PORT

Záznam chatu z pátku 9. září 2011

Pavel, Úvaly: „Není odběr krve pro ptáčata nebezpečný? Kolik jí vlastně odeberete?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Dobrý den, zdravím všechny účastníky chatu. Odběr krve, pokud se dodržují jasná pravidla, nebezpečný není. Pro analýzu paternit se odebírá kolem 20 mikrolitrů krve, což představuje celkem zanedbatelné procento celkového množství krve mláďete (jedná se o 2-3 kapky krve). Jedná se o standardní proceduru, která je již dobře vyzkoušená a ověřená mnoha terénními výzkumy.“

Eliška, České Budějovice: „Dobrý den. Mají vlaštovky v přírodě nějaké nepřátele, nebo je jejich hlavním nepřítelem počasí a nedostatek much?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Malí pěvci, vlaštovku nevyjímaje, mají mnoho přirozených nepřátel. Každého v této souvislosti napadnou různí predátoři. V případě vlaštovek jsou celkem významní predátoři letci, jako jsou krahujec či ostříž. Nicméně populace vlaštovek ovlivňují útoky těchto dravců spíše okrajově a predátoři uspějí hlavně při lovu čerstvě vylétaných mláďat nežli při lovu dospělých vlaštovek. Patří to k přirozenému procesu, i ostříži a krahujci potřebují krmit svá mláďata. Dlouhodobě ěpatné počasí během hnízdní sezóny může vést k vysoké mortalitě mláďat v hnízdech, mnohem závažnějším nebezpečím pro vývoj vlašťovčí populace u nás je ovšem úbytek tradičního hospodaření a vůbec výrazná redukce chovu domácích zvířat jako je hovězí dobytek. Člověk tak ovlivňuje vlaštovku mnohem více nežli přirození nepřátelé či výkyvy počasí.“

Ondra, Zlín: „Dobrý den, zdá se, že metody analýzy DNA přinesly i do vašeho oboru velký zvrat. Čekáte ještě nějaká další překvapení?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Metody analýzy DNA se neustále vyvíjí. Před 20 lety jsme byli schopni identifikovat mimopárová mláďata v hnízdě, ale horší to bylo s nalezením genetických rodičů v populaci. Dnes je toto díky využití mikrosatelitů (objevily se koncem devadesátých let) rutinní záležitostí a zde si lze lepší metodu již těžko představit. Skutečnou revoluci však čekáme s nástupem nových metod sekvenování celých genomů jedinců (v současné době třeba tzv. pyrosekvenování - další, ještě sofistikovanější metody jsou již testovány). Znalost celých genomů umožní například detailní analýzy variability genů souvisejících s obranou jedince proti patogenům, pochopení výhod plynoucích z mimopárových paternit samicím, či vztah mezi genetickou kvalitou jedince a ornamentací. Vývoj metod je nyní neuvěřitelně rychlý a i dříve nákladné metody se stávají finančně dostupné.“

Jarda, Praha 5: „Dobrý den, když jste zkoumali spermie vlaštovek, zjistili jste nějakou korelaci mezi stářím samců a pohyblivostí či kvalitou jejich spermií? Nebo na to má vliv něco úplně jiného, třeba dostatek hmyzu v tom kterém roce?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Vztah mezi kvalitou ejakulátu a kondicí jedince lze předpokládat. U vlaštovky jsme zjistili vztah mezi ornamentací a pohyblivostí spermií, přičemž ´pohyblivost spermií vzrůstá s rezavostí bříska vlaštovky. Jak je tento vztah zprostředkován není jasné a hodláme se tomu v budoucnu věnovat. Existuje několik genů které ovlivňují patrně rezavost peří na břiše vlaštovky. Tyto geny mohou však ovlivňovat nejen ukládání barviv do peří (jedná o tzv. melanoidní barviva), ale i různé imunitní funkce organizmu (= geny mají pleiotropní účinek) a zprostředkovaně kondici jedince. Zde může být pojítko mezi zbarvením břicha a motilitou spermií. U vlaštovek lze linak pozorovat proces stárnutí, přibližně od stáří 6-8 roků motilita spermií klesá a kvalita ejakulátu se zhoršuje. Nabídka hmyzum mezi roky na motilitu spermií patrně nebude mít velký vliv, ale tato záležitost není moc probádána.“

Marie, Kladno: „Dobrý den. Je možné aplikovat pojmy ze světa lidí, jako je věrnost, radost, smutek, i na živočišnou říši? Není to moc antropocentrické?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Jedná se samozřejmě o určité (a dost zásadní) zjednodušení, ale nějak se k věci přistoupit musí a používání těchto termínů je obecně srozumitelné a v některých případech situaci vyjasní. V evoluční biologii se spíše bavíme o kompetici různých strategií, které jsou alespoň částečně geneticky determinovány. Selekce pak vede k převaze nejlepší strategie. V případě mimopárových paternit je termín "věrnost" celkem dobře zaveden, ale nepředpokládáme, že nad věrností či nevěrou samičky či samečkové vlaštovek nejak přemýšlejí. Je to prostě jedna z možných strategií rozmnožování.“

AtrocityUSA: „Znáte osobnost komunisty zavražděného ornitologa Veleslava /Slávka/ Wahla, který napsal knihu Pražské ptactvo? A četl jste tuto knihu?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Knihu jsem četl a mám ji na čestném místě v knihovně. Pan Wahl zasluhuje nejvyšší respekt, a to jak po odborné, tak lidské stránce. To jak se postavil totalitám je srovnatelné s činností největších hrdinů druhého a třetího odboje. Za své aktivity zaplatil v mladém věku životem. Komunisté jej popravili. Škoda, že se o něm více nemluví. Zasloužil by si to.“

Olda, Jílové u Prahy: „Dobrý den, u nás se vyskytují hejna vlaštovek a jiřiček. Párují se jiřičky stejně, jako vlaštovky, nebo mají zcela jiný rodinný život?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „O jiřičkách se toho ví mnohem méně nežli o vlaštovkách. Nicméně je jisté, že i tam se vytvářejí sociální páry tvořené samcem a samicí. I tam dochází k nevěře. Míra promiskuity je u jiřiček zdá se nižší, kolem 16% mláďat je zplozeno mimopárově, u vlaštovky je to kolem 30%.“

AtrocityUSA: „Je budníček lesní náš nejmenší pták?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Není, ačkoliv s hmotností kolem 10 gramů patří mezi naše nejmenší pěvce, primát patří králíčku obecnému. Ten váží 5-6 gramů!“

AtrocityUSA: „Kolikrát jste navštívil Afriku?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „V Africe jsem byl celkem 5x, z toho 3x v Kamerunu a 2x v Jihoafrické republice. Letos se do Kamerunu spolu s dalšími kolegy chystáme opět.“

AtrocityUSA: „Jmenujte mi některé ptáky, kteří vyhynuli v posledních 50 letech?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Odkázal bych Vás třeba na http://extinct.petermaas.nl/ Jinak počty ptáků, kteří vymizeli prostřednictvím člověka jdou do stovek, jen od roku 1500 se jedná o téměř 200 druhů. Člověk příspívá k mizení druhů nejen lovem, ale i zavlečením svých mazlíčků (koček) a věrných průvodců (krys) na místa, kde tito predátoři hnízd a dospělých ptáků nemají co dělat. Působením člověka navíc mizí přirozené biotopy. Situace je kritická především na ostrovech. Ptáka doda asi zná každý, existuje však mnoho málo známých druhů, které potkal podobný osud.“

Jaroslav: „Dobrý den. Jaký máte názor na teorii přeživších, dalšího evolučního stupně vždy pouze opomíjeného, nejslabšího druhu a nikoliv nejsilnějšího, většinového nebo nejdokonalejšího. Můj názor je, že nejdokonalejší druh (a ne jen v biologickém pohledu) je vždy určen k zániku a nahrazen jednoduchým = v jednoduchosti je síla.“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Dojde-li k nějaké globální katastrofě, skutečně přežijí spíše malé a rychle se rozmnožující druhy (největší šanci budou mít bakterie). V historii Země jsou některé závažné katastrofy celkem dobře dokumentovány, k nejznámějším patří tzv K-T event, čili katastrofa, která se odehrála před 65 miliony let a vedla mimo jiné k vyhynutí velkých obratlovců té doby, dinosaurů. Mimochodem, podobná katastrofa se odehrává v posledních 30000 letech v souvislosti s rozšířením moderního člověka na zemi. Není patrně náhodou, že na mnoha kontinentech vymizení tzv. megafauny přesně koreluje s objevením se člověka. V Severní a Jižní Americe takto vyhynuli sloni, velbloudi, koně, velcí lenochodi a vůbec vetšina živočichů větších než 40 kg. Až budou jednou za pár milionů let analyzovat paleontologové nějakého inteligentního tvora, který nahradí člověka, fosilní záznam, budou jistě naši éru přirovnávat k éře vyhynutí dinosaurů. Obecně lze však v průběhu evoluce pozorovat vnik komplexnejších organizmů a komplexnějších ekologických vztahů mazi organizmy navzájem a prostředím.“

INSIDE: „Jak se Vám líbí ZOO s ptáky ve Vrchlabí, je kvalitní?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Ješte se mi nepodařilo tuto ZOO navštívit, ale budu to juset napravit.“

Věra, Olomouc: „Myslíte si, že pragmatizmus - tedy skutečnost, že mám sice potomky se silným jedincem, ale starat se o ně může i jedinec slabší - vládne celou živočišnou říší, protože to je prostě v zájmu každého druhu?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Pragmatismus skutečně vládne. Je to proto, že selekce vede k vítězství nejlepších strategií, těch, které jsou za daných podmínek nejúspěšnější. Všechny organizmy jsou schopné se množit vzásadě exponenciálně, ale v přírodě toto nepozorujeme - v konkurenci uspějí jedinci s relativně nejlepšími strategiemi. Předpokladem této myšlenky, kterou postuloval Darwin, je, že schopnosti jedinců jsou alespoň částečně dedičné. Není to tak vůbec záležitostí druhu, ale individua. Selekce působí na jedince.“

Pepa, Ostrava: „Už máte nějaké předběžné výsledky z pokusu ze zkracováním déleky ocasních per? Nejsou z toho vlaštovky chudinky zmatené?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Zatím víme, že zkrácení ocasu omezuje fertilizační schopnost samce. Nevíme ale přesně, proč. Může být méně atraktivní, může být horší v prohánění samic, či může mít horší spermie. Více budeme vědět po analýze stresových hormonů, kterou provádíme ve spolupráci s americkými kolegy.“

Honza, Přelouč: „K čemu je dobré vědět, jestli jsou vlaštovky věrné, nebo promiskuitní?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Je to celkem zajímavá otázka evoluční biologie. Vidíme zde jasně definované strategie a zajímá nás i jaké geny souvisí s reprodukčním úspěchem a atraktivitou. Studujeme vlaštovky, ale stejně bychom mohli studovat i člověka. I zde se obě strategie uplatňují, a 2-15% dětí je zplozeno mimopárově. Výzkum na lidech by ovšem narážel na určité etické a logistické problémy. Zůstaneme proto raději u vlaštovek.“

JardaZ: „ahoj Tome, to tedy bylo pěkné a srozumitelné, jen se chci zeptat, jak dlouho to ještě bude trvat, tedy pokračovat a zda je již možné to někdnajít na webu.“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Toto je věc dlouhodobějšího výzkumu, pouze ten přinese zajímavá zjištění. Dovolí-li to finační možnosti a další okolnosti, chtěli bychom pokračovat určitě v několika (alespoň pěti) dalších sezónách. Zatím na webu není žádná webová stránka věnovaná této problematice, ale o jejím založení uvažujeme.“

INSIDE: „Znáte píseň - ekologickou - do skupiny Olympic - Kraj odkud odletěli ptáci?“

Doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.: „Už ano. Jinak, vzhledem k tomu, že nové otázky již nepřibývají, bych si dovolil chat ukončit. Děkuji všem, kteří se diskuse zůčastnili a přeji hezký víkend.“