Průkopnictví a zkáza rodu se zubří hlavou v erbu. Jak Pardubice k rozmachu a slávě přišly. A jak se do Čech dostalo Pražské Jezulátko.

Pernštejnové – byl v patnáctém a šestnáctém století jeden z nejmocnějších rodů, který svým působením spojoval Čechy s Moravou a svými sňatky také naši zemi s mocným Španělskem. Především Vilém II. z Pernštejna proslul novátorskými metodami hospodaření. S jeho érou a s érou jeho syna Jana je spjat vznik první velké české rybníkářské soustavy, ale také přerod malého městečka Pardubice v hospodářské a diplomatické centrum s originálním opevněným sídlem v samotných Pardubicích i s výjimečným hradem na Kunětické hoře. Jejich formy hospodaření předbíhaly o století vývoj v jiných částech země. Oba dva se také zásadně zapsali do podoby domů na pardubickém náměstí a okolí. Jejich synové, resp.vnuci, měli ovšem už situaci mnohem složitější a během několika let se bohaté východočeské panství utopilo v dluzích. Z pozdějších generací Pernštejnů v paměti ulpí především výjimečná postava Polyxeny z Pernštejna, která svými sňatky propojila vlastní rod s jinými slavnými rody – s Rožmberky a s rodem Lobkoviců. A tak ještě v dnešních generacích Lobkoviců kolují zbytky krve Pernštejnů – rodu, který ačkoliv už dávno vymřel, pořád nám ho připomínají nepřehlédnutelné architektonické památky i přírodní oázy.

Stopáž52 minut
Rok výroby 2012
 P ST