Pavel Liška a Zuzana Bydžovská v hlavních rolích filmu o touze po lásce a lidské blízkosti, který byl oceněn dvěma Českými lvy (2008). Dále hrají: P. Šedivý, M. Daniel, T. Voříšková, Z. Kronerová a další. Kamera D. Marek. Scénář a režie B. Sláma
00:01:40Dobrý den. Nevíte, kde bych našel pana ředitele?
00:01:43To jste vy? Už jsem se bál, že jste si to rozmyslel.
00:01:46Počkejte moment.
00:01:50Všichni na hřiště! Nikdo se nebude flákat! Všechno vidím!
00:01:59Pojďte! Pojďte za mnou!
00:02:11Sednout.
00:02:16Vítám mezi námi pana učitele Odehnala.
00:02:20Bude vás učit přírodopis.
00:02:24Važte si, že poznáte někoho, kdo učil opravdu inteligentní děti.
00:02:29Na gymnáziu.
00:02:32Prosím, pana kolego, ujměte se výuky.
00:02:35Prosím.
00:02:38Tak dobrý den. Já se jmenuju Petr Odehnal
00:02:43a budeme se spolu učit o přírodě.
00:02:52My všichni, ať chceme, nebo nechceme, jsme její součástí,
00:02:57a proto se musíme učit přírodě rozumět.
00:03:02Protože když nebudeme rozumět přírodě,
00:03:06tak nemůžeme potom pořádně rozumět ani sami sobě.
00:03:18Já vám ukážu, co jsem našel.
00:03:22Dokázal by mi někdo z vás říct. co to je?
00:03:24-Šnek.
-Ne, ne, ne. To není šnek.
00:03:29Co to je?
00:03:32No tak, děti! Kdo to ví?
00:03:36Jak je to správně? Jak se to jmenuje?
00:03:41-Terezko, no tak.
-Šnek. Co jinýho?
00:03:44Jaký šnek? Hlemýžď zahradní. To tady ještě nikdo nikdy neslyšel?
00:03:50Nikdo nic neví, nikoho nic nezajímá,
00:03:53nikomu to nevadí.
00:03:56Hodně štěstí, pane učiteli.
00:04:08Tak. Ale on to opravdu není šnek.
00:04:13Ale není to ani hlemýžď zahradní. Co je to?
00:04:19Je to jenom ulita. Domeček toho šneka.
00:04:23Domácí pán, který tady bydlel, umřel
00:04:26a zbyla po něm mrtvá příroda. Tady není nic živého.
00:04:30Ale na té ulitě můžeme krásně vidět, jaký ten jeho život byl.
00:04:35Tady to je celý zaznamenaný, vidíte?
00:04:38Tady se narodil, takovej to byl prcek. Rostl, rostl, rostl.
00:04:44Tady to vypadá, že přečkal první zimu.
00:04:47Tady, koukám, se mu něco přihodilo. Vidíte?
00:04:51Možná že ho někdo nakopnul, vzal to o kámen,
00:04:55uštípl si kus ulity, ale zase se mu to šťastně zahojilo.
00:04:59Tady to je krásně vidět.
00:05:01Vidíte? Ta jizvička...
00:05:11Poslouchejte, co vy tady vlastně děláte?
00:05:15Jak to myslíte?
00:05:21-Co já vám tady můžu nabídnout, co?
-Já nic nepotřebuju.
00:05:24Aha! Heleďte se, vy jste mladej, svobodnej,
00:05:29učil jste na gymnáziu v Praze.
00:05:33Co tady děláte?
00:05:36Já vám to řeknu. Vy jste udělal průšvih.
00:05:39Nic mně neříkejte. Jestli jste v průšvihu nebo po průšvihu,
00:05:43mě to nezajímá.
00:05:47Ale jestli sem jdete opravdu z vlastního rozhodnutí,
00:05:50tak jste blázen, idealista
00:05:52a z hlediska praktické výuky tady jste k ničemu.
00:05:58Tak dva tisíce na měsíc. Je to tak v pořádku?
00:06:05Samozřejmě.
00:06:11Hm, Geist und Natur, duch a příroda.
00:06:18Půl roku. Dýl tady nevydržíte.
00:06:28Není to tady žádnej luxus, ale to víte,
00:06:31pro nás to byla taky investice.
00:06:35Takhle máte soukromí.
00:07:13POUŠTÍ NAHLAS HUDBU
00:07:40-Zastav to.
-Proč?
00:07:43-Tady se spí. Ježiši, vypni to!
-Proč?
00:07:47Protože tady je člověk.
00:07:50Ježiš, promiňte. Já se omlouvám, že jsem vám sem vlezl.
00:07:53Ne, dobrý, klidně spi. Nenech se rušit.
00:07:56My to naložíme a odjedem.
00:08:04Na shledanou.
00:08:08Něco tady máte.
00:08:14Děkuju.
00:08:19Hele, dělej, pojď!
00:08:25Vem to, házej.
00:09:23-Pane učitel!
-Ano?
00:09:26Nechte to hrát. Já se pak míň bojím.
00:09:29Je, promiňte.
00:09:37-A zhasnout vám můžu?
-Můžete.
00:09:42-Tak dobrou noc.
-Dobrou noc. Děkuju.
00:10:34Tak to zkusíme znova, Maruško. Nesmíme to vzdát.
00:10:37Počkej, šup, tak!
00:10:42Pořádně to přimáčkneme.
00:10:46Tak a můžete zkoumat.
00:10:49Tady si to zaostři tím kolečkem.
00:10:51Pane učiteli, tady něco je.
00:10:54Ukažte.
00:11:00Tam máš jenom mech a já jsem vám říkal, že si to musíte namočit,
00:11:03jinak uvidíte prd. Tak si to namočte.
00:11:05Pane učiteli, mám ji.
00:11:07Myslím, že ji mám. Je to želvuška.
00:11:13Ukaž.
00:11:19No, já myslím, že jí máme!
00:11:22Martine, podívej se taky.
00:11:26-Jé, to je hezký.
-Vidíš ty drápy? Jako medvěd.
00:11:29-Pane učiteli, můžu se podívat?
-Pusť tam Kristýnu, Martine.
00:11:32Jé, ona je tam ještě jedna! Oni tam jsou spolu.
00:11:35Kdepak spolu. Každej sám. Každej si je po svým.
00:11:40Jeden o druhým ani neví.
00:11:51Dobrý den, pane učitel! My vás svezem.
00:11:56To jste hodný.
00:11:59-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:12:01-Pojďte si sednout, pane učitel!
-Děkuju.
00:12:07Pane učiteli, já mám vnuka. Bude mít narozeniny.
00:12:13Chce mikroskop, úplně je blázen. Nevíte, kde bych ho sehnal?
00:12:18Já vám ho přivezu.
00:12:21Dobrý den.
00:12:23Dobrý den.
00:12:47Jé, ahoj! Ahoj! Ahoj!
00:12:51-Ahoj!
-Na zdraví!
00:13:02Tak co? Kdy přijdeš na stoh?
00:13:06-Jo, já se moc omlouvám.
-Jako za co?
00:13:11-Neblbni, za co?
-Maruško!
00:13:13-No? -Co mi to děláš?
-Ale nic nedělám.
00:13:17-Proč si mě nevšímáš?
-Ale dej pokoj!
00:13:31-Můžu s něčím pomoct?
-Jo, shoď seno, prosím.
00:13:34Tam!
00:13:48To lochtá.
00:13:53Nech toho.
00:13:58Tak co je s tím senem?
00:14:03Dobrý den. Já se omlouvám.
00:14:06Pane profesore?
00:14:10Báro?
00:14:12Co tady děláte?
00:14:16Hoď ho dolů!
00:14:31Nech toho!
00:14:34Nech toho!
00:14:36Pojeď se se mnou projet. Ukážu ti cestu rájem.
00:14:40Jožine, ten tvůj ráj bych nechtěla vidět.
00:14:44Můžu ti říkat tatínku?
00:14:46-Ty?
-No jasně, taťuldo.
00:14:49Ty potřebuješ především pořádně utáhnout řetěz.
00:14:52-Hul, tati. -Říkám ti, přestaň si ze mě dělat srandu!
00:14:55-Jožine, klid.
-Tak ať si ze mě nedělá prdel.
00:14:57-Tatino, klídek.
-A už toho mám dost.
00:15:00Co si myslíš, hajzle? Co si o sobě myslíš?
00:15:02Jožine, prosím tě, jdi si sednout.
00:15:05-Jedeš se mnou, nebo ne?
-Hele, dej mi pokoj.
00:15:08Jedeš se mnou?
00:15:12-Jedeš se mnou aspoň ty?
-Jo, tak já s tebou pojedu.
00:15:15Neblbni.
00:15:19Jožine, neblbni. Klid.
00:15:24Krám zasranej jeden!
00:15:34-Jedničku!
-Co tam asi mám?
00:15:37Spojku!
00:15:47Dáte si?
00:15:51A nevykejte mi, prosím vás.
00:15:54To je stejně náhoda, pane profesore, že jsme se tu potkali.
00:16:00Náhoda je matka všech proměn, jak jsme se učili, Báro.
00:16:08BEAT BOX
00:16:56A zkoušeli jste to prohloubit?
00:17:00To už je skála.
00:17:04Můj muž to domlátil až sem a pak to vzdal.
00:17:09Tvůj muž?
00:17:13Už umřel.
00:17:18Aha. To je mi líto.
00:17:24To byl tak krásnej kluk!
00:17:29Já jsme ho strašně milovala.
00:17:34Pak mi zdrh za ženskou. Láďa byl ještě malinkej.
00:17:44Pak asi od ní dostal kopačky, protože se vrátil.
00:17:48A já jsem udělala tu chybu, že jsem ho vzala zpátky.
00:17:56Už jsem ho nedokázala milovat,
00:18:01už to nešlo.
00:18:10Začal chlastat.
00:18:16Začal mě mlátit.
00:18:21Je to hrozný, ale pro mě to bylo vysvobození,
00:18:25když ho přejel ten kamion.
00:18:29Se vracel z hospody.
00:18:40Tam ne! Do koupelny.
00:18:42-Jo.
-Děkuju.
00:18:55Nesu vodu.
00:19:03-Co blbneš?
-Co děláš? Ty jsi vylil tu vodu?
00:19:06-Potřebovala umejt.
-Tak zítra nanosíš novou, jo.
00:19:10Prej umejt? Otevři, hajzle!
00:19:15Chcete vyrvat ty dveře? Pusť ji!
00:19:24Pojď!
00:19:29-Můžeš to dát tam?
-Jo.
00:19:41Počkej, já to udělám.
00:19:49Počkej.
00:19:59-Tak se hezky vyspi.
-Ty taky.
00:20:03Jo, děkuju.
00:20:04-Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:20:50Ahoj.
00:20:53Dobré ráno.
00:20:55Jdu na třešně.
00:21:08Chytej!
00:21:16-Prosím tě, podáš mi košík?
-Jo. -Děkuju.
00:21:20-Můžu ti pomoct?
-Jo, pojď
00:21:44V DÁLI ZVONÍ ZVONY
00:21:51-To zvoní na mši?
-Nevím.
00:21:56Ty věříš v boha?
00:22:01Rád bych.
00:22:05Ale nevím, jak se to dělá.
00:22:14A máš nějakou holku?
00:22:17Měl jsem.
00:22:22A co je s ní?
00:22:24Vdala se, čeká dítě.
00:22:29Myslím, že je šťastná.
00:22:38Ty musíš bejt hrozně hodnej.
00:22:42Proč?
00:22:45Že jí to přeješ.
00:22:50Já jsem to nedokázala.
00:22:54Nedokázala jsem mu odpustit, že si našel jinou.
00:22:59Pro mě to byla zrada.
00:23:08Proč jsi odešel z gymplu?
00:23:13Hele, představ si už jenom to,
00:23:15že učíš na stejný škole s vlastní matkou.
00:23:18Madam Curie! Tak to chápu. Je stejná doma jako ve škole?
00:23:24Ne. Ještě horší.
00:23:26Ježišmarjá! To už si neumím představit.
00:23:30Nestejská se ti tady po Praze?
00:23:34-Ani ne.
-Já bych nemohla bejt bez lidí.
00:23:38A my nejsme lidi?
00:23:42Řekla jsem snad něco takovýho?
00:23:45-Myslíš si to.
-Co si myslím?
00:23:47Jak můžeš vědět, co si myslím?
00:23:51-My pro vás nejsme lidi.
-Nech toho, já už toho mám dost.
00:24:06Vždyť já si přece nic takovýho nemyslím.
00:24:10-Vždyť já vás mám ráda.
-Papej.
00:24:40Víš, já jsem přemejšlel.
00:24:44-My se k sobě moc nehodíme.
-Proč?
00:24:48Já si vedle tebe připadám hrozně hloupej.
00:24:54To přece není pravda.
00:24:57Je. Je to tak. Nehodíme se k sobě.
00:25:07To není pravda.
00:25:17Jo.
00:25:20Tak. Dobrý a stačí, stačí.
00:25:34Tak chytej!
00:25:45Pojď, ruku!
00:26:08Já měl úžasnýho dědu.
00:26:13Sousedi měli na zahradě obrovskej balvan.
00:26:17Chtěli přistavět a balvan vadil. Vyzkoušeli všechno možný.
00:26:22Sbíječkou do toho mlátili. Nikdo s tím nehnul.
00:26:26A děda to tenkrát už nemohl poslouchat,
00:26:30tak si tam nechal přinést židli.
00:26:33On už tenkrát nechodil. A byl slepej.
00:26:37A rukou hmatal po tom kameni a ptal se mě, co vidím.
00:26:42To jsme hledali pramínky. A pro mě ten balvan,
00:26:46to byla obrovská hora tenkrát.
00:26:49A celou věčnost zkoumal ten kámen,
00:26:52pak vzal majzlík, párkrát do toho bouchnul
00:26:56a ten obrovskej kámen se rozvalil na dvě půlky.
00:27:03To bylo snad to nejkrásnější, co jsem v životě zažil.
00:27:13To voní, čuchni si.
00:27:19Voní.
00:27:21To je loňský léto.
00:27:28Ty taky voníš.
00:27:43Tak mi to promiň. Já jsem zapomněla, že jsem stará.
00:27:47-Ne.
-Jedeš k nám?
00:27:52-Já už půjdu domů.
-Jo.
00:28:49Dáš si kafe?
00:28:52Jo, prosím.
00:29:01Ahoj.
00:29:04Poslouchej.
00:29:07My nemůžeme spolu učit na jedné škole.
00:29:12Mám pro tebe návrh.
00:29:15Vrať se na gymnázium, já půjdu pryč.
00:29:18To je nesmysl
00:29:20Proč od všeho pořád utíkáš?
00:29:23Utíkáš. Chtěl jsi dělat vědu, utekl jsi od toho.
00:29:27Chtěl jsi učit na kvalitní škole, utekl jsi od toho.
00:29:31Utíkáš. Pořád před vším utíkáš.
00:29:34-Ahoj, tati!
-Ahoj.
00:29:36-Tak co? Jsou tam na tebe hodný?
-Jo.
00:29:39To jsem rád.
00:29:41Ty jsi rád, že si takhle ničí život?
00:29:44Je to jeho život. Je dospělej. Smiř se s tím, zlato.
00:29:49Chtěla bych mít tu tvou schopnost umět si tak nádherně libovat
00:29:53ve své vlastní průměrnosti.
00:29:56Naše průměrnost nemá s jeho rozhodnutím nic společného.
00:30:10Děkuju.
00:30:15Volal jsi Aleně?
00:30:18Ona je vdaná, mami. Já se jí nechci plést do života.
00:30:23Stejně nechápu, proč vy dva jste se rozešli.
00:30:26Proč? Nechápu to. Tak jste si rozuměli.
00:30:33Já jsem homosexuál, mami.
00:30:46No ale inteligentní lidi
00:30:50spolu přece můžou mít kvalitní vztah i tak přece.
00:30:57Mami, ona potřebuje normálního chlapa, ne mě.
00:31:04Sex není všechno.
00:31:07Ona by to pochopila.
00:31:10Řekl jsi jí to vůbec?
00:31:14Řekl. A všechno krásný, co mezi námi bylo, tím skončilo.
00:31:29Tátovi to nebudeme říkat.
00:31:35On to ví, mami.
00:31:42HRAJE HUDBA
00:31:46On si to pouští třikrát denně. Já už to nemůžu slyšet.
00:33:01-Dej mi jednu.
-Nekuř.
00:33:06-A máš nějakého přítele teda?
-Ne.
00:33:13Nemůžeš být sám, samota je strašná.
00:33:19Máma má pravdu.
00:34:19Vlastičko!
00:34:21Vlastičko!
00:34:25Nesu!
00:34:34-Ahoj!
-Ahoj!
00:34:37-Nazdar.
-Ježiš. Děkuju.
00:34:39-Tak jak?
-Jen tak tak.
00:34:42Je velký sucho, velký sucho. Bude bída.
00:34:45No a co řekla Sibyla?
00:34:48Zima zimu stíhat bude, už nesejde se cesta s cestou
00:34:54a člověk přestane rozumět člověku.
00:34:58Ale neboj, to bude dobrý.
00:35:01Vidím to, jak to vidím.
00:35:22Ahoj.
00:35:25Ahoj.
00:35:28Já mám k tobě takovou prosbu.
00:35:33Myslíš, že bys mohl pomoct klukovi s učením?
00:35:38No, já teda nevím, jestli budu vůbec všemu rozumět, ale určitě.
00:35:44-Jo?
-Teda jestli bude chtít.
00:35:47Totiž já jsem taky prolezla skoro s odřenýma ušima,
00:35:50tak on to asi bude mít po mně.
00:35:53Chceš mlíko? Mně zbylo jedno.
00:35:56No.
00:36:00-Na.
-Děkuju.
00:36:08Co to posloucháš?
00:36:18HRAJE STEJNÁ HUDBA, JAKO POSLOUCHAL TÁTA
00:36:35Moc smutný.
00:36:44Délka těžnice k přeponě pravoúhlého trojúhelníku
00:36:47se rovná polovině délky přepony.
00:36:50Tady máš CS... Tomu nerozumím.
00:36:56Je rovno BS.
00:37:00A přitom SC1 s tou těžnicí...
00:37:12To nechápu.
00:37:15PUSTIL SI POČÍTAČOVOU HRU
00:37:24-Tak chceš to vysvětlit?
-No.
00:37:32Prosím tě, můžeš to vypnout?
00:37:39My se ti snažíme pomoct.
00:37:44-Můžeš se věnovat tý matice?
-Stejně to nemá cenu.
00:38:04-Dej mi to.
-To ti nedám.
00:38:08Moment! Já ti říkám, že ti to nedám.
00:38:13Nech toho, sakra nech toho.
00:38:18Padej se učit, padej se učit!
00:38:33Já se omlouvám.
00:38:35Ne.
00:38:38A ty ostatní včely, které vidíme lítat po venku,
00:38:41těm říkáme dělnice. A ty nejsou ani samice, ani samci, ani obojí.
00:38:47Ty jsou bezpohlavní. To znamená, že se nerozmnožují.
00:38:51Ty jsou tady jenom na tu práci. Normálně to můžeme říct tak,
00:38:55že ta samice, královna, svými chemickými látkami
00:39:01potlačí pohlavnost tý dělnice,
00:39:03takže ona je jakoby úplně zmasí, aby nekecaly a makaly na ni.
00:39:10Pardon, dobrý den.
00:39:13Já se vám omlouvám, já jsem ze školní inspekce
00:39:17a přišel jsem se podívat na hodinu. Tak pokračujte, prosím, v práci.
00:39:26Můžete pokračovat, pane učiteli, jako kdybych tady nebyl.
00:39:38Ale ono se to dá také obrátit.
00:39:41Taky můžeme říct, že to včely mají zařízeno tak,
00:39:46že ty dělnice se zřeknou pohlaví ve prospěch té královny.
00:39:51Takže ty bezpohlavní včely nemusíme vidět jen jako
00:39:56takové chudinky, které bojují o to, o svou,
00:40:03které bojují o to být...
00:40:07Můžeš mně to nějak vysvětlit?
00:40:11Co to mělo znamenat?
00:40:14Já čekám.
00:40:26Nech toho. Pusť mě.
00:40:38Proč jsi přijel?
00:40:43Chybíš.
00:40:49Promiň, ale pro mě už to opravdu skončilo.
00:41:00Dáš si kafe nebo čaj?
00:41:03Petře, já bez tebe nemůžu bejt.
00:41:24Dobrý den. Prosím vás, Petře, neměl byste trochu kafe?
00:41:29-Samozřejmě.
-Já už dneska nemůžu.
00:41:31Díky moc. Na shledanou.
00:41:42Už se to tady o tobě ví?
00:41:47Ne.
00:41:49To bys tady asi měl ze života pěkný peklo, co?
00:41:55Asi jo.
00:41:58Abyste měl sladkej život, pane učitel.
00:42:01-To už stačí, děkuju.
-Prosím.
00:42:10Vem si buchtu.
00:42:15Nechci, dík.
00:42:21-Máš tady někoho?
-Ne.
00:42:26Tady to bude asi dost těžký někoho najít, co?
00:42:30-Já nikoho nehledám.
-To ti nevěřím.
00:42:35Já chci bejt sám. Já jsem ti to říkal.
00:42:39-Pro mě to je jediný řešení
-Řešení čeho?
00:42:54Promiň, já jsem vlastně zapomněl, že ty jsi ten duchovní člověk.
00:42:58Potřebuješ bejt sám. Splynout v samotě
00:43:02s v božským řádem přírody.
-Prosím tě, přestaň.
00:43:06Honíš si ho taky sám?
00:43:08Jseš nechutnej.
00:43:11Já se za to nestydím. Jsem člověk a nechápu, proč teď tady spolu jsme
00:43:14a já se tě nesmím ani dotknout.
00:43:17Já tě nemiluju. Nedokázal jsem tě milovat.
00:43:21Nešlo mi to.
00:43:24Celý to byl omyl.
00:43:28Můžeš mi to odpustit?
00:43:38Jasně, odpouštím ti.
00:43:41Ale teď si pojď zašukat. Pojď! Nemusíme tomu říkat láska.
00:43:47Pro mě to bez lásky nemá cenu.
00:44:18Dobrý večer!
00:44:21Dobrý večer!
00:44:23Zdravíčko, pane učitel. To jsme rádi, že jste přišel.
00:44:27Já koupím rundu, ne?
00:44:29Tak jsme dali vnukovi ten mikroskop.
00:44:32A co? Měl radost?
00:44:33Radost měl, ale už ho to nezajímá.
00:44:36Dneska jsou děti, mají všecko a nic je nezajímá.
00:44:41My jsme neměli nic a pořád se něco dílo.
00:44:45Co jsme se nablbli kolem toho Pančáru.
00:44:47-To si nedovedete představit.
-Tam je krásně.
00:44:51-To byla sranda.
-Sranda a koupání.
00:44:54Pánové, prosím. Na uvítanou. Já jsem tady od Petra.
00:44:57Mládeži, dolíbat.
00:45:02Tak tady, na krásy života.
00:45:08Slíbil jsi mi, že nebudeš pít tvrdej.
00:45:10-Jeden neublíží.
-Ale slíbil jsi mi to.
00:45:19-Nech mě bejt.
-Neblbni, vždyť to byl jen jeden.
00:45:25Takže čau!
00:45:26Ahoj!
00:45:28Ahoj!
00:45:31Kurva, tady je sucho.
00:45:34Já to zařídím, zařídím to.
00:45:39To je kamarád. Přijel za mnou.
00:45:43Dobrý den, já jsem Jirka, ale všichni mi říkají Mihi.
00:45:46Marie.
00:45:50Neviděli jsme se někde?
00:45:54Nevím. Kde?
00:45:56Já taky nevím. Nepohybujete se v advokacii?
00:46:00Ne. A nevykej mně.
00:46:03-Jo, jasně. Sorry, čau.
-No, ahoj.
00:46:07Ty jo, kde já jsem tě viděl? Neděláš do novin, nebo...
00:46:11-Nedělám. Já chovám krávy.
-Aha.
00:46:15Jestli jsme se někdy viděli, tak tady.
00:46:18Jasně.
00:46:19Hele, jak máš velký stádo.
00:46:23Velký.
00:46:24-Velký?
-Hm.
00:46:26Ty jo! A s kým já si tě pletu? Hele a hulíte tady? Dáme?
00:46:32-Já ne.
-Co to je?
00:46:35To je holandskej skunk, dáte?
00:46:38-Jo.
-Tak pojďte. Jdete?
00:46:42Pojďte!
00:46:49To je tvůj kamarád?
00:46:52No.
00:46:55Znáte se dlouho?
00:47:00Tak chlapi, pijte.
00:47:04Vážení, následující písnička je od známé skupiny pražské Visací zámek.
00:47:09Známka punku!
00:47:11-Maruško, pojďme to dát dohromady.
-Dej mi pokoj.
00:47:15Podívej se, ty jsi sama, já jsem sám. Co z toho máme?
00:47:20Nic, vůbec nic.
00:47:23-Co je? -Hele, už toho nech, už toho mám dost.
00:47:27Co jsem ti udělal?
00:47:31-Tak se bavte dobře.
-Počkej, ty už jdeš?
00:47:34No. Tak dobrou noc.
00:47:38Dobrou noc.
00:47:41-Dobrou, dobrou.
-Dobrou!
00:47:56Já jsem jako malej jedl šneky. Vždycky jsme si je dali nad oheň
00:48:00a když praskla ulita, tak jsme poznali, že už jsou hotový.
00:48:04-To je nechutný. A jak to chutná?
-Jako kuře.
00:48:08-Já jsem jako malá jedla žížaly.
-To já bych nemohl.
00:48:12Já jsem jedl malý děti.
00:48:19Bejvala s tebou větší sranda.
00:48:25Hele, myslíš si, že zvířata můžou mít duši?
00:48:28-Proč by je neměla?
-Jakou může mít duši žížala?
00:48:32Malou asi?
00:48:33Malou, velkou? To je právě to tajemství.
00:48:36-Já bych nechtěla bejt žížala.
-To já jo. Já bych se zavrtal
00:48:41a vylezl bych, jen kdybych chtěl.
-To je tak škoda, že už tě nemáme.
00:48:45Ten idiot, co nás teď učí, to se nedá prostě srovnat.
00:48:50-Hele, počkej!
-Co je?
00:48:52-Nech toho kluka na pokoji.
-A dělám jako něco?
00:48:55Nech ho bejt!
00:48:57Ty vole, ty ses zamiloval, co?
00:49:02Hele, neměj péči, neměj péči, Péťo.
00:49:51-Buď rád, že seš mladej.
-Proč netancuješ?
00:49:55Já na to nějak nejsem.
00:49:58-Seš blbej.
-No, jsem.
00:50:01Seš mladej. Tančit se má, dokud to jde.
00:50:06Tak pánové, na krásu života!
00:50:13Hele a co ty tady vlastně děláš?
00:50:15Já sem jezdím jenom na víkendy. Já tady mám babičku.
00:50:18-Jasně.
-A co děláš ty?
00:50:21-Já? Já pracuju s lidma.
-Jak?
00:50:24-Tahám mozky z Východu na Západ.
-Jaký mozky?
00:50:28-No, schopný mozky.
-To je zajímavý.
00:50:32V podstatě se učím rozumět lidem. Víš co? Když chceš někoho dostat,
00:50:38musíš toho konkrétního člověka zmapovat tak,
00:50:42abys našla slabý místo, protože každej něco má.
00:50:47Musíš to nějakým způsobem vycítit. Je to docela těžká práce někdy,
00:50:51ale zatím mě to baví.
00:50:53A najdeš mi slabý místo?
00:50:56-A jseš schopná?
-No jsem.
00:50:58Tak výborně. To je pro začátek výborný.
00:51:01-Já chci jít na práva.
-To je docela dobrá volba,
00:51:05protože tam jsou slušný možnosti. Hlavně v advokacii.
00:51:09-Advokáti akorát okrádaj lidi.
-Proč by měli okrádat lidi?
00:51:14Vždyť je to normální práce jako každá jiná, ne?
00:51:17Jsou tam všichni stejný. Okrádaj normální lidi.
00:51:20Prosím tě, co to kecáš? Viděl jsi už někdy nějakýho advokáta?
00:51:24Ne. A ani nechci.
00:51:29Ty seš ubohej.
00:51:30Hele, mládeži, tak už dost, ne? Smím prosit?
00:51:34-Jo.
-Pardon.
00:51:47Běž za ní.
00:51:49Hele, běž.
00:52:02-Jdem domů!
-Já nikam nejdu.
00:52:05-Řekl jsem, jdem domů!
-Nech mě!
00:52:07-Počkej, co děláš, ty vole?
-Láďo!
00:52:10Počkej, jak se to chováš k holce, ty vole?
00:52:13-Co je?
-Co děláš? Uklidni se, do prdele!
00:52:27Nech mě bejt!
00:52:38Běž za ním, prosím tě.
00:52:41Nepůjdu.
00:52:46Petře, pojďte si zatančit! Pojďte si se mnou zatančit.
00:52:51A Petře, víte co? Pojďme si tykat, jo?
00:52:55No.
00:52:56-Já jsem Milena.
-Já Petr.
00:52:59To mě moc těší.
00:53:02A jak se vám líbí u nás na zábavě?
00:53:06Já se teda osobně ohromě bavím.
00:53:12Kde je jídlo?
00:53:19Pojď sem!
00:53:24Musíme se chovat tiše.
00:53:27Počkej, počkej.
00:53:33Buďte zticha! Vždyť tady spí babička.
00:53:36Zhasni to, slyšíš?
00:53:40Mně spadnul kýbl.
00:53:44-Tady máš čepičku.
-Seš normální?
00:53:48Buď zticha.
00:53:51Musíme bejt potichu, slyšíš? Potichu.
00:53:55Co děláš?
00:53:58Sorry, já zabila televizi.
00:54:02Sorry.
00:54:04Jdu spát, radši.
00:54:06Sorry.
00:54:13-Petře, promiň.
-Prosím tě, nech mě bejt.
00:54:18Tak si to můžeme dát ve třech, třeba tě to vzruší.
00:54:22Jdi do prdele!
00:54:30Uhni, to je moje postýlka.
00:54:34Moje postýlka!
00:54:38Necháš ji na pokoji, slyšíš!
00:54:41Tak já si lehnu k tobě.
00:54:50Co je?
00:54:55Ticho!
00:54:58Ticho!
00:55:04Je tam?
00:55:06No.
00:55:10Hele, nechoď tam! Hele, slyšíš?
00:55:17Hele!
00:55:24Pusť mě!
00:55:29Pusť mě.
00:56:32Vlastičko!
00:56:36Vlastičko, ty ještě spinkáš?
00:56:44Vlastičko?
00:57:17Co je?
00:57:19Běžte pryč.
00:57:21-Co je?
-Běžte pryč. Vstávej!
00:57:28Hele, to není jako že to...
00:57:30Mě to nezajímá. Běžte pryč.
00:57:40Co se jako děje?
00:57:56Co se děje?
00:58:08Tak čau.
00:58:17Co se tady stalo?
00:58:27Prosím tě, co se tady stalo?
00:58:35Vlastička je mrtvá.
00:58:47Co troubíš, vole?
00:58:49-No tak s tím uhni, vole.
-Snad počkáš, ne?
01:00:06Tak, pánové!
01:00:10Děkujeme, Andulko.
01:00:12Prosím, pánové.
01:00:14-Dobrý den.
-Dobrý den.
01:00:17Dobrý den, pane učiteli!
01:00:27-Ještě jedno pivo.
-Zaplať a běž domů.
01:00:32-Dáte si pivečko, páreček, tlačenku? -Jenom pivo.
01:00:37Hele, zklidni se, mladej, jo? Zklidni se!
01:00:53-Dej mi pivo!
-Zaplať a vypadni!
01:00:55-Dej mi pivo!
-Neřvi tady a vypadni!
01:00:57-Drž piču!
-Cos to řek? -Drž piču!
01:01:00Vypadni z týhle hospody! Tady nebudeš dělat bordel.
01:01:04Vypadni ven!
01:01:09-To je dost, že už ho vyhodil.
-Parchant jeden!
01:01:11Co si tady dovoluje?
01:01:15-Já to za něj zaplatím.
-Všechno?
01:01:18-Pivo si dáte ještě?
-Ne, ne.
01:01:45Tak co?
01:01:49Zkoušel jsem jí volat.
01:01:52Típla mi to.
01:01:59Mě mrzí, co se stalo.
01:02:06Neboj. Ona se ti vrátí.
01:02:13Nevrátí.
01:02:19Ty se musíš naučit věřit víc sám sobě.
01:02:25Jo, to máš pravdu. To bych měl. Ale jak se to dělá?
01:02:32Zkus sám sebe mít víc rád.
01:02:39To nejde. Není proč.
01:03:55Pořádně si dejte!
01:04:07No jo, ty máš ale hlad.
01:06:08Ahoj, můžu dál?
01:06:18Ahoj.
01:06:27Ahoj.
01:06:31Co potřebuješ?
01:06:33Jestli bys mi pomohl s matematikou.
01:06:36Jasně, pojď.
01:06:38Sedni si.
01:06:42Dáš si čaj?
01:06:44No, díky.
01:07:03-Tak ukaž.
-Týhletý Pythagorově větě rozumím,
01:07:06ale nevím, jak se dostali k tomuhle.
01:07:11Počkej.
01:07:14Tak si to napíšeme.
01:07:19Takže r na druhou rovná se r minus v, to celé na druhou
01:07:24plus u na druhou. Tak počítej!
01:07:28Nejdřív si roznásobíme tu závorku r minus v na druhou.
01:07:36R na druhou rovná se r minus v
01:07:46krát r minus v...
01:07:49No. A zbylo nám tam?
01:07:53Plus u na druhou.
01:07:55Ano. A teď roznásobíme ty dvě závorky. R na druhou se rovná...
01:08:00R na druhou se rovná r na druhou minus rv...
01:08:10Minus rv
01:08:15minus v krát minus v se rovná
01:08:25minus v na druhou.
01:08:27Ne, minus krát minus nám dává?
01:08:31-Plus
-Takže minus v krát minus v je?
01:08:35-Plus v na druhou.
-No, výborně!
01:08:41-No. Tak to je u motoru.
-No, nebo ještě u malýho...
01:08:47-U motůrku
-Ne, hodinky přece.
01:08:53-U hodinek?
-No, mechanický hodinky.
01:08:57No tak to jo.
01:09:00HLASITĚ BUČÍ KRÁVA
01:09:04Co je?
01:09:07Nevím.
01:09:27Ahoj, Bětuško!
01:09:31Hodná holka, hodná.
01:09:33To je její první?
01:09:41Má nateklou hlavu, musí ven.
01:09:45Chyť ji tady takhle za to kopejtko, deset centimetrů nad.
01:09:52Tlač, Bětu!
01:09:58Marie! Marie!
01:10:01Marie, kráva rodí.
01:10:03Marie, vstávej! Rodí kráva.
01:10:08-Cože?
-Kráva rodí.
01:10:11-Aha.
-Pojď honem!
01:10:43Měla jsi ji hlídat.
01:11:23Takhle jsem ji už dlouho neviděl. Připomněla mi tátu.
01:11:30Tu jizvu mi udělal on.
01:11:33Co se stalo?
01:11:36Když zase začal mlátit mámu,
01:11:39tak jsem vzal židli a praštil jsem ho s ní po hlavě.
01:11:46Kolik ti bylo?
01:11:49Nevím. Osm, devět let.
01:11:54Oni se furt spolu prali.
01:12:01Nejhorší na tom bylo, že začala chlastat i máma.
01:12:05A ta uměla bej taky pěkně hnusná.
01:12:08A to táta se tenkrát pěkně snažil.
01:12:13Nenáviděl jsem je oba.
01:12:22Hele, tak hlavně klid. Nezmatkuj. Už to umíš.
01:12:26Já vím, že to zvládneš. Čau.
01:12:56-Ahoj!
-Ahoj!
01:13:00Tak co?
01:13:03Jsem jim to natřel.
01:13:05Seš úžasnej. Já mám strašnou radost.
01:13:08Seš dobrej, vidíš to. Seš dobrej.
01:13:11Děkuju ti.
01:13:13-Pojď na chvilku si sednout.
-Ne, jdu domů, já mám ještě práci.
01:13:17Vypni ten motor, Maruško, a pojď si s námi sednout.
01:13:20-Ahoj!
-Maruško, nechoď pryč.
01:13:23Zůstaň tady, Maruško, prosím tě. Zůstaň tady.
01:13:26Popovídáme si chvilku. Zůstaň tady, Maruško.
01:13:29-Já jedu, ahoj.
-Tak ahoj.
01:13:35Když se ten Tálinskej rybník nahání,
01:13:39dosahá voděnka k samému kraji...
01:13:44-Jdu jí zavolat
-Co?
01:13:46Jdu volat Berušce.
01:13:48Držím palce.
01:13:53Ty máš přeci na toho kluka dobrej vliv.
01:13:57On by potřeboval takovýho tátu jako sůl.
01:14:02To jo.
01:14:05Chlapi, pijte, pijte!
01:14:32Jednoho panáka.
01:14:36Tak co?
01:14:37Je v Německu u toho tvýho kamaráda. Mám tě pozdravovat.
01:14:47Já si dám taky.
01:14:54Ještě jednoho.
01:15:03Tak, prosím
01:15:10Já jedu za ní. Kde bydlí ten hajzl?
01:15:13Hele, ty hlavně jedeš domů. A dávej, prosím tě, bacha, jo?
01:15:24Ty blázne!
01:15:29-Dobrý? -Kde je ten hajzl? Já mu rozbiju držku!
01:15:47Ty blázne.
01:15:50-Hele, jsi dobrej? Dobrý?
-Kde bydlí ten hajzl?
01:15:55-Hele, to je jedno.
-Kde bydlí?
01:15:58-Daleko, nech to bejt.
-Kde bydlí?
01:16:00Hele, to je jedno, nech to bejt. Co děláš?
01:16:07Dobrý?
01:16:09-Kde bydlí?
-V Halle.
01:16:11-V jaký hale?
-To je jedno, nech to bejt.
01:16:32Tady máš pak čistej ručník.
01:16:35Dík.
01:16:59Tohle si vem.
01:21:42Jé, učitel jde!
01:21:49Sedněte si.
01:22:29Já jsem se přišel omluvit za to, co se stalo.
01:22:33Vypadni!
01:22:43Vypadni!
01:22:45Můžeš mi to odpustit, prosím tě?
01:22:48Vypadni, slyšíš?
01:22:53Braň se!
01:22:55Co je? Nech ho bejt. Co je?
01:22:59Co je?
01:23:03Co se stalo?
01:23:08Já jsem ho znásilnil.
01:23:10Co? Jak znásilnil?
01:23:15Můžeš mi to odpustit, prosím tě?
01:23:21Vypadni odsuď.
01:23:24Vypadni!
01:23:40HRAJE POČÍTAČOVOU HRU
01:23:47Co se stalo?
01:23:52Co se stalo?
01:23:54Nechci o tom mluvit.
01:24:00A co ti udělal?
01:24:05Co ti udělal?
01:24:08Šahal na mě.
01:24:11Jak na tebe šahal?
01:24:16Prosím tě, jak na tebe šahal?
01:24:19Na péro mi šahal.
01:25:33Nazdar!
01:25:35Omlouvám se, že jsme sem tak vtrhli, ale to víte, čas tlačí.
01:25:39Sehnal jsem vám podnájem v bytovce.
01:25:41Není to tam tak levný, ale do školy to máte přes ulici.
01:25:45Vaše věci už jsou pryč. Nebo pojďte se podívat,
01:25:47jestli vám tady něco nezbylo, pojďte.
01:25:50Prosím tě, tohle nech bejt. Tady zaber, tady!
01:26:13Jak mně vysvětlíte ten dnešní den?
01:26:16Já se omlouvám, mně není dobře. Můžu si vzít volno na pár dnů?
01:26:22-U doktora jste byl?
-Nebyl.
01:26:25Tak to laskavě udělejte.
01:26:29Pane bože, co to tady vyvádíš?
01:26:32-Co je zlato?
-Proč jsi sem vzal toho idiota?
01:26:35Vždyť mi to řekl. Nechápu, co je tady špatně?
01:26:39Všechno. Já jsem jasně řekla, že ty kachle zůstanou celý.
01:26:43Ach jo! Tak se konečně dohodněte, co mám vlastně dělat.
01:26:48Hele, my jsme se jasně dohodli, že ty kachličky se nesměj rozflákat,
01:26:54takže nechápu, proč...
01:26:59Holky, holky, holky!
01:27:08Holky!
01:27:11Holky!
01:27:18Holky!
01:27:24Holky!
01:27:27Holky!
01:27:33Holky!
01:27:37Holky!
01:27:41Holky!
01:27:48Holky!
01:27:54Holky!
01:28:07Vstávej! Slyšíš? Vstávej!
01:28:10Vstávej, ty sráči! Dělej, vstávej!
01:28:13Slyšíš? Vstávej! To je jediný, co dovedeš, viď?
01:28:17Ty sráči zbabělej! Slyšíš mě? Vstávej, slyšíš?
01:28:20Slyšíš mě, vstávej.
01:28:22Zkus to ještě. No, zkus to ještě.
01:28:25No, dobrý, dobrý.
01:28:57Pojď, pojď. Nespi!
01:29:01Pojď. Pojď sem. Chyť se mě!
01:29:05-Co tady dělá?
-Chtěl se zabít.
01:29:10Ať okamžitě vypadne.
01:29:12Prosím tě, můžeš mi s ním pomoct?
01:29:18Vypadni! Vypadni odsud, ty buzerante zasranej!
01:29:23Nech ho bejt! Vždyť se nemůže bránit.
01:29:27Ty už jsi zapomněla, co mi udělal?
01:29:29-A ty ho chceš nechat umřít?
-Jo.
01:29:31Ať chcípne, buzerant jeden zkurvenej.
01:29:43-Kam jdeš?
-Jdu pryč.
01:29:49V osm je večeře.
01:29:54Pojď!
01:29:59Nahoru.
01:30:03No pojď.
01:35:33Čau. Co tady děláš?
01:35:38-Chci mluvit s Bárou.
-Bára tady ale není.
01:35:43Co je, ty vole?
01:35:50Zavolej mi ji.
01:35:52Tak se pojď podívat, jestli tady je. No pojď!
01:35:57Tady se můžeš všude podívat. Támhle je koupelna. Báro!
01:36:01Támhle je ložnice. Prosím.
01:36:13-A kde teda je?
-Odjela domů do Prahy.
01:36:20Já ti nevěřím.
01:36:22Jestli si myslíš, že jsem s ní spal, tak jsem s ní nespal. Jasný?
01:36:26Já jsem buzna, víš?
01:36:34Nemáš hlad?
01:36:38Ne, nemám.
01:36:40Počkej, počkej!
01:36:43Hele, pojď se normálně najíst. Já tě pak odvezu na vlak.
01:36:46Pojedeš za ní. O.K.
01:36:51Problém?
01:37:27Na! Počkej.
01:37:32-No vem si to.
-Dík.
01:37:34Pozdravuj doma.
01:37:39Čau.
01:37:51Opravil jsem jí, že měla hrubku v otázce a to ona asi neskousla.
01:37:59-Počkáte na mě v autě?
-No tak jo.
01:38:04Ahoj.
01:38:08Co tady děláš?
01:38:11Mohl bych u vás pár dnů přespat?
01:38:15To nejde.
01:38:18Jen na pár dnů. Chci si tady najít práci.
01:38:22Proč?
01:38:24Chci bejt u tebe.
01:38:29Láďo, jeď domů.
01:38:32Sem nepatříš.
01:38:42Já bez tebe nemůžu bejt.
01:38:49Vrať se domů, prosím tě.
01:39:33Myslíš, že ti ta skála uleví?
01:39:46Volala Bára, Láďa byl za ní.
01:39:54Kde je?
01:39:58Nevím.
01:40:13Proč jsi mi neřekl, že jsi na kluky?
01:40:23Já jsem měl strach.
01:40:26Strach? Z čeho?
01:40:37Že bych vás mohl ztratit.
01:41:54Toto je funkční skupina primárních halogenderivátů, ano?
01:42:01Zapíšu staženým způsobem. CH2X.
01:42:05To je funkční skupina.
01:42:08Celý primární halogenderivát je RCH2X.
01:42:12Znamená to, že tady ten uhlík nese jeden radikál,
01:42:16jeden halový prvek a logicky vzato počty vodíků odvodíte.
01:42:21NĚKDO KLEPE
01:42:23Dobrý den. Promiňte.
01:42:27Můžu, prosím tě, mluvit s Bárou Pánkovou?
01:42:31No prosím.
01:42:49-Nevíš něco o Láďovi?
-On se ještě nevrátil?
01:42:53-Ne.
-A proč ho ty hledáš?
01:43:00Co se děje?
01:43:02Tak na shledanou.
01:43:11Mami, můžu bydlet doma?
01:43:14Můžeš mi, prosím tě, vysvětlit, co se děje?
01:43:19Já už nemůžu učit.
01:43:24Nechápu, nechápu tě.
01:44:30Láďo!
01:44:33Promiňte
01:45:36Tak co?
01:45:46Svět je velkej?
01:45:52A co ty?
01:45:55Já zůstanu v Praze. Najdu si nějakou práci.
01:46:04No tak jo.
01:47:52NĚKDO KLEPE
01:47:54Dále.
01:47:57Dobrý den.
01:47:59Pane kolego, pojďte dál.
01:48:03Tak co, pane kolego, jak jste se rozmyslel?
01:48:07-Můžu zůstat? -Ale samozřejmě. Tak vynikající učitel,
01:48:14to je pro naši školu obrovské bohatství.
01:48:16-Dobrý den.
-Můžete začít hned. Prosím.
01:48:19-Dobrý den.
-Nazdar, Petře. -Ahoj.
01:48:22Ještě jsem se vás chtěl zeptat, jestli vám nevadí,
01:48:24že jsem homosexuál.
01:48:32No ale to je vlastně
01:48:36dneska už oficiálně regulérní záležitost, ne?
01:48:43No.
01:48:46Šnek se pozná podle toho, že vypadá jako šnek.
01:48:52Ale podívejte se tady na ty ulity.
01:48:55Všechny jsou si podobný.
01:48:58Ale když se podíváte blíž, tak uvidíte, že každá je jiná.
01:49:02Příroda tvoří jenom samé originály.
01:49:06My jsme přece taky každý jiný.
01:49:09Ta odlišnost je někdy past a někdy to je dar.
01:49:15Podle toho, co s tím sami uděláme.
01:49:18Vemte si to, jaká by to byla hrůza, kdybychom byli všichni stejní.
01:49:22Představte si, kdybychom byli všichni jako já.
01:49:27Nebo jako tady Špejla.
01:49:29-Nebo jako Strouhal.
-Nebo jako Souček.
01:49:34Nebo jako Volfová.
01:49:35Anebo jako pan ředitel.
01:50:49Hm, tak to abych zase šel.
01:50:54Počkej, počkej. Láďo!
01:50:58Počkej!
01:51:01Já jsem ráda, že jsi doma.
01:51:06Co se ti stalo?
01:51:08On tady bydlí?
01:51:12Ano.
01:51:15A šukáte spolu, nebo nešukáte?
01:51:23Ty jsi i na ženský, jo?
01:51:26Láďo, neboj. Já odejdu.
01:52:07Máš hlad?
01:52:12Co spolu máte?
01:52:15Nic.
01:52:17Tak co tady ještě dělá?
01:52:22Každej někoho potřebuje a ty máš mě.
01:52:31Já chci, abys to věděl.
01:52:34Marie, už to na ní přišlo.
01:52:37Hm.
01:52:46Láďo,
01:52:50prosím tě, odpusť mu to.
01:52:55Prosím tě.
01:53:00Musíš mu odpustit,
01:53:04jinak si to zlý potáhnem pořád v sobě.
01:53:10Víš to?
01:53:13Láďo, prosím.
01:54:19Tak chyť to, jo.
01:54:20Chyť to.
01:54:36Tak, počkej, tak.
01:54:38No.
01:54:42Hodná, hodná.
01:54:45Ty vole!
01:54:49Pojď, zaber!
01:54:55Tak dobrý, tahej!
01:55:00Teď, teď.
01:55:08Počkej, počkej.
01:55:11Tak jdeme na to.
01:55:15No tak! Jedeme!
01:55:21Tak!
01:55:26Dobrý, dobrý.
01:55:29Tak ještě tahej.
01:55:30Teď.
01:55:36Už to bude.
01:55:41Tahej, tahej!
01:56:06Rozdejchej to.
01:56:11Dobrý.
01:56:13Šup, Šup, tak.
01:56:24Hodný, to je ono.
01:56:53Pojď k nám. Pojď k nám.
01:57:03Malý, malý, malý.
01:57:07Tak, maličký.
01:57:13No, malý.
01:57:46PÍSNIČKA
01:57:48Holinky nosil vždycky naruby.
01:57:51Myslel si, že je to známka punku.
01:57:54Kohoutí hnát si zapích do huby.
01:57:57Myslel si, že je to známka punku.
01:58:00Teplej rum pil, i když potom blil.
01:58:03Myslel si, že je to známka punku.
01:58:07Co hořelo, to vyhulil.
01:58:10Myslel si, že je to známka punku.
01:58:15Ale holky říkaly, že punk je jinde.
01:58:21Ale holky říkaly, no to snad není možný.
01:58:38Přeplněnej autobus nechával vždycky ujet.
01:58:41Myslel si, že je to známka punku.
01:58:44Kytky v jeho zahradě mohly volně bujet.
01:58:47Myslel, že je to známka punku.
01:58:50Uznával jen kapely, co neuměly hrát.
01:58:53Myslel, že je to známka punku.
01:58:56Kolem krku nosil umělohmotnej drát.
01:58:59Myslel, že je to známka punku.
01:59:04Ale holky říkaly, že punk je jinde.
01:59:11Ale holky říkaly, no to snad není možný.
01:59:44No ale kdo není boží nadělení,
01:59:47nedělejme z punka tupce. No ale kdo není
01:59:52boží nadělení, každý zboží má svýho kupce.
02:00:21Křivák nosila vždycky naruby.
02:00:24Myslela, že je to známka punku.
02:00:28Rtěnku si nanášela rovnou na zuby.
02:00:31Myslela, že je to známka punku.
02:00:34Smála se jenom smutným věcem.
02:00:37Myslela, že je to známka punku.
02:00:40Hrála v kapele s Jardou Švecem.
02:00:43Myslela, že je to známka punku.
02:00:49Ale lidi říkali, že punk je jinde.
02:00:55Ale lidi říkali, že punk je jinde.
02:01:01Ale lidi říkali, že punk je jinde.
02:01:08Ale lidi říkali, no to snad není možný.
02:01:12Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2008
Učitel (Pavel Liška) opouští práci gymnaziálního profesora, své rodiče i hlavní město a přichází učit na venkovskou školu. Doufá, že v novém prostředí se mu podaří zapomenout na ztroskotané milostné vztahy a najít ztracenou životní rovnováhu. Jako nový učitel si získává důvěru místních obyvatel, mezi nimi i farmářky Marie (Zuzana Bydžovská) a jejího sedmnáctiletého syna. Každý z nich si ale nese své tajemství, ale zároveň touží po pochopení a lidské blízkosti. Dokáží hrdinové filmu Režiséra Bohdana Slámy (Štěstí, Čtyři slunce) překonat milostná zklamání, vzájemně si odpustit a najít cestu k přátelství a lásce?
