ChemieDiamantMichaelovy experimenty

Jak spálit diamant

25. 11. 2011

V Michaelově laboratoři jsme již prožili nejeden zajímavý pokus. Někdy měl značně nečekaný průběh, občas byl i mírně nebezpečný. Tentokrát se však stanete svědky pokusu zcela mimořádného – bude naprosto nejdražší ze všech, které jsme kdy v Portu ukázali. Objektem totiž bude diamant.

Tereza: V Michaelově chemické laboratoři jste s námi prožili už nejeden zajímavý pokus.

Filip: Někdy to byl pokus s docela nečekaným průběhem, občas – troufám si říci, dokonce mírně nebezpečný.

Tereza: Ale dnes se stanete svědky pokusu zcela mimořádného.

Filip: Dámy a pánové, právě teď máte jedinečnou možnost spatřit nejdražší pokus v dějinách Portu, …

Michael: … který potvrdí, že diamanty jsou skutečně uhlík.

Tereza: Ano, objektem dnešního pokusu bude diamant.

Filip: Pro uskutečnění tohoto pokusu budou nezbytné extrémní podmínky. Tepelně izolovaná nádoba s kapalným kyslíkem.

Tereza: A hořák s vysokou teplotou. V plameni tohoto propan-butanového hořáku je až 1900 °Celsia.

Filip: Jeho oranžové zbarvení způsobil malý přírodní diamant v Michaelově pinzetě.

Tereza: Ano, pozor. Michael diamant vhazuje do kapalného kyslíku. Předpokládáme, že toto prudké okysličovadlo umožní hoření diamantu.

Filip: Bohužel. Diamant v plameni zřejmě nedosáhl zápalné teploty. A kapalný kyslík se svou teplotou - 188 °C jej naopak prudce ochladil.

Tereza: Druhý pokus. Vše probíhá při stejných podmínkách.

Filip: Diamant zůstává rozžhavený po delší dobu než při prvním pokusu. Přesto i on nakonec podléhá hlubokému chladu kapalného kyslíku.

Tereza: Do třetího pokusu jsme zvolili vhodnější nádobu s plochým dnem, abychom na diamant lépe viděli.

Filip: Diamant se rozpaluje téměř doběla.

Tereza: Přesto i tentokrát prohrává souboj s chladem kyslíku. Náš plamen zřejmě nedosahuje potřebnou teplotu.

Filip: První pokus se spalováním diamantu provedl už začátkem 19. století anglický chemik Humphry Davy, slavný učitel ještě slavnějšího Michaela Faradaye.

Tereza: I on už tehdy chtěl dokázat, že diamant je ve skutečnosti uhlík. Neměl ovšem k dispozici kapalný kyslík.

James Bond – překlad:

Tak o čem by sis chtěla povídat?

Ty si vyber, o čem.

O diamantech?

Výborně.

A ty chceš vědět, kde jsou.

A jestli dělám sám nebo ne.

Přihořívá. Jen pokračuj.

Filip: Závěrečný pokus. Podaří se to přece jen tentokrát?

Tereza: Zdá se, že malý diamant je tentokrát rozžhaven téměř doběla.

Filip: Musíme však uvést, že pokusné diamanty byly pouze odpadem z brusičské dílny. Jejich čistota nebyla dokonalá. Mírné znečištění sehrálo v tomto závěrečném pokusu zřejmě svou roli. Pozorně sledujte.

Tereza: Tentokrát se diamant rozhořel. Oslnivý jas malého objektu potvrzuje vysokou teplotu, která při spalování tohoto čistého uhlíku v kyslíkové atmosféře panuje.

Filip: Tak hoří diamant. Teď už můžeme říci: viděli jsme hořet nejdražší kámen světa. Vůně diamantu.

Michael: Právě jsme spálili diamant. Už je pryč. Jeho atomy uhlíku nyní přežívají v jiné formě. Ve formě molekuly oxidu uhličitého. Možná malinko je to škoda. Ale já si to nemyslím. Totiž jednak jste viděli tu skutečnou moc chemie. A jednak si teď uvědomíte, že diamanty vskutku …

Filip: … nejsou věčné.

Michael: Ani náhodou.

Filip (začne zpívat): Diamonds are not forever …

Michael: To radši Shirley Bassey.

Autoři: Vladimír Kunz, Michael Londesborough

Přejít na obsah dílu