Brno, první polovina dvacátého století, a jeden stavební a urbanistický zázrak. Od předměstí Vídně přes „los von Wien“ do světových učebnic. A není to jen vila Tugendhat…

Možná se to běžnému návštěvníkovi Brna nezdá, ale v jihomoravské metropoli najdeme nespočet architektonicky krásných, zároveň velmi funkčních a stavebně kvalitních budov všeho druhu, které vznikly v půlstoletí před rokem 1948. Začalo to nejprve secesními paláci od architektů vídeňské školy, po vzniku republiky se nová generace architektů inspirovala naopak nizozemskými a jinými západoevropskými vzory, a také vlastním umem, a vytvářela stavby originálního brněnského funkcionalismu. Stavěly se vily pro nejbohatší i střední vrstvu, nové školy, kavárny, výstavní pavilony, továrny, kostely, nemocnice, lázně, i byty pro běžné obyvatele. Vše s puncem kvality. Podmínkou zdaru byla osvícenost středních vrstev i veřejné správy, vysoká úroveň stavebního řemesla a profesionalista architektů Bohuslava Fuchse, Jindřicha Kumpošta, Franze Pavlu, Bedřicha Rozehnala, Ernsta Wiesnera, Josefa Poláška, Jiřího Krohy, i Dušana Jurkoviče, Adolfa Loose, Ludwiga Miese van der Rohe a desítky dalších. A tak postupně začali nejlepší západní architekti sami dojíždět do Brna a trochu i závidět zdejší příležitosti.

Stopáž52 minut
Rok výroby 2019
 P ST HD