Úvod » Téma » Čichám, čicháš, čicháme

Čichám, čicháš, čicháme

Přidat do mého PORTu

18. 2. 2011

Čichám, čicháš, čicháme

Při různých aktivitách se uplatňují různé čichové schopnosti, jako je čichová citlivost, rozlišování látek a jejich určování. Tyto schopnosti se nejčastěji měří pomocí psychofyzických testů, které neustále ukazují na lepší čichové schopnosti žen oproti mužům. To může být dáno jednak tím, že dívky mohou být k různým stránkám čichového vnímání lépe disponovány, některé z těchto schopností mohou mít u dívek a chlapců odlišnou křivku vývoje. Dívky se během svého vývoje se také mohou více setkávat s čichovými podněty. Tomu by nasvědčovaly i výsledky získané metodou COBEL, zjišťující využívání čichu u dětí.

K čemu lidé vlastně potřebují čich? Není tento smysl jen zbytečný pozůstatek z dob našich zvířecích předků? Za spolehlivý zdroj informací čich nepovažujeme. Zato nám přináší společenskou povinnost vždy příjemně vonět. Není ovšem vyloučeno, že čich ve skutečnosti určuje lidský život. Film natočený podle slavného románu „Parfém“ je založený na populární teorii, že čich řídí veškeré naše chování, jen o tom nevíme.

Doc. Jan Havlíček, Ph.D., Fakulta humanitních studií UK v Praze: Čich je aspoň v našich kulturních podmínkách považovaný za smysl, který není příliš důležitý pro náš život, ale ukazuje se, že v mnoha oblastech našeho života je důležitý docela dost a to především v prvních letech života při navazování kontaktu mezi matkou a potomkem, anebo pak později při výběru partnera.

Na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy působí několik výzkumných týmů zabývajících se lidským chováním. Některé projekty studují právě čichové schopnosti člověka. Na toto téma dosud existuje jen velice málo odborných studií.

Doc. Jan Havlíček, Ph.D., Fakulta humanitních studií UK v Praze: My jsme se rozhodli tuto díru zaplnit a zaměřili jsme se v jednom z našich větších projektů na výzkum čichu u dětiček. Proč u dětiček? Ukazuje se, že v mnoha ohledech čichového vnímání ženy dosahují obecně lepších výsledků.

Všechny dosavadní studie čichu potvrdily, že ženy mají nejen zvýšenou citlivost na pachy, ale více se také podle nich řídí – při výběru přátel, partnera, při navazování vztahů. Je to vrozenou dispozicí žen, které se odedávna zabývaly sháněním potravy a krášlily se kosmetikou? Nebo se ženy zabývají kosmetikou a vařením právě proto, že mají lepší čich? Je citlivost na pachy důsledkem odlišné výchovy chlapců a dívek?

Mgr. Lenka Nováková, Fakulta humanitních studií UK v Praze: Tak, Kristýnko, já ti teď budu dávat čuchat k jednotlivým tužkám a ty mi budeš ukazovat na těch obrázkách, co si myslíš, že ty tužky jsou, jo? Co v nich je za vůni. Tak. Tady máš první. Ananas? Ano, správně, je to ananas.

Mgr. Lenka Nováková, Fakulta humanitních studií UK v Praze:Ten výzkum spočívá v testování dětí převážně předškolního věku, ale budou tam zahrnuty i děti mladšího školního věku. Testujeme je na čichové schopnosti, to znamená sensitivitu, na diskriminaci a potom na identifikaci.

Nejdřív děti přičichnou k speciálnímu peru s určitým pachem a vybírají obrázek předmětu, který pachu odpovídá. Poté se snaží určit, která pera jsou napuštěna stejnou vůní.

Mgr. Lenka Novákova, Fakulta humanitních studií UK v Praze:Tak, Kubíku, dám ti čuchnout a ty mi řekneš, jestli ti to voní nebo smrdí? Tak co, voní, nebo smrdí? Voní. Tak budeme říkat, že ta tužka voní, jo?

Součástí testu je rozhovor a dotazník, který zjišťuje, jestli jsou děti v domácím prostředí obklopeny specifickými vůněmi a zda jsou vedeny k jejich rozeznávání. Zatím se zdá, že prostředí a výchova je pro čichovou citlivost určující více, než pohlaví.

Mgr. Lenka Nováková, Fakulta humanitních studií UK v Praze: Chlapci, jejichž maminky sbírají parfémy a sami k tomu mají třeba sklony, jsou vybaveni lépe než dívky, které nejsou z takové rodiny, kde by se maminka třeba zabývala sběrem parfému.

Další právě probíhající výzkum se proto zabývá vlivem sexuální orientace na čichovou citlivost. Homosexuálové často předčí heterosexuální muže v oblastech, ve kterých vynikají ženy. Mnohem snáze se učí cizí jazyky, soustředí se na více úkolů najednou a prokazují lepší výsledky v testech empatie, než ostatní muži.

Doc. Jan Havlíček, Ph.D., Fakulta humanitních studií UK v Praze: A protože ženy jsou v průměru lepší než muži i v mnoha čichových schopnostech, tak nás zajímalo, zda by se u gayů nedalo zjistit něco podobného.

Na otázku, jak moc je čich pro moderního člověka důležitý, poskytují odpověď lidé postižení zvláštní poruchou: kongenitální anosmií, neboli vrozenou ztrátou čichu.

Mgr. Lenka Nováková, Fakulta humanitních studií UK v Praze: Celkovou kvalitu života mají sníženou, zejména protože se například bojí chodit do společnosti, protože mají pocit, že neustále smrdí a musí se několikrát denně sprchovat a podobně, nebo mají sociální fobii.

Lidé s absencí čichu hůře navazují citové vztahy, mívají sklony k depresi. Stěžují si na pocit nejistoty z vlastního těla, na problémy při vaření a časté požití zkaženého jídla.
Trpívají poruchami příjmu potravy, jako je anorexie a bulimie, neboť většina požitku z jídla pramení z jeho vůně, nikoli chuti, jak ví ostatně každý, kdo měl někdy rýmu.

Mgr. Lenka Nováková, Fakulta humanitních studií UK v Praze: Prožívají to zejména tím, že hlavně si nedokáží vychutnat jídlo, takže potom to souvisí s přejídáním a podobně, s přejídáním nezdravými jídly, jako jsou například sladkosti a podobně, protože se musí spolehnout na čtyři základní chutě, které jim zbývají, většinou je to chuť sladká, takže se cpou sladkostmi.

Pach ovlivňuje způsob, jak vnímáme ostatní lidi – a ti nám voní podle toho, co jedí.

Doc. Jan Havlíček, Ph.D., Fakulta humanitních studií UK v Praze: To, že každý z nás má individuální pach, je dáno do určité míry biologicky, na základě našich genů, to víme třeba díky studiu dvojčat, kdy i trénovaní psi jsou stěží schopni rozlišit dvě jednovaječná dvojčata. Ale jenom v případě, že jsou na stejné stravě.

Jídlo se zdá být při vzniku sympatií a antipatií určující, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Všichni máme bezesporu osobní zkušenost s tím, jak osobní pach ovlivňuje konzumace různých koření, cibule nebo česneku.

Doc. Jan Havlíček, Ph.D., Fakulta humanitních studií UK v Praze: To jsou vatové polštářky, které naši respondenti nosili v podpaží, za určitých podmínek, toto třeba byla část experimentu, kdy část z nich kouřila a část zase nekouřila a zajímalo nás, jak to ovlivňuje příjemnost jejich tělesného pachu.

Testy například prokázaly, že při požívání masa voníme méně přitažlivě, než když jíme vegetariánské jídlo. Dalším aktuálním tématem výzkumu jsou vůně během těhotenství a po porodu, kdy se snižuje množství testosteronu nejen u žen, ale překvapivě i u jejich partnerů. Je prokázáno, že budoucí otcové a otcové miminek prodělávají stejnou hormonální křivku jako jejich partnerky. Mohla by to být reakce na ženinu vůni? Výzkumný tým získal extrakty vůně žen v různých stupních těhotenství a nyní je aplikuje pod nosy pokusných mužů. Změní se tím jejich hormonální hladina?

Doc. Jan Havlíček, Ph.D., Fakulta humanitních studií UK v Praze: V tuto chvíli ten experiment běží. Já jsem skutečně velmi napjat, jak to dopadne, protože je to věc, která mě fascinuje.

Testování čichové citlivosti se využívá i v medicíně, například právě pro potvrzení anosmie. Čich se však může ztrácet i s věkem.

Mgr. Lenka Novákova, Fakulta humanitních studií UK v Praze: Tohle to se potom využívá u těch lidí, kteří jsou starší, v tom rizikovém věku od šedesáti let a podobně, kdy vám už začínají hrozit degenerativní choroby. Právě to testování čichu vám může napovědět několik let dopředu, jestli máte náběh na Alzheimera, Parkinsona nebo podobně.

Ačkoli zájem akademických pracovníků je čistě vědecký, existují i možnosti komerčního využití výzkumu.

Doc. Jan Havlíček, Ph.D., Fakulta humanitních studií UK v Praze: Bez pochyby tyto výsledky by mohly být třeba využity při konstrukci parfémů nebo při identifikaci osob, což může být zajímavé nejen pro policii, ale i třeba armádu.

Ať už budou výsledky právě probíhajících čichových testů jakékoli, jisté je, že v říši pachů je stále co objevovat.

Bára Kopecká

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější