Výzkum genetické variability
GenetikaMůraTémaPřevleky můr
1. 7. 2011
Během průmyslové revoluce v 19. století se v Anglii objevil zvláštní úkaz: některé můry a noční motýli se neobvykle zabarvili a jejich vzor na křídlech připomínal kůru listnatých stromů. Toto zabarvení nabývalo černé – odborně melanické – formy. Můry pak lépe splynuly se silně znečištěným prostředím a byly tak méně nápadné pro ptačí predátory. Jev byl proto nazván průmyslový melanismus. Nové zásadní poznatky o takovéto genetické mutaci můry drsnokřídlece březového přinesl v těchto dnech článek v prestižním časopisu Science. V rámci mezinárodní spolupráce dvou vědeckých týmů jsou jeho spoluautory i prof. RNDr. František Marec, CSc., a Mgr. Martina Dalíková z Biologického centra AV ČR. Až anglicko-české mapování genomu můry vedlo k objevným závěrům o genetické podstatě této mutace.
» Číst více
BiologieZoologieGenetikaJeseterUmělý chovTémaJeseteři z Vodňan
9. 5. 2009
Zatímco běžné ryby, jak je známe, obývají naši planetu 60 milionů let, existuje ryba, která žila již ve druhohorách a má tedy za sebou úctyhodných 250 milionů let. Je to jeseter. Kdysi byl domovem i u nás, ale výstavba přehrad, znečištění vod a celkový tlak průmyslové civilizace tuto obdivuhodnou rybu z našich vod vypudil. V posledních desetiletích jeseter rychle mizí i z dalších míst světa. Proti pytláctví a honu za stále dražším kaviárem jsou všechna ochranářská nařízení a zákazy zatím bezzubé. Jedinou perspektivou je umělý chov jeseterů. Průkopnickou úkolu u nás hraje Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech. Umělý výtěr jesetera malého, sibiřského a ruského je jen začátkem. Na konci je navrácení jesetera do povodí Labe i Moravy a Dyje. Další možností jsou umělé chovy jesetera v rybnících. Výzkumníci zároveň vybírají geneticky nejčistší jedince do chovu a zkoumají zajímavou genetickou variabilitu, která jeseteru pomohla přežít všechny nástrahy druhohor, třetihor a čtvrtohor. Jen vinou člověka patří dnes mezi mizející druhy. Jen péčí člověka má šanci přežít.
» Číst více