Portrét našeho největšího básníka filmového plátna šedesátých let, jehož snímky odrážejí hlubokou úctu k vlasti i odvahu nezpronevěřit se pravdě (2009). Režie M. Šulík

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Vojtěch Jasný se narodil 30. 11. 1925 v Kelči v učitelské rodině. S filmem se seznámil už jako čtyřletý, když jeho otec, pracovník Sokola, zakoupil pro místní Sokolskou jednotu za vlastní peníze promítací přístroj a začal promítat filmy. Film Vojtěchovi učaroval a o jeho životní dráze bylo rozhodnuto.

V roce 1945 sice začal studovat ruštinu a filozofii, brzy ale přešel na FAMU na obor kamera. Tady potkal profesora Karla Plicku, který si ho oblíbil a udělal z něj svého asistenta.

Během studií začal spolupracovat s Karlem Kachyňou a vytvořili spolu mimořádné dokumentární filmy - Za život radostný (1950), Neobyčejná léta (1952), Lidé jednoho srdce (1953). A společně natočili i hraný film - Dnes večer všechno skončí (1954). Jeho první samostatný film byly Zářijové noci (1956) podle divadelní hry Pavla Kohouta. Následovalo šest filmů, z nichž tři jsou spojené do volné trilogie - Touha (1958), Až přijde kocour (1963) a Všichni dobří rodáci (1968).

Po srpnu 1968 jeho kariéra v podstatě skončila, protože odmítl stát se přisluhovačem režimu, proto se také rozhodl pro odchod do exilu. Pracoval pro západoněmeckou televizi, realizoval několik celovečerních filmů, z nichž nejdůležitější je přepis románu Heinricha Bölla Klaunovy názory (1975).

Posledním celovečerním hraným filmem v zahraničí se stala Velká země malých (1987). Doma se pokusil vrátit ke svému životnímu tématu, ale film Návrat ztraceného ráje (1999), volně navazující na slavné Rodáky, zájem diváků ani kritiků nevzbudil.

Vojtěch Jasný o Rodácích

Byl jsem silně ovlivněn hinduismem a jógou. Když jsem dělal Kocoura, věděl jsem, že za Chruščova můžu říct pravdu jenom formou pohádky. A Rodáci, když mi povolil Dubček je natáčet – napsal jsem je předtím, ale bylo povoleno až později, mohl jsem je dělat až v roce 1968 – tam byla řečena pravda bez ohledu na politiku. V Rodácích samozřejmě byla politika, protože o tom to je. O kolektivizaci, a tak dále. Ale já nedělal politický film, já dělal lidský film a ukazuju všechny hrdiny, dobré i špatné - takové, jaké to bylo. Byl to zázrak, že jsem mohl ten film udělat. Ale je vidět, na jaké výši jsme byli, když mi Dubček zavolal a řekl: „Vojtěchu, můžeš teď dělat, co chceš.“ Takovou svobodu mi nikdo nedal nikdy potom ani nikdy předtím.

Hrdinou Rodáků je František Slimáček z Kelče. Německý spisovatel Heinrich Böll a František Slimáček, to byli opravdoví křesťané. Ve všem a na plné pecky. Ti mě velice ovlivnili. Vrátil jsem se, když jsem dělal Rodáky, zpátky ke křesťanství.

Vojtěch Jasný
režisér

Vojtěch Jasný

* 30. 11. 1925


Stopáž57 minut
Rok výroby 2009
 ST
ŽánrDokument