Z historie medicíny
23. 12. 2011
První, kdo přišli s pokusem o logické pochopení nemoci, byli starověcí Egypťané. Ačkoli stále věřili na zaklínání a kouzelné amulety, začali zároveň hledat fyzické příčiny chorob. Spolu s Michaelem zavítáme i do starého Řecka a Říma, neopomineme ani středověk. A pak se přesuneme do 19. a 20. století a zalétneme až do přítomnosti. Neváhejte a během několika minut shlédněte to nejpodstatnější z historie medicíny!
Tereza: Jsme v Brně. Přicházíme do Fakultní nemocnice u sv. Anny, a to ne náhodou. Chceme vám ukázat, jak probíhá nejmodernější lékařský výzkum.
Filip: A ten má v Brně velkou tradici. Už od konce 50. let minulého století se tu věnovali operacím a transplantacím různých tělních orgánů. Nás ale dnes zajímá výzkum v neobvyklé kombinaci.
Tereza: A to konkrétně v oblasti spánkových poruch v souvislosti s nemocemi kardiovaskulárního systému. Možná se vám toto spojení zdá poněkud neobvyklé, ale právě ono je hlavním cílem výzkumu zdejší laboratoře, která je mimochodem první svého druhu v celé Evropě.
Filip: Zdejší specialisté se pod vedením docenta doktora Tomáše Káry soustředili na podrobné prozkoumání vztahů mezi poruchami nervového systému a vzniku závažných onemocnění srdce a cév.
Tereza: První, kdo přišli s pokusem o logické pochopení nemocí, byli starověcí Egypťané. I když stále věřili, že zaklínání a kouzelné amulety pomohou nemocným dostat se ze spárů choroby, přesto začali hledat jejich fyzické příčiny.
Filip: Cenné znalosti anatomie měli především kněží. Získali je během mumifikací zemřelých.
Z jejich těl museli odstranit především hlavní tělní orgány, které by jinak podlehly přirozenému rozkladu.
Tereza: Život Egypťanů a celé jejich říše byl závislý na životodárném Nilu. Proto mimořádnou pozornost věnovali účinnému systému zavlažovacích kanálů.
Filip: Odtud staří Egypťané předpokládali, že i lidské tělo je plné kanálků a trubiček, které dopravují tělní tekutiny. Jejich ucpání pak způsobí nemoc.
Tereza: Proti vzniku infekcí v ranách Egypťané používali med nebo vrbovou kůru.
Filip: Byli si vědomi toho, že dodržování osobní hygieny pomáhá chránit jejich zdraví.
Tereza: Nejslavnější lékař starověku, Řek Hippokratés, jako první poukázal na význam lékařské péče, která se soustřeďuje na samotného pacienta.
Filip: Pokládám za důležité, aby si lékař dobře povšiml příznaků pacientovy nemoci. Ukažte jazyk.
Tereza: Slavný řecký filozof Aristoteles byl přesvědčen o tom, že lidské tělo se skládá ze čtyř základních tekutin.
Michael: These four humours, as they were known, include phlegm, blood, yellow and black bile. And a person, who has too much of any one of these humours, would fall ill.
A tyto čtyři tekutiny zahrnují hlen, krev, žlutou a černou žluč. A osoba, která má příliš mnoho některé z těchto tekutin, onemocní.
Filip: Pacient má evidentně horečku, což znamená – podle mé teorie, že má příliš mnoho krve. Proto mu teď pustím žilou. Prosím ruku.
Tereza: Řekové také věděli, že pro zdraví je důležitá správná strava, tělesné cvičení a osobní hygiena.
Filip: Přestože lékaři za vlády Alexandra Velikého díky pitvám podrobněji poznali lidské tělo, stále příliš nepokročili v odhalení příčin nemocí.
Tereza: Starověký Řím zpočátku obklopovaly četné bažiny. Římané si všimli, že lidé, kteří žili poblíž nich, často umírali na malárii.
Filip: Tato nemoc také od „špatného vzduchu“ dostala své jméno.
Tereza: Přesto netušili, že tuto chorobu přenášejí právě komáři z bažin.
Filip: Budete se divit, ale už v prvním století před naším letopočtem jistý římský lékař Varró předpokládal, že nemoci způsobují nepatrní živočichové.
Michael: A prohlašoval, že tito živočichové se přenášejí vzduchem. A do lidského těla vstupují nosem anebo ústy.
Tereza: Po pádu Římské říše se vědecký vývoj v Evropě nadlouho zastavil. Středověcí lékaři se vrátili k méně vyspělým metodám. Diagnózu nemocí například určovali podle barvy, zápachu a dokonce podle chuti pacientovy moči.
Filip: Ve 13. století se ve městech objevil nový typ řemeslníků. Byla to kombinace řezníka, holiče a chirurga.
Tereza: Kromě zpracování masa také stříhali a holili své zákazníky. A pokud přišel pacient, pak mu podle potřeby třeba vytrhli zub, napravili kosti anebo v krajní nutnosti amputovali prsty nebo končetiny.
Filip: Jsme ve Francii, v polovině 19. století. Profesorovi chemie na Štrasburské univerzitě, Louisi Pasteurovi, zemřely postupně tři z jeho pěti dětí na tyfus.
Tereza: Osobní tragedie jej vedla ke studiu příčin této zlé choroby.
Michael: Devatenácté století bylo dobou obrovských pokroků v lékařství. Francouzský vědec Louis Pasteur dokázal, že nemoci skutečně způsobují mikroskopické organismy.
Filip (Pasteur): Když jsem objevil, co nemoci způsobuje, lékařům se rychle podařilo nalézt metody léčby nebo prevence. Po mém objevu byla izolována řada patogenů a byly vyvinuty vakcíny proti nim.
Michael: A tak začala vznikat moderní medicína. Díky lidem, jako je on, jsme nemoci chápali stále lépe. A tak jsme proti nim mohli i účinněji bojovat.
Tereza: Dvacáté století. Velké objevy v chemii a fyzice na jeho začátku otevřely cestu k ohromnému rozvoji, kterým se medicína vydala. Zvládnutí chemické syntézy nových látek umožnilo vývoj nových léčiv.
Filip: Skotský lékař Alexander Fleming, působící v Londýně, roku 1928 objevil, že plíseň Penicillium notatum zabíjí některé bakterie. To byl přelom na cestě k antibiotikům.
Tereza: Do medicíny proniká stále víc nová technika. Ve čtyřicátých letech Willem Kolff sestavuje první umělou ledvinu. Pracuje se na umělém srdci.
Filip: Rozvoj elektroniky přináší miniaturizaci a umožnil konstrukci prvního kardiostimulátoru. Nastupuje prudký rozvoj kardiochirurgie.
Tereza: Začínají se testovat a implantovat první umělá srdce, díky pokroku v imunologii se rozjíždí velký program transplantací srdce a dalších orgánů.
Filip: Začátkem šedesátých let fyzikové objevují jedinečný zdroj záření o jediné vlnové délce – laser. A už o čtyři roky nato se laser poprvé zkouší jako bezdotykový nástroj v chirurgii.
Tereza: Objev vláknové optiky v padesátých letech vede k vývoji endoskopů. Lékaři získávají nové prostředky operací uvnitř organismu.
Filip: Zlepšila se také léčba neplodnosti. Rodí se první děti ze zkumavky.
Tereza: Podivuhodným vývojem prošly také zobrazovací metody v medicíně. Před sto lety to byl jedinečný objev rentgenových paprsků. S nástupem počítačů se zrodila počítačová tomografie.
Filip: Od fyziků se k zobrazení všech typů tkání převzala magnetická rezonance a pozitronová emisní tomografie.
Tereza: Koncem minulého století se začíná používat genová terapie a další moderní metody.
Filip: Vracíme se do spánkové laboratoře v brněnské nemocnici U sv. Anny. Přístroje už sledují mnoho základních funkcí pacientova těla.
Tereza: Medicína nyní přechází do nové fáze. Na základě získaných údajů bude přistupovat individuálně ke každému pacientovi. Protože každý z nás je jedinečný a neopakovatelný.
Autoři: Vladimír Kunz, Michael Londesborough