PORT

Záznam chatu ze středy 16. září 2009

Jindra z Brna: „Jaké trendy vidíte u nově stavěných budov? Rýsují se nějaké nové materiály nebo postupy, které by současné stavebnictví mohly zcela změnit?“

Ing. Václav Matoušek: „Materiálů a technologií je v dnešní době celá řada. 4asto je to otázka nákladů, ale velice často pak špatná koncepce spolupráce investor-architekt-zhotovitel.“

Věra, Praha 2: „Dobrý den. Byly na stavbě Nordica v Ostravě použity také solární panely pro výrobu elektrické energie? Pokud ne, tak proč?“

Ing. Václav Matoušek: „Na Nordice solární panely použity nebyly. Pro naše další objekty však i s touto technologií počítáme a zvažujeme.“

Zdenek, Opava: „Jak je možné, že v tak prosklené budově nejsou velké tepelné ztráty? Použili jste speciální skla?“

Ing. Václav Matoušek: „Jednak jsou použity vysoce kvalitní výplně otvorů (okna), které mají jednak dobré tepelně-technické vlastnosti, tak i akustické. Budova má nicméně vyvážený poměr prosklených a plných částí budovy. Pro jednotlivé světové strany objektu jsou pak navrženy různé vlastnosti skel.“

Jiří Kotas: „Zkoumal někdy někdo, jak se pracuje lidem v budovách, sice energeticky úsporných, ale bez možnosti pořádně otevřít okno a nadýchat se přímo vzduchu...“

Ing. Václav Matoušek: „Tímto se zabývá samostatný obor TZB, technika a vlastnosti prostředí. Je to pro nás jedno z klíčových kriterií a všechny naše budovy všude po světě se snažíme navrhovat pro maximální spokojenost nájemců. Máme celou řadu postupů, jak si předávat zkušenosti z již dokončených projektů. Není tak v zásadě rozdíl mezi Nordicou a projek např. ve Švédsku.“

Andulka: „Plánujete stavět také pasivní a plně autonomní domy? Jsou nějaké okolnosti, které by tomu bránily?“

Ing. Václav Matoušek: „Společnost Skanska se celosvětově zabývá celou škálou činností. Zaměření na životní prostředí a energetickou úsporu je jednou z našich hlavních priorit. Pokud budu hovořit za Skanska Property Czech Republic, která se zabývá výstavbou komerčních nemovitostí (např Nordica), je výstavba budov jako je Nordica v plném proudu a s každým novým projektem se snažíme posunout měřítka dále. Pokud se nepletu, zcela pasivní administrativní budova byla dokončena v Německu, jedná se ale spíše o pokusný projekt.“

Michal, Praha 3: „Jaká energetická a ekologická kriteria by podle vás dnes měla splňovat každá budova, ať administrativní nebo určená pro bydlení?“

Ing. Václav Matoušek: „Vždy by se mělo hledět na daný projekt, zohlednit lokalitu, účel projektu a jeho další souvislosti. Pokud se rezidenční a komerční výstavby týče, je dnes již celá řada hodnotících kritérií a ukazatelů jak pro klienty, investory a odbornou veřejnost. Některé hodnotící nástoroje (např. americký LEED) hodnotí i lokalitu projektu, jeho dostupnost hromadnou dopravou, využití vody, dostupnost lokálních materiálů atd. Pozitivním krokem ke sjednocení hodnotících kritérií jak již energetických, tak i ekologických, je mimo jiné i ustanovení Green Building Council v ČR. Po modelu USGBC tak snad brzy vznikne pojítko mezi již zmiňovanými stranami. Uvedu příklad, pokud si klient (občan či podnikatelský subjekt) uvědomí potřebu podpory environmentální šetrné výstavby, je vhodné vše dát dostateně najevo, investor pak může (chce nebo je tlačen) přizpůsobit své projekty tomuto přání, ze strany státu by pak měla existovat rovněž vůle, jak např. zjednodušit legislativní procesy a podporovat jejich výstavbu a vznik.“

Vladimír, Praha: „Dobrý den. Podařilo se Vašim kolegům projektantům při projektu některé z těch staveb, které staví Skanska v ČR, dojít ještě dál v úsporách energie než u Nordicy? Anebo je ta hranice 30 procent už jen těžko překročitelná. Jak taková ještě úspornější budova musí být koncipována? Děkuji.“

Ing. Václav Matoušek: „Je potřeba uvést, že jsme vykročili správným směrem, ale rozhodně je zde stále dostatek prostoru pro další úspory. Výstavba energeticky šetrných budov má celou řadu kritérií, se kterou se musí investor, projektant, zhotovitel, ale i klient seznámit. Né vždy se dá vše spojit a účelně použít v jednom celku. Pro společnost Skanska je jednoznačně důležité vzájemné sdílení informací a zkušeností, slouží nám k tomu celá řada vnitrofiremních aktivit, týmů a dokumentů. Rád bych zmínil i projekt budovy ČSOB v Praze nebo budovu Národní technické knihovny v Praze. Existuje celá řada dalších skvělých případů tohoto stylu stavění.“

Karel Pokorný: „Dobrý podvečer. Jaké nejspíš zastaralé předpisy a které naše rozhodující instituce či úřady stojí v cestě tomu, aby se radikálně zpřísnily naše vlastní stavební normy a ty úspory 30% energie se staly standardem pro všechny nově stavěné budovy u nás? Je to na Ministerstvu průmyslu nebo na nějakém centrálním stavební úřadu tohle změnit?“

Ing. Václav Matoušek: „Nerad bych zde pranýřoval jednotlivé státní instituce. Velice často se jedná o přítup klientů. I za dnešní situace je možná výstavba nízkoenergetických budov, domů nebo i pasivních domů. Spíše je otázka, jak tyto projekty podpořit. Při jednání s našimi nájemci jsme velice často museli zdůraznit, že za kanceláře v naší budově nebudou platit kvůli certifikátu GreenBuilding nic navíc, budou pouze těžit z energetických úspor a každý měsíc obdrží nižší účet za energie, což je zejména v době krize a hlídání fixních nákladů firem značná pomoc. Dobrý krok je již zavedení energetického průkazu budov. Věřím, že s přirozeným vývojem společnosti a všeobecným povědomím odborné, či lajcké vřejnosti, je vývoj v tomto druhu stavění nezadržitelný.“

Petr: „Jaký materiál je nejvhodnější pro stavbu klasického rodinného domu z hlediska poměru cena - funkčnost?“

Ing. Václav Matoušek: „Ač je tato sféra mým vlastním hobby, nemáme zde bohužel prostor a čas na podobné otázky. Doporučil bych celou řadu publikací nebo kontaktování jednoho z mnoha specializovaných center, kde Vám rádi vše vysvětlí a poradí. Vždy je potřeba si uvědomit klady a zápory daného řešení.“

Jirka Malý, Praha 5: „Bylo by možné řešení, kdyby na všech nově stavěných obytných i administrativních budovách byly povinně instalovány kolektory na ohřev užitkové vody? Přece by se ušetřila spousta energie. A hlavně na střechách je spousta nevyužité plochy. Se solárními panely je to už horší - kvůli jejich malé účinnosti. Nebo jsou už nějaké účinnější a levnější panely? Děkuji.“

Ing. Václav Matoušek: „Existuje celá řada technologií na využití solární energie, ať již se jedná o výrobu elektrické energie a nebo ohřev vody pro potřeby vytápění atd. Dnes se již jedny či druhé technologie vyskytují v celé řadě projektů. Vyrábí se fotovoltaické fólie, panely, které se zavěšují např. na balkóny bytových domů, samozřejmě panely umístěné na střechách budov atd. Určitě je zajímavé sledovat návratnost investic, které jsou jednak zásadně ovlivněny na podporu státu a ceny energií a popř. i životností daného výrobku.“

Vladimír, Praha: „Můžete uvést, v čem je výjimečná budova Nár. technické knihovny? (Je to ta v Praze Dejvicích za VŠCHT?) Díky.“

Ing. Václav Matoušek: „Ano, jedná se o budovu v areálů ČVUT v Dejvicích (VŠCHT). Doporučuji se přijít podívat. Z mého pohledu zejména způsobu fungování budovy, přístupu k technologiím a řešení celého celku. Značné využití přirozeného větrání, minimalizace využití energeticky extrémně náročného dodatečného chlazení atd. Jedná se opravdu o velice zajímavý projekt. Pokud budete mít zájem, velice rád Vás nasměruji na správné osoby, popř. sdělím vše, co je mi známo.“

Ondřej, Písek: „Píšete, že se věnujete projektu Vyšehrad Victoria. To je taky nějaká energeticky úsporná budova? Pokud ano, kolik procent se podařilo proti běžným budovám uspořit u ní? A už stojí nebo se teprve staví? Jak je velká a pro jaké účely je určena?“

Ing. Václav Matoušek: „Vyšehrad Victoria je jeden z našich již dokončených projektů. Jedná se o řekněme designovou budovu a byla dokončena minulý rok. Jedná se rovněž o administrativní budovu o pronajímatelné ploše zhruba 4800 m2, která je složena ze dvou samostatných částí o šesti a osmi patrech. Tento projekt má samostatné webové stránky, kde se můžete dozvědět více. V rámci projektu a zadání nebyly kladeny tak vysoké nároky na energetickou úsporu, jakož je tomu u našich dalších připravovaných projektech.“