Sedm slov Jana Skácela

Moravský básník Jan Skácel se narodil 7. února 1922 ve Vnorovech, gymnázium studoval nejdříve v Břeclavi, ale odmaturoval v roce 1941 v Brně. Nějaký čas pracoval jako uvaděč v kině, ale když byl jeho ročník Němci totálně nasazen, byl poslán na stavby do Rakouska. Po osvobození vystudoval filozofii na brněnské Masarykově univerzitě a v roce 1948 se stal kulturním referentem deníku Rovnost, odkud po několika letech odešel do literární redakce Československého rozhlasu v Brně. V roce 1963 se stal šéfredaktorem kulturní revue Host do domu. Na počátku tzv. normalizace byl Host do domu zakázán a Skácel, který v této době nesměl publikovat, tiskl své práce jen v samizdatu a exilové literatuře. Jeho díla mohla znovu vycházet až od roku 1981, ale jeho tvorba byla oceňována zejména v zahraničí, kde v roce 1989 získal Petrarkovu cenu a cenu Vilenica. Jan Skácel zemřel 7. listopadu 1989.

Dokument režiséra Rudolfa Chudoby Sedm slov Jana Skácela pojednává o tom, jak je dnes vnímána jeho osobnost a dílo pohledem několika generací, které zastupují kulturní historik Ludvík Kundera, jazykovědec Dušan Šlosar, muzikolog Miloš Štědroň, bývalá televizní hlasatelka Věra Kunderová, literární historik Jiří Trávníček, Věra Mikulášková a čerstvé absolventky Filosofické fakulty Masarykovy univerzity.