnoprávní televizi ? nebo je jedno jestli ho odvysílá komerční televize a i po dobrých filmech sáhnoz komerční televize?“

Josef Klíma: „Já jsem ten film původně nabízel Nově, protože cítím jako její zaměstnanec určitou loajalitu, ale Nova filmy podobného typu netočí, její strategie byla a je jiná. Seriálová a studiová.“

n.d: „olik je vám let pane Klímo?“

Josef Klíma: „57“

petr novotný: „nenastaly při natáčení tohoto filmu žádné nebezpečné okamžiky?“

Josef Klíma: „Pokud nastaly, já jsem u toho nebyl, protože to nejdramatičtější se natáčelo v Thajsku.“

Ivča: „Chtěla bych se vás zeptat,jestli jste chtěl být scénáristou od malička,nebo to přišlo až později?“

Josef Klíma: „Odmalička jsem chtěl být spisovatelem, od druhé třídy jsem si psal ilustrované romány žánr sci-fi, později jsem pochopil, že daleko zajímavější než fikce je reportáž. Přesto, když narazím na téma, které není reportážní, se rád k fikci vracím.“

Budor: „Jaký máte nízot na marihuanu,užívá te ji?“

Josef Klíma: „Kouřil jsem několikrát, naposledy asi před pěti lety, a zodpovídám tuto otázku často na besedách se středoškoláky a učni. Přestože jsme točili reportáže v nichž jsme ukazovali i léčebnou stránku marihuany, nejsem pro její legalizaci, protože si myslím, že když se nadužívá, má stejná úskalí jako jiné drogy: závislost a možnost předávkování. Kdyby se legalizovala, vyslal by se falešný signál: kuřte co to dá, nic se Vám nemůže stát.“

LIMONÁDOVÝ JOE: „JE TO NEUVĚŘITELNÉ,MOC PŘEKOMBINOVANÉ.ŠKODA ČASU.ASI S PŘÍCHODEM DIGITÁLNÍ TV TU SVOJI VYHODÍM.NEMĚKNE VÁM NA NOVĚ MOZEK?“

Josef Klíma: „Jestli mi měkne mozek, tak to kupodivu nepoznali ani dramaturgové na ČT. Možná jste zaznamenal, že Vlnu natočila právě ČT. Jinak máte právo na svůj názor i na to co si uděláte se svou televizí.“

monika: „dobrý den pane klíma .mužu se zeptat jak dlouho jste točily film vlna? dekuju“

Josef Klíma: „Netočil jsem ho já, ale pan režisér Jiří Svoboda podle mého scénáře, a najdéle trvalo prosadit do rozpočtu natáčení v Thajsku. Takže ono je těžké říct, jak dlouho trvalo natáčení, když v tom byly i několikaměsíční přípravy a dohady.“

Budor: „Zkouknete v televizi Vlnu na vlastní oči?“

Josef Klíma: „Koukám se na ni, přestože jsem ji už viděl.“

jiří hovorka: „dobrý den pane Klímo, po shlédnutí první části je těžké se zeptat. co bude dál, nezodpovíte a tak snad jediné? kolik pravdy a kolik fabulace je v příběhu. líbí se mi jak jste to napsal i jak je to udělaný, snad jen pan Bartoška přichází k sobě příliš pomalu a tudíž nudí. asi je to záměr. děkuji jiří hovorka“

Josef Klíma: „Původně Vás měl pan Bartoška nudit ještě víc, protože podle mého scénáře byl zafačovaný jako můmie, aby se hned nepoznalo, jde-li o něj nebo o Jiřího Schmitzera. Pan režisér Svoboda ale moudře usoudil, že tajemství osoby není tak důležité, jako to, aby byl herec alespoň trochu vidět. Co se týče dalšího děje, samozřejmě nemohu prozrazovat.“

aksha: „Prosím Vás píšete teď scénář k nějakému filmu???? + jak se mate???“

Josef Klíma: „Píšu teď spolu s kolegou Jankem Kroupou šestnáctidílný seriál na motivy Berdychova gangu pro Novu. V ČT jsou připraveny k realizaci další mé dva scénáře.“

Libor Hanzalík: „Jak takový scénář k filmu vzniká?“

Josef Klíma: „Scénář vzniká tak, že musíte mít nejdříve námět no a ten začnete rozvádět systémem, který má každý autor jiný. Já používám systém velmi amatérský: Když mě to téma chytne, sednu si jakoby do kina, sleduji film, který se mi odvíjí před očima a snažím se ho přepsat. Teprve pak kontroluji, jestli jsem si někde nepustil fantazii na špacír až moc nebo proti zákonům logiky.“

Lída: „Dobrý den, včera jsem mrkla na film VLNA,na který jsem viděla upoutávky a těšila se na něj.Děj je hrozně pekný a zajímavý,ale film mě přesto trochu zklamal.nelíbí se mi,jak se skáče z jednoho do druhého...chvíli mládí,chvíli realita,chvíli vzpomínky,útržky Adama(J.Bartoška) navlnu tsunami... je to jak knedlo,zelo,vepřo..vše dohromady a pak z toho divák má nic..tak mě to zklamalo a přepla jsem,protože jsem z toho vážně měla kulový a to mě hrozně mrzí,jelikož obsazení hlavních hrdinua vůbec celého filmu je úžasné,skoda jen,že je to takový mišmaš a né pěkně pohromadě a postupně,že se seriál mohl vyvíjet..škoda... ale to je asi spíše otázka pro režiséra filmu.Jinak děj moc pěkný a fakt jsem se těšila,škoda,no.. Hezký den.“

Josef Klíma: „Milá Lído, měl jsem po včerejšku víc podobných ohlasů. Film je ale vždy společné dílo scénáristy a režiséra a zacházejí s ním asi tak, že scénárista dítě porodí a dá ho na výchovu režisérovi. Jinými slovy: scénář vypadal trochu jinak, ale já musím pojetí režiséra respektovat a obrazově to rozhodně obohatil.“

turicik: „Dobrý den, pane Klímo, plánujete zpracovat i téma životních osudů kandidátky na prezidenta Ing.Marty Prokopové?Historicky dokumentuje tížívé doby totality její rodiny a období nesvobody.“

Josef Klíma: „Rozhodně neplánuju, ani o pani ing. nic nevím.“

jana: „Napadl vás příběh Vlny ihned po událostech tsunami 2004?“

Josef Klíma: „Už jsem psal, že nápad jsem dostal hned v noci, kdy se to stalo. Jen jsem se styděl, že mě taková tragédie jako tvůrce inspiruje.“

petr: „Když jste psal Vlnu měl jste předstabu o hercích? Mluvil jste do obsazování?“

Josef Klíma: „Co se týče herců, má plné právo na výběr režisér. Je to i jeho riziko, když se splete. Věděl jsem průběžně, koho chce pan režisér do které role obsadit, ale nemluvil jsem mu do toho.“

zuzana: „Byl jste někdy v Thajsku?“

Josef Klíma: „Byl, před lety, nikoli jako turista, ale jako tulák s báglem. Projel jsem i sever Thajska, bydlel jsem na pomezí Barmy, Thajska a Laosu ve Zlatém trojúhelníku, dva týdny jsem strávil na tehdy ještě neturistifikovaném ostrůvku v rybářské vesničce a další měsíc v levném penzionu v Bangkoku. Napsal jsem odtud dokonce román Transit Bangkok (ten už je dávno rozprodán a nedotištěn).“

Hana: „Vlna byla moc pěkná, velice napínavá, asi mi neprozradíte, jak to skončí, že? Děkuji Hana“

Josef Klíma: „Jsem rád, že se Vám to líbilo a opravdu neprozradím, jak je to dál, přišla byste o překvapení:o).“

Dalibor: „Co se vám tak nejvíce na Vlně líbí???Děkuji“

Josef Klíma: „Protože to téma v sobě zkrývá řadu dílčích témat: záměna identity, životní bilance hodnot dvou hlavních postav (čili hnát se za úspěchem a bohatstvím anebo vegetovat v hippické chudobě?) a navíc vykreslení poměrů, jaké panují v podnikatelském světě.“

Marcela: „bojíte se přírodních katastrof?“

Josef Klíma: „No, naposledy jsem zažil potopu v roce 2002, voda se mi zastavila 50 m od dveří, ale to se pochopitelně nedá srovnat s tím, čemu jsou vystaveny exotičtější země. Takže u nás se zase tolik nebojím.“

Martin: „Není Vám líto, že jste do Thajska se štábem také nejel?“

Josef Klíma: „Není, jak už jsem psal, užil jsem si Thajsko dosyta, když jsem se jím dva měsíce toulal, a nerad létám dál než čtyři hodiny, protože jako kuřák z toho mám pak víc nepříjemných zážitků než příjemných:o).“

marta: „Dobrý den. píšete, že celý příběh Vás napadl hned při té katastrofě, to je zvláštní, lidi tehdy napadalo kde co, zda tam není někdo blízký, jak by mohl pomoci, i to, jak si ulevili, že je to až tak daleko, a že se jich to netýká, a Vás napadne takhle zamotaný příběh. A to není výtka:-). Mě by i docela zajímalo, co by se stalo, kdyby ta vlna nepřišla.... jak by to celé dopadlo?“

Josef Klíma: „Já vím, na co narážíte, taky jsem už psal, že jsem se zároveň styděl. Ale invence je nespoutatelná. I vy jste určitě zažila situace, kdy Vás napadaly tzv. nepatřičné věci. Já jsem si pak navíc uvědomil, že tímhle příběhem nikomu ani nepomůžu, ani neublížím, protože je to opravdu fikce.“

Adolf Hubeny: „jste scénarista filmu Nahota na prodej jak byste tento snímek hodnotil dnes a je opravdu natočen podle skutečných udalostí“

Josef Klíma: „Já ten film (myslím Nahotu na prodej) moc vysoko nehodnotím, šlo tehdy o klasické béčko. Jen mě s plynoucím časem pobavilo, že to co jsme tam měli jako mafiánskou nadsázku, a hádali jsme se s režisérem Olmerem, není-li to přehnané, je dnes po 16 letech smutná realita. Omlouvám se všem, kterým jsem nestihl odpovědět, děkuji za kladné ohlasy a doufám, že příští neděli zase usednete k Vlně:o) Zdraví J.K.“