Klikněte pro větší obrázek

Ústřední píseň
Autor: Bedřich Ludvík

Nad městem jsou věže
tyčí se nad námi
my žijem při zemi
věže jsou s hvězdami

Ještě že věže jsou
že nad námi stojí
pozvednou k nebesům
ty z nás kdo se bojí

A pak u nohou ti leží
Praha, město věží
ať prší či sněží
stoupejme do věží

Do věží ke zvonům
k jejich mocným tónům
do věží vzhůru k lidem
jímž je věž osudem

notový zápis

Ukázka ústřední písně

Ústřední píseň

Ústřední píseň

Kytarový prstoklad

Prstoklad

Prstoklad

Geneze ústřední písně

Hudba ústřední písně k seriálu je stará víc jak dvacet let. Složil jsem ji ještě na FAMU. Tehdy však měla úplně jiný text:

Co jsme kdy prožili nezmizí
Skrze to nebudem si cizí
Všechny ty dotyky líbá
Kterými člověk smrt odhání

Co jsme kdy nabrali zůstává
Jak naše potupa tak sláva
Snad i to kradené prominou
Andělé před soudnou hodinou

Nakonec se sejdem v posteli
Nahatí, opilí, veselí
Budem se usmívat na sebe
A zpívat, hulákat na celé nebe

Zpívat:
Sláva životu, sláva bolesti, sláva zrození, sláva neřesti
Sláva snažení, sláva lenosti, sláva soužení, sláva marnosti
Sláva! Sláva! Sláva! Sláva!

Co jsme kdy prožili nezmizí
Skrze to nebudem si cizí
Máme jen jedinou povinnost
Zakletou do slůvka – nevinnost.

Zvuková ukázka písně Co jsme kdy prožili

Když jsem viděl, jaké veselí vzbuzuje mezi mými spolužáky, pochopil jsem, že její „nevinnost“ působí přinejmenším nevěrohodně, a tak jsem ji přestal hrát.

Ale ten harmonický postup mi uvázl v paměti a občas jsem se k němu vracel. Zdálo se mi, že je ho škoda zapomenout...

Když jsem o čtvrt století později skládal ústřední píseň pro seriál Praha, město věží, její první verze byla úplně jiná, rychlá, hybná, jarmareční:

Zvuková ukázka původní písně k seriálu

Pak jsem natočil několik zkušebních záběrů pražských věží a zkusil je ve střižně na tu píseň nasadit. Nefungovalo to. Věže jsou vznešenost sama a ta píseň vznešená nebyla.

Tehdy jsem si vzpomněl na tu dávno zapomenutou sentimentální píseň. A co se nestalo? Ten text, který jsem měl, přesně pasoval i na tuto dávnou melodii. A když jsem tuto píseň smontoval dohromady se záběry pražských věží, cítil jsem, že je to ono, že by to mohlo fungovat.

Ovšem daleko nejpřesvědčivějším důkazem bylo až aranžmá Jana Jiráska (hudba k filmu Kytice, Kuře melancholik, seriálu Hraběnky či filmu Bathory)! Když se ve finále rozezní zvony, ještě teď, po sté, mi naskakuje husí kůže a to je pro mne jakési intimní znamení, že ta hudba má sílu, emoci.

Píseň se tady vydává do světa, i když v celém šestnáctidílném seriálu nikdy nezazní celá. Její začátek zní pod úvodní titulky, závěr pak pod titulky závěrečné. Občas zazní nějaká sloka uvnitř dílu jako přechod mezi věžemi.

Celou píseň lze slyšet jen z klipů, který vznikl jako upoutávka na seriál.

Bedřich Ludvík