Dva tábory na „potírání cikánského zlořádu“. Co se dělo za jejich zdmi a o jaké tábory šlo? A jaké tajemství skrývá stavba vepřína?

Před válkou žilo v Čechách a na Moravě asi 10 tisíc Romů, po odtržení Sudet jich zbylo na našem území přes 6 tisíc, válku jich přežilo 600. Romský holocaust po vzoru říšských zákonů naprosto drtivě postihl české a moravské Romy. O jejich osudu a šanci na přežití často rozhodovali samotní starostové obcí a protektorátní úředníci. Někteří i pomohli, leckteří se z odpovědnosti vyvlékli. Většina Romů prošla některým ze dvou tzv. cikánských táborů v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. V obou vládly obdobné poměry a zejména dětská úmrtnost na tyfové epidemie dosáhla hrozných rozměrů. Uprostřed války z nich byli Romové transportováni do Osvětimi. Oba tábory potkal dramatický osud i po válce. Z Hodonína se později stal dokonce rekreační tábor s příznačným názvem Žalov, v Letech vyrostl v sedmdesátých letech velkokapacitní prasečák. Zůstává poněkud záhadou, proč nakonec nebyl dostavěn v celém rozsahu a to právě na místě bývalého tábora? Hnulo se v někom svědomí, či pouze došly finanční prostředky?

Stopáž52 minut
Rok výroby 2018
 P ST HD