00:02:31Poštovní pošta!

00:02:36-Nazdar Foučku...
-Nazdar!

00:02:39-Dolu nic, jenom telegramy nahoru.
-Já je tam hodím....

00:02:47Tondo, kam letíš? Pojď sem!

00:02:53Pojď sem... Aspoň se učísni...

00:02:57Jo... a ještě jsem zapomněl... Ruku líbám, mladá paní.

00:03:00No nazdar...

00:03:01Vzkazuje Gangrlička, že v Ruskym domě maj šlehačku...

00:03:04Šlehačku? Smetanu, ne?

00:03:06Ne, ušlehanou... v takovejch košíčkách...

00:03:11-Ahoj.
-Ahoj...

00:03:16Teta...!

00:03:18Prej maj v Rusáku šlehačku. Já tam když tak skočim.

00:03:22Bóžemuj, šlehačku, tu sem, holka, neviděla, ani nepamatuju...

00:03:28-Co je šlehačka?
-Zeptej se pani Čápový...!

00:03:32Ta nemluví.

00:03:42Co je šlehačka?

00:03:48Šlehačka na mě nijak zvlášť nezapůsobila.

00:03:51Připadala mi řídká a nijaká.

00:03:57Ale je pravda, že jsem ji v ten den ochutnal poprvé.

00:04:04Byl to den šlehačky, den svatby a den zlomené nohy.

00:04:14Přece nepudu s kastrólem jako blázen...

00:04:17-Dyť mi to zabalej, né?
-Hovno ti zabalej!

00:04:21Víš, že nikde nemaj papír. Však tě nikdo neuřkne.

00:04:29Počkej...!

00:04:35Co je?

00:04:46Šáhni si taky.

00:04:53Né...! Na pusu né!

00:05:01Chytni se mě! Chytni se mě a pevně se drž!

00:05:04Drž se mě pořádně nebo uklouzneš.

00:05:07-Dobrý den...
-Rukulíbám.

00:05:10Ježiš, co se vám to stalo, pane Kuchař...?

00:05:18Já du do Rusáku pro šlehačku, nechcete taky?

00:05:24Prosím tě, nedrž mě tak pevně, nebo uklouznu...

00:05:30-Ježíši...!
-Ale jde to... jde to...

00:05:37Tak pozor...! Prosím tě...

00:05:41Maruško, vem si ty berle, prosím tě...

00:05:44Nebo jednu mi dej... A netlač mě!

00:05:50-To už jsou po obřadu?
-Ne! Dobrý den...

00:05:54-Nazdar.
-Tak co tady děláš?

00:05:57Přines sem telegramy. Vy máte zlomenou nohu?

00:06:01-Ne, to mám pro parádu, víš?
-Hlavně pomalu!

00:06:06Tak mě netlač... Ať mě nepřevrátíš, Maruško...

00:06:12Nejsem si jistý, proč jsem byl vůči těmhle dvěma tak škodolibý.

00:06:18Pan Kuchař byl kdysi majitelem, nyní vedoucím biografu Olympia.

00:06:24A při promítání občas napomínal diváky,

00:06:28kteří se nechovali podle jeho představ.

00:06:32Paní Kuchařová hodně kouřila, mluvila spisovně

00:06:39a před válkou jezdila na koni, protože měli revír.

00:06:45Ta zlomená noha mi připadala velice veselá.

00:06:49Mamince se to nelíbilo.

00:06:51-Tondo...!
-Kuchař má nohu v gypsu.

00:06:55No tak...! Co se raduješ z cizího neštěstí?

00:06:59To se nedělá!

00:07:02Maminka měla ten den takové hezké žluté šaty.

00:07:07To je zvláštní...

00:07:10Ty žlutý šaty vidím úplně jasně...

00:07:14Ale spousta jiných věcí je jako v mlze.

00:07:19Taky už nevím, jak to v kterém bytě přesně vypadalo...

00:07:23Ale tváře, tedy obličeje, ty si pamatuju...

00:07:33Copak? Co je, bolí to?

00:07:35Tak já budu opatrná... Dám pozor.

00:07:37To víš, na veselku musíš bejt krásná.

00:07:42Nahoru...! Chceš to natočit?

00:07:46Ne! Tak to jenom krásně učešeme, jo?

00:07:52Co? Že jsem blbá?

00:07:58Že natáčky tlačej? Holka, mně to povídej.

00:08:03Myslíš, že nebude hrát biograf, když si Kuchař zlomil nohu?

00:08:07Ale bude... Nikdo není nepostradatelnej.

00:08:11A jak ho znám, tak tam dojde, i kdyby měl zlámaný vobě nohy.

00:08:15Tak... A jez...!

00:08:18Já nemám hlad.

00:08:21A je to hřích se nacpat, když deme na svatbu...

00:08:24Na jakou svatbu? Tebe někdo pozval?

00:08:27-To je přece normální, né?
-Počkej, zapomněla jsem na mlíko.

00:08:36-Tak jez!
-Kdybys viděla, co tam maj jídla.

00:08:41V pokoji sou plný stoly. Chlebíčky a tak...

00:08:44Tys to tam pěkně zvizitýroval, viď?

00:08:49-Kdy tam pudem?
-Ty máš pořád starosti...

00:08:54Ještě se ani nevrátili z obřadu.

00:08:57A potom musíme počkat, až se vrátí táta...

00:09:02Pak se musí najíst...

00:09:05Ty se musíš umejt a dát se do pucu.

00:09:14-Kde je Růžena?
-Nevim...

00:09:19Mlíko má nalitý, ale ještě sem ji dneska neviděla.

00:09:27Růžoooo!

00:09:29Furt ti říkám, že jestli tu mrchu nepřejmenuješ,

00:09:33tak jí budu chodit na mlíko.

00:09:36A jeje... Peru peru prádlo, teče ze mě sádlo...

00:09:41Neviděla jste někde Růžu, paní Suldovská?

00:09:44-Asi má někde šamstra.
-To jméno jí dal táta.

00:10:19-Nejde to, co?
-Co by to nešlo...

00:10:26To víš, že to pude...

00:10:31Koukej si lehnout, Dolfo. Víš, že nikam nemůžeš.

00:10:37Já musim, Maruško. Dneska se mění program.

00:10:43Nikam nemusíš! Von se ten pišifón bez tebe nepodělá.

00:10:49No pojď, já ti pomůžu... Pojď...

00:10:51No Dolfo... Já ti řeknu...

00:10:59Už přijeli...! Už sou tady!!

00:11:04-Máňo, už sou tady...
-Táto, už sou tady, poď se podívat!

00:11:11Ale kdepak, toho nevzbudí ani rána z kanónu!

00:11:27Byl jsem u vytržení.

00:11:30Moje horoucí láska k slečně domácí sice poněkud ochabla

00:11:35nenadálou svatbou, ale když jsem ji uviděl v bílém,

00:11:40srdce opět vykřiklo.

00:11:44-Tak jsme konečně doma.
-Tak už to máte za sebou...

00:11:48-Tak tohleto je teď náš Antonín.
-Dobrý den...

00:11:53Já jsem taky Antonín...

00:11:55-Ahoj.
-Ahoj.

00:12:00-Hodně štěstí.
-Děkuju...

00:12:03-Tak vidíš, teď máš taky Toníka.
-Nojo, jenomže ty už máš dva.

00:12:07Neboj se holka, všecko přijde.

00:12:11A co že je vás tak málo? Já čekala dvě famílije.

00:12:15-Já nikoho nemám...
-To je mně líto...

00:12:21-Tohle je můj kamarád Vojta...
-To je Vojta, Bělo!

00:12:25Tak vítejte u nás...!

00:12:28-Tak půjdeme nahohu...
-Tak pojďte...

00:12:30-Vy se zastavíte, ne?
-Počkáme na tátu a přijdem.

00:12:34Vojtěchu, pojď!

00:12:50Maruš...? Ty pudeš dólu?

00:13:00Co bych chodila dólu? Počkám tady, až si pro mě přijdou.

00:13:06Aha... Tak já pudu s tebou, jo?

00:13:24Nikam nechoď! Řekla jsem ti, že máš ležet!

00:13:29Máš to mít v klidu!

00:13:32Ježíšmarjá...!

00:13:46Nemohoucí...!

00:13:50Nemohoucí!

00:13:58Á, už jsou tady, sebranka.

00:14:04Líbo...! Počkej... pocem.

00:14:08-Běž tam.
-Pojď, jenom na chvilku.

00:14:10Ty tam na ni počkej...!

00:14:18Teď sem nelez! A koukej rozdělit tu šlehačku.

00:14:33-Dobrý den...
-Nech ho spát! Poď, on spí.

00:14:37Poď, tady byly všecky.

00:14:40Tvoje máma tady byla, Máňa tady taky byla,

00:14:43Jarky máma tady byla. Tak teď holt došlo na tebe.

00:14:50To je moc stará panenka Maria. Ta už lecos viděla.

00:14:56Já ji 2x do roka převlíkám.

00:14:59Tak jsem tě sem přivedla, aby se na tebe podívala

00:15:03a dala ti to bóží požehnání a bóží trpělivost.

00:15:08Protože tý je, holka, vždycky zapotřebí.

00:15:12Tak.

00:15:13Ukaž... Sluší ti to. Ještě ti udělám křížek.

00:15:17-Děkuju, paní Suldovská...
-No, tak už tam poď...

00:15:22Šup! Jdeme!

00:15:25A když ten tvůj bude spát, nebo bude dělat, že spí,

00:15:29tak ho nebuď. Ušetříš si starosti.

00:15:32Dej na mě! Pozor, schod! Nezakopni!

00:15:37Co to bylo? To já nevím.

00:15:40Měla ses zeptat, když seš tak zvědavá.

00:15:43Myslíš šlehačka? Tu sem neviděla leta.

00:15:49Možná to byla bílková pěna....

00:15:51Víš co? Zeptám se.

00:15:55Bělino, ty pohyby, umíš to? Jen aby.

00:16:00Já ty slova umím. Nejsem blbá...!

00:16:13Ty vypadáš... Jako Růžena...

00:16:21Sako si eště nech, Josefe, přece tu nebudeš lítat v kšandách.

00:16:27-Dyž přijdou lidi...
-Dobře...

00:16:31Snědla ste všecko, maminko?

00:16:33Já si pak uvědomila, že sem vám zapoměla nalejt kafe.

00:16:39Jo vy máte kafe...?

00:16:41Ale já sem... Kdo vám ho nalil?

00:16:56Polož mě na postel...

00:17:01-No tak, polož mě na postel!
-Ale tohle neni naše ložnice.

00:17:04To je jedno, řikám ti, abys mě položil na postel, tak mě polož.

00:17:36Takhle budu vypadat, až ti umřu!

00:17:40Ty seš muj moula...!

00:17:53Uvědomil jsem si, že moje láska k Libuši

00:17:56byla jenom přechodnou záležitostí.

00:18:00Jářa byla jako kluk, voněla majoránkou

00:18:04a její opálený nohy a odřený kolena ve mně vzbuzovaly touhu po dotyku.

00:18:13Růžena někde lítá... Asi má šamstra.

00:18:18Ty seš ňákej poučenej.

00:18:27Škoda, že se kočky nevdávaj...

00:18:45-No, snad to bude stačit...
-Pro Kristapána, takový plejtvání!

00:18:51To začínáš brzo!

00:18:56To sem ráda, že sme to takle všecko připravili.

00:18:59Teď bych to nestíhala...

00:19:01Máti, zachraň mě, je to chlípník!

00:19:03-Povalil mě na zem!
-Ty si povalila mě!

00:19:24Přežerou se, poserou se...!

00:19:37-Nazdar, povstalče!
-Nazdar...

00:19:41-Jak to, že deš tak brzo?
-Zrušili tramvaje.

00:19:46Kde je Růžena? Růžo! Růůůžooo!

00:19:49Někde lítá. Asi má šamstra.

00:19:53Pojď...

00:20:17CHRÁPÁNÍ

00:20:32Už sem se radši voblíkla, kdyby pro nás přišli...

00:20:38Koukej si taky vzít něco pořádnýho, ať nevypadáš jak utržená nohavice!

00:20:44Táto, já ti naleju polívku...

00:20:48Ach jo, už zase spí...! Prokristapána...

00:20:55-Já pustim rádio, jo?
-Chraň tě pámbu!

00:20:58Eště ňáký hulákání!

00:21:04V Rusáku je plagát, že tam bude ňáká indická tanečnice.

00:21:09-Menuje se Sirád Amirádí.
-Indická, jo?

00:21:25Indická tanečnice...

00:21:28To bude spíš ňáká kurva z Karlína. Vod viaduktu.

00:21:34Au! Do prdele!

00:21:41Já sem tak hrozně šťastnej, že tě mám.

00:21:44Hrozně šťastnej.

00:21:47Vidíš?

00:21:53Cože? Psa by si chtěla?

00:21:56A proč tě to zrovna teď napadlo?

00:22:01Jak víš, že Růžena utekla?

00:22:03Slyšelas to...? Tak jez, vystydne ti to.

00:22:12Bělo...! Bělino...!

00:22:18Bělino...! Poď to dojíst!

00:22:23Hubená seš jak lunt!

00:22:27Antonie žila s Bělou už dlouho a měla s ní boží trpělivost.

00:22:33Běla slyšela trávu růst, ale nevydala ani hlásku.

00:22:37Antonie o svou švagrovou pečovala jako o dítě.

00:22:41Bělo...! Bělino...!

00:22:45Polívka je na stole!

00:22:53Počkej, já tě chytím, ty vopice jedna...

00:23:01Pěkně to dojíš! Poď...! Pejska až pozděj...

00:23:06Všichni v tomto domě o někoho více či méně něžně pečovali.

00:23:11O mě například, podle mého tehdejšího názoru,

00:23:14pečovali až příliš.

00:23:17Prosím tě, sundej mu tu čeppici...! Teď k obědu...

00:23:20-Šup dólu...!
-Já né...! Néé!

00:23:24Tak sněz aspoň polívku, to druhý nemusíš.

00:23:27Aby ses nepřecpal...

00:23:31Viděl tam nahoře chlebíčky a má strach,

00:23:34aby se do něho eště vešly.

00:23:37To sem nevěděl, že máme tak chtivý dítě.

00:23:40Já myslel, že se mnou pudeš na fotbal.

00:23:42-Dyž je svatba?
-Tak jezte, kluci...!

00:23:45Kluci...?

00:23:48-Dobrou...
-Dobrou chuť!

00:23:52Jen jednou jsem byl s tátou na fotbale.

00:23:56Nebavilo mě to tam a ještě se mi udělalo špatně.

00:24:37-Co je?
-Nic... Vzpomínám...

00:24:56-A kdy chceš pozvat všecky zezdola?
-No já nevim, já myslela...

00:25:01-Po vobědě, ne?
-Po vobědě... no...

00:25:05A taky snad bysme měli počkat, jestli nepříde ta paní Kotašková.

00:25:10Abysme s ní aspoň chvílku poseděli vo samotě.

00:25:13A kdo sní všecko to jídlo, dyž už budou všichni po vobědě?

00:25:16-Holka, vodpoledne je dlouhý...
-Prokrista, to tu budou do večera?

00:25:21Telegramy! Haló svatbo!

00:25:25Líbo, prosím tě, skoč tam a dej mu něco...!

00:25:31Hergot, nemáte někdo dvacku?

00:25:33Dvacku!? Ty si se zbláznila!? Dvacku...!

00:25:39Já mám, já tam skočim.

00:25:45Pošta je tady!

00:25:52-Copak, vy ňák hoříte, mladá pani.
-Ne... vůbec...

00:25:56-Ukaž, já jim to tam vemu.
-Děkuju za službičku...

00:26:00-Růžové psaníčko...
-Počkejte! Haló!

00:26:05Počkejte!

00:26:09-Počkejte!
-Počkejte!

00:26:12-Já jsem vám to vzala...
-To ste hodná... děkuju.

00:26:21-Co mi to dáváte?
-To...

00:26:24To bylo pro listonoše... Nezlobte se...

00:26:49Foučku! Seš tu eště?

00:26:54Už je pryč, blbec.

00:27:24-Dobrý den.
-Svatební dárek...

00:27:28Já už tam ani nemám co dávat. Už jsme všecko rozprodali.

00:27:32To by se mí rodiče divili...

00:27:35Tobě třeba ještě poslouží, dá-li Pánbůh lepší časy.

00:27:38-To je krásný...
-Je.

00:27:42Poďte dál, Maruš, přece nebudeme stát na pavlači.

00:27:45Ne, nezlobte se, já nechci rušit, já nevěděla, že zrovna jíte.

00:27:50My potom přijdeme s Dolfou, jestli to s tou nohou zvládne.

00:27:55No jo... A jak mu je? Bolí ho to, co?

00:28:02-Líba pro vás potom skočí.
-Děkuju vám, paní Kuchařová.

00:28:07-Dobrý den.
-Svatební dárek...

00:28:11Přeju vám, abyste Libušce tu šperkovnici měl čím naplnit...

00:28:18Tak poď...!

00:28:21-Kde máš ty telegramy?
-V kapse...

00:28:25-Počkej...
-Pomalu!

00:28:30-Vyšla dívčina jako květ...
-... neviděl také krásy svět.

00:28:37-Zalez, nebo se nastydneš...!
-Táta se taky koupal a nenastydne.

00:28:41Jak to víš, že nenastydnu?

00:28:44Maminka mě sem vyštvala schválně, abych nastyd a umřel.

00:28:48Máňo... až se vám bude chtít, tak přiďte nahoru.

00:28:52A řekni taky Brabcovejm holkám a Suldovskejm.

00:28:55-Nebo tam mám poslat Líbu?
-Ne... já pošlu malýho Tondu.

00:28:59Ten bude celej blaženej, že má ňákej úkol...

00:29:02-A voblíkni se, ať nenastydneš.
-Já...?

00:29:20PROZPĚVUJE SI

00:29:23Já měla sen O lásce jen

00:29:25Sen se mi zdál Hlavu mi poplet

00:29:29Ze snu ze spaní Zbyl jenom smích

00:29:33Jen krutý smích Jen noční motýl

00:29:39Noční motýl v lásce znamená...

00:29:44-Někdo bude muset chodit pro pivo.
-Kluci se budou střídat.

00:29:47Letí letí...

00:29:52Mně je furt divný, že nejde ta paní Kotašková.

00:29:55-Třeba nepříde.
-To bych se divila...

00:30:11Růžo!

00:30:15Růženo!

00:30:18Růžo!

00:30:23Kočičko!

00:30:27Růžo!

00:30:32Růženo! Kde jsi?!

00:30:38Třeba sou zvyklí si takhle po vobědě lehnout.

00:30:41Prosim tě, vo veselce si akorát pudou po vobědě lehnout...!

00:30:47-Koukej, mají zavříno...
-Počkej, dyť to má tady kliku...!

00:30:53Vidíš, jak to mají nedobytný...! SMÍCH

00:30:57-Jdi, prosím tě! A zaklepej!
-No jo, tak já zaklepu. Zavři to!

00:31:03To víš, že jo... Nechám to votevřený...

00:31:06Nikdo...!

00:31:07To je zaklepání?! To je dotek andělskejch křídel!

00:31:14-To nemůžeš tak bouchat!
-Proč bych nemohla bouchat?

00:31:17No my máme štěstí...! Sám pan ženich nám přišel votevřít.

00:31:27Hodně štěstí a hlavně zdraví! A aby vám to klapalo.

00:31:31A tady sme přinesly něco na neřest.

00:31:35Libu...!

00:31:38Je... Jestlipak sme to nezvrzly?

00:31:42-Kterej je ženich?
-Tohle je Antonín.

00:31:44Paní Harašilová, pojďte, posaďte se...

00:31:47-Paní Gangrličová, dobrý den.
-Dobrý den.

00:31:51Děkujeme. To ste neměly... Jak my k tomu přídem...?

00:31:55Vzkázala jsem po pošťákovi, že maj v Ruskym dvoře šlehačku.

00:32:00Vyřídil vám to?

00:32:04A tohle to si rozbalte. Je to až z Grůzie...

00:32:11Nó, Lavrent řikal, že je to starožitní, po tatínkovi.

00:32:17A já sem to zase vypucovala a nablejskala...

00:32:27-To je nádhera...!
-Krása...!

00:32:29-Děkujeme...
-Je to popelák.

00:32:32Dovolíte... Tak... a tak...

00:32:39-To je krása...
-Krása...

00:32:43Helena Charazašviliová a Rozálie Gamkrelidzeová

00:32:47byly exotickými květy naší ulice.

00:32:51Kdysi se provdaly za porevoluční imigranty z Gruzie

00:32:55a ti je teď mlátili jako koně.

00:32:58A proto se taky kamarádily, aby si mohly navzájem lízat rány.

00:33:21A na to vnoučátko...

00:33:25-Dobrý den...
-Dobrý den.

00:33:29-My už musíme jít...
-Ale né...!

00:33:47Pamatuju se, že tenkrát na tu svatbu přinesly jako dárek

00:33:51takovou zlatou želvu, který se dal otevřít krunýř

00:33:55a tam byly bonbóny.

00:34:14Tak sem to všecko vopřál, tak zmizim, ale zase se vrátim.

00:34:17-Tak nechoď... dyť nemusíš...
-Dyť sem tu za chvilku zpátky...

00:34:26A podívej se po tý Růženě, kde může bejt...

00:34:32Kampak...?

00:34:36Tak poďte... Poďte, deme...

00:34:38Musím se trochu pochlubit... ...jak sem to všecko připravila...

00:35:55SHORA JE SLYŠET HUDBA A RUCH

00:36:53HLASY NA SCHODIŠTI

00:37:08Co řikáš na toho ženicha? Nezdá se ti moc hubenej?

00:37:11Jo! Je strašně hubenej!

00:37:13Vona Líba je taky jak lunt, ale mně k ní příde kór moc hubenej.

00:37:17-Dyť tam vůbec neni kam šáhnout.
-Co ty víš, kam mu šahá...

00:37:23-Hchheeé!!!
-Heli... co je?

00:37:27Heeeh... To ste vy, pane Suldovský?

00:37:31Já sem si byl pro vocet... Na vobklad...

00:37:35-Jo...
-... ve špajzu.

00:37:39Dědek... blbej... pro vocet...

00:37:44Máucta.

00:38:17Krávy švajcký.

00:38:27Ona se asi stydí...

00:38:50ZPÍVÁ

00:38:52Skřivánku náš vysoko lítáš

00:38:58Možná mi v mém trápení odpověď dáš

00:39:04Skřivánku náš v nebi nahoře

00:39:09Leť ještě výš snad uvidíš až za moře

00:39:14A pověz mi

00:39:18Jakpak je dnes u nás doma Jestlipak tam pořád hučí jez

00:39:28Jestlipak se vznese hejno hus mých bílých hus

00:39:33Když na ně štěkne pes.

00:39:38Jakpak je dnes u nás doma Když si mlha lehá do vřesu

00:39:45A když ze vsi až k nám doniká harmonika

00:39:51A když ozvěnou nad planou vodou nese se do lesů

00:40:00Ptej se vody co ví voda Ptej se vřesu co ví vřes

00:40:08Odpoví ti oblak bílý černý les

00:40:19Jakpak je dnes u nás doma jak je dnes?

00:40:39Tak sme to nezkazily... Já se bála, že to zkazíme...

00:40:45No tak, Josefe...

00:40:48Necpi se tolik! Jez pomalinku...!

00:40:53Libuše, přece nebudeš pít kořalku!

00:40:55Proč mluvíme tak potichu? Dyť už nezpívaj...

00:40:58Na zdraví, na zdraví! My vám zazpíváme!

00:41:00-Co si nacvičíte příště?
-No, to bude překvapení!

00:41:04Carmen...

00:41:08Carmen? To jsem jednou viděla...

00:41:23Dále...

00:41:28Co se děje, Maruš?

00:41:33-Proč tu máte tmu?
-Rozsviťte, Zdeni, buďte tak hodná.

00:41:43Manžel mi zase utek...

00:41:48No tak... neplačte, to není k ničemu...

00:41:56Jak moh utýct? Dyť má tu nohu...

00:42:00A dyť ste tady, ne?

00:42:03Já byla na toaletě a on mi mezitím s někým utek.

00:42:08Jako malej kluk.

00:42:11Dřív lítal za... já to řeknu... za kurvama!

00:42:20A teď, když už nemůže, tak je pořád v tom pitomým biografu.

00:42:26Já jsem tady tak sama...

00:42:30No jo, berte to holt tak, že muský sou muský.

00:42:38Já bych toho svýho Plachýho taky vobčas nejradši praštila.

00:42:43Kolikrát si večer řikám, že mi za ten bóží den

00:42:46neřek kloudný slovo.

00:42:48-Plachý je svatej.
-Pěkně svatej...

00:42:53Pamatujete, jak tu bylo takový to Hornický divadlo?

00:42:56Jak tam předváděli doly... A jak tam byla taková ta prsatá...

00:43:03Taková ta světská... Hána jí říkali...

00:43:07-Ježíši, vy to víte, Zdeni?
-No to víte, že to vim.

00:43:14Plachý musel tehdá hezky cálovat, aby držela zobák.

00:43:21Tak si umíte představit, co sem za Dolfu platila já...

00:43:33-A děkuju za lišku...
-Napijte se...

00:43:41-Já se celá třesu.
-To vidím...

00:43:48-A jaký vona má ty pohyby...
-Běla?

00:43:51Jak na dívadle... Jaks to dělala... takový vlnivý...

00:43:57No, no... Ale počkej, Jarka něco říkala...

00:44:00Jarko! Co si to říkala vo tý tanečnici?

00:44:05-Co?
-No cóó...?

00:44:07Že bude v Ruskym dvoře vystupovat ňáká indická tanečnice...

00:44:12-Jak se menuje?
-Sirád Amiradi.

00:44:15Slyšíš, Běluš, Šimrání Nimrání.

00:44:19Na tu by ses měla jít podívat, třeba něco vokoukneš.

00:44:22Budeš tady?

00:44:26Já se du podívat po tý Růženě, dyž sem to tátovi slíbila, jo?

00:44:32Teď je na mě drzá... To je za moje...

00:44:34-Za všechno, co já pro ni dělám?
-Dyť už má léta...

00:44:37Ale léta... Dyť tohleto mi dělá už 3 roky...

00:45:14-Tady je to hrozně nebezpečný...
-No! Vy ste sem vlez.

00:45:24Nevykejte mi. Říkejte mi Tondo.

00:45:27No... To nemůžu...

00:45:35Au! To bolí...

00:45:45-Já bych vás chtěla zouvat...
-Tady...?

00:45:51-To tady nejde...
-Ne...

00:45:57-Pudem jinam.
-Ano.

00:45:59Já bych vás chtěl svlíkat.

00:46:01Ale vykašlete se na něj, však von ví, kde vás najde.

00:46:04A koukejte přijít!

00:46:06Sou to ale prasata, ty chlapi...

00:46:20-Pudem radši pryč, ne?
-Ano.

00:46:23-Já pudu za chvíli pro pivo, jo?
-Jo!

00:46:30Ještě jednu...!

00:46:34Růžo!

00:46:37Kočičko...!

00:46:43Růžo! Číčo!

00:46:50Růžo!

00:46:53Růženo!

00:47:01Růžo!

00:47:11HRAJE HUDBA

00:47:35Tondo, nech tu kořalku! Hele...!

00:47:56Tak ta paní Kotašková už asi nepříjde...

00:47:59Třeba ji něco zdrželo, dyť ji znáte...

00:48:02Ta je pořád ve větru...

00:48:04No jo, ta dyž příde, tak je barák auf.

00:48:09Pamatujete se, jak tu byla tenkrát na toho silvestra...

00:48:12-Jak to dycky říkala?
-No...!

00:48:15Kožešinku sem nabídla a kožešinu dostala...

00:48:23Podívejte se na toho mladýho, jak poslouchá...

00:48:26-Má ucho jako gramofón, viď?
-Tomu von eště nerozumí...

00:48:29Jen si nemysli...!

00:48:32Myslím, že jsem tomu tehdy rozuměl docela dobře.

00:48:36Zatoužil jsem po paní Kotaškové.

00:48:39-Ten toho ví víc než my!
-Myslíte...?

00:48:43Tak číčo!

00:48:46Růženooo!

00:48:49Růžo!

00:49:02Růžo, kde si...?

00:49:06Tak mi vlez na záda.

00:49:09Aaaa! Nechte toho...

00:49:14-Ty mi vykáš?
-Co tady děláš?

00:49:19Proč si nešel nahoru?

00:49:21Já sem přišel, na chvíli sem se natáh a usnul sem.

00:49:25A když mě probudilo tvoje volání, tak sem si řek, že tě vystraším.

00:49:28No... To se ti povedlo.

00:49:33Marušinko...

00:49:39Antonínku... Musíme nahoru, Tonda je tam sám.

00:49:45Jo?

00:49:51Jau, to to bolí... Už nemůžu...

00:49:55Kdyby mě tak Maruš viděla, ta by mi dala...

00:49:58-Dobrý večer...
-Dobrý večer.

00:50:00-Nechcete pomoct, pane Kuchař?
-Né, ne, já tam ňák dopajdám...

00:50:06Proč ste chodil ven?

00:50:07Musel sem se aspoň zastavit, dyž se mění program...

00:50:11To je dobrý... Já už tam dojdu.

00:50:15Ale my dem stejně nahoru, tak vám pomůžem do schodů...

00:50:18No tak... Když budete tak hodná... Tak tedy...

00:50:27-Co hrajete?
-Muž osmi tváří... Rusko.

00:50:32Kdyby se vás ptal malej Tonda, tak mu řekněte,

00:50:34že Suchej hadr na dně mořskym. Nebo zakletej prd v lucerně.

00:50:40-Jenomže vy už nejste malej Tonda.
-No jo... Bohužel...!

00:51:00HRAJE HUDBA

00:51:30-Budu muset dojít pro pivo.
-Proč?

00:51:33-Tak ať pro něj de Vojta...
-Ten byl před chvílí.

00:51:35-Taky ho nejvíc pije.
-Já tam dojdu....

00:51:38-Ne, teď je řada na mně.
-Já pudu s tebou, chceš?

00:51:42-Prga, mám doprovod.
-No vidíš....

00:51:52Jak dlouho už sme netancovali? Nějak mně to nejde...

00:51:59-Měl bych jít pro nevěstu.
-To nemůžeš, dyž teď tancujou....

00:52:04Proč ne? Ty si vemeš ženicha.

00:52:09Tondo... Smím prosit?

00:52:13Prosím...

00:52:23Nepamatuju se, že bych kdy viděl maminku tak šťastnou

00:52:27jako v ten večer. I táta byl takovej slavnostní.

00:52:32Pořád se usmívali, já jsem se na ně díval

00:52:36a říkal sem si, že konečně chápu, co to je, když se dva lidi milujou.

00:52:49JE SLYŠET HUDBU

00:53:05Foučku... Počkej...

00:53:13Poď sem...!

00:53:47-Tak co noha, bolí?
-Nebolí, už lítá po výletech.

00:53:52No vidíte... Tak to už ste jůra.

00:53:57Nechcete si už jít lehnout, maminko?

00:54:03-Tak už neblbni, Máři.
-Máří byla Magdaléna.

00:54:25Poštovní pošta!

00:54:36Hergot, už mám nohy jako konve...

00:54:40Ale tančíte jako víla, milostivá...

00:54:44Jako srnka...

00:54:48Poštovní telegramy! Dobrý večer...!

00:54:50Hned jsem zpátky...

00:54:53...když už ste tady... dáme si kořalku...

00:55:07Já už tahle netančila 2O let. To víte, starej je furt na zádech.

00:55:44Já je pudu jako hledat, dyž s tim pivem nejdou.

00:55:49Jo. Já přídu.

00:55:58Asi sem leckde leccos upil.

00:56:01Vzpomínám si, že jsem potom seděl pod stolem a pozoroval.

00:56:09Dodnes před sebou vidím maminčinu vlající žlutou sukni.

00:56:15Pořád tancovali s tatínkem.

00:57:00Dědku! Já tě vidim...!

00:57:10Podivejme, jak von je mazanej. Dělá, že neslyší.

00:57:15Ále co... jen ať si dá... dokavad to bere, ne...?

00:57:30-Mami, tobě je špatně?
-Ne...

00:57:34-Tak co tady děláš?
-Dyť je to vostuda...

00:57:40Vdává se mi céra a eště sem ani slzu neuronila.

00:57:45Kde máš Tondu?

00:57:47Šel se podívat po Vojtovi, kde je s tim pivem.

00:57:51Jo. Jestli ho ta mladá nestydatá nezatáhla někam do keříčku, viď?

00:58:00Poď sem...! Co si v tom Jičíně počneš?

00:58:05Ale mami... Dyť tam budu mít muže.

00:58:09Budu mladá hezká panička a budeme chodit tancovat.

00:58:17No tak nebreč...!

00:58:21Já vim, že je hodnej a že na tebe dá pozor.

00:58:37-Kde je malej Tonda?
-Nevim... asi někde čůrá...

00:58:42Já se po něm podívám, stejně musim na chvíli na vzduch.

00:58:46Nemám jít s tebou? Aby tě někdo nepřepad...

00:59:10Tady to nejde!

00:59:13-Pudem někam ven...?
-A kam?

00:59:17To nemůžu...

00:59:32-Nemůžeme k vám?
-Ne, to já nemůžu...

00:59:40Počkejte...

00:59:51Potichu!

00:59:59-Počkejte tady...
-Jo.

01:00:09Pojďte...

01:01:16Neprobudí se?

01:02:02Svlíkněte se, prosím vás...

01:02:07Nejdřív vy.

01:02:24ZPĚV

01:02:25Andulko šafářová, husičky nemáš doma

01:02:34Andulko šafářová, husičky nemáš doma

01:02:43Husy jsou v ječmeně Andulko vyžeň je

01:02:51Děkuji vám, dámy... Děkuji vám...

01:02:54Na shledanou. Děkuji za vejslužku, paní Plachá.

01:02:57-Co říká?
-Řiká, že tě doprovodí!

01:03:03To víš, že jo, jen běž...

01:03:07Dyž už si urvala takovýho mladýho, tak vo něj musíš pečovat.

01:03:14Vyžeň je z ječmene ven Dřív než bude bílý den.

01:03:23Hele, mě už to nebaví! Poďte zpívat něco jinýho!

01:03:28Tak jo...

01:03:29Andulko šafářová Husičky nemáš doma...

01:03:36Ty seš tady? Máma měla starost, kde seš...

01:03:41Trochu mě mrzelo, že mě nikdo nehledal.

01:03:45Ale věděl jsem, že maminka dělá boží milosti

01:03:49a tatínek si musí zatancovat se všema ženskejma,

01:03:52aby se žádná neurazila.

01:03:56Vyžeň je z ječmene ven Dřív než bude bílý den.

01:04:05-Husy jsou...
-...v ječmeně...

01:04:12Teď si mě svlíkněte.

01:06:51Proč se nám tohle vůbec stalo?

01:07:00-Já nevim...
-Ale je to krásný...

01:07:14Všecko, co je jenom jednou, je krásný.

01:07:18-Jenom jednou a naposled.
-Já vím.

01:09:33Mami!

01:09:36Mami!

01:09:41Růžo!

01:09:43Růžo!

01:09:46Růženooooooo!

01:09:50To ne... To snad ne...

01:09:59Tak, maminko...

01:10:04No vidíš, Sidónie, tak sme holku provdali.

01:10:11No Josef....

01:10:15Za to můžeš ty. Já se nevdávám.

01:10:19Dyť jsem ti říkala, abys tolik nepil...!

01:10:32-Kde máte Antonína?
-Šel vás hledat.

01:10:37Jde za námi. Musel si dát panáka s ňákym...

01:10:41Nevim jak se menoval.

01:10:57Děte...

01:11:00-Děte, já přídu za chvíli.
-Marie....

01:11:04Děte... Ste mladej a krásnej.

01:11:36No kde ste...

01:11:39My sme čekali a pak sme šli napřed, dyž sis eště dával toho panáka...

01:11:45Tak... a teď si eště pořádně zatancujem, než budeš úplně namol.

01:11:52Pusťte tam něco...!

01:11:59-Já sem eště vůbec netancoval.
-Protože si čekal na mě, né?

01:12:03Furt si sliboval, jak mě provedeš.

01:12:07-Jéééé...
-Požehnej Pán Bůh...

01:12:11-Ty se ti, Máňo, povedly...
-Tak si vemte, ne?

01:12:15Vemte si... Vem si...

01:12:18-Vem si, Miluš...
-To máš rád, viď?

01:12:28Bóží milostě! Ty ti ale musely dát práce!

01:12:34Vždycky jsem miloval boží milosti, protože když se do nich kouslo,

01:12:39tak se zaprášilo. A tyhle svatební byly nejlepší.

01:12:43Dodnes cítím tu vůni moučkovýho cukru,

01:12:47která se dobejvá až dovnitř do nosu.

01:12:50Nevim, jak je mohla tehdy maminka stihnout upíct.

01:12:56Ale maminka byla maminka, a ta stihla všecko.

01:13:09Co to má na puse...?

01:13:15To je cukr...

01:13:17Je poprášenej cukrem. Z těch božích milostí.

01:13:28-Já sem usnul?
-U božích milostí.

01:13:39-Mami, kdo je to pani Kotašková?
-Jedna kamarádka paní Plachý...

01:13:49-Proč se ptáš?
-Nosí kožešiny?

01:13:57Skoro pořád... Jak to víš?

01:14:06A tak jsem v tom cukru usnul. A zdály se mi možná sladký sny.

01:14:13Už si je nepamatuju.

01:14:16Ale jedno vim určitě. Že jsem se ještě jednou probudil.

01:14:37Ty zvuky odvedle z pokoje jsem slyšel už mockrát,

01:14:42ale nikdy jsem si jich moc nevšímal.

01:14:45Teď poprvé jsem je vnímal jinak.

01:15:04Poprvé v životě jsem pochopil, co to vlastně máma s tátou dělají.

01:15:10Nedíval jsem se dlouho, jenom malou chviličku.

01:15:49Potom jsem si vzpomněl, že Růža se pořád nevrátila.

01:16:14Možná, že se mi to všechno jenom zdálo.

01:16:18Ale vím, že z téhle krásné a šťastné noci se po 9 měsících

01:16:23narodil můj mladší bratr.

01:16:28Je hrozně podobný tatínkovi a jmenuje se Karel.

01:16:35-Dobrý den...
-Dobrý den...

01:16:42-Vy na někoho čekáte?
-Já jsem paní Kotašková.

01:16:49Aha... těší mě. Já se jmenuju Antonín.

01:16:55Já vím... Proč nespíš?

01:16:59Já hledám Růženu. Neviděla ste ji?

01:17:03-Já jsem Růžena.
-Vopravdu?

01:17:07-A smím si vás pohladit?
-To víš, že jo.

01:17:19To je příjemný...

01:17:21Už dlouho mě nikdo tak hezky nepohladil.

01:17:28Naši se zrovna milujou. Asi budu mít bratra.

01:17:34Já vím...

01:17:37-Není ti zima?
-Je.

01:17:39-Tak pojď, zahřeju tě...
-Děkuju pěkně...