Jak vám štěká papoušek?
25. 2. 2011
Co všechno dokážou vyslovit papoušci v češtině? Má psí štěkání slova? Co je v kočičím předení uschováno, že nás nutí o kočku pečovat? To, že s námi papoušci komunikují lidskou řečí, je něco, co nedokážou ani naši nejbližší genetičtí příbuzní – primáti. Papoušci napodobují hlasy ptáků, psů, nebo mobilních telefonů, avšak jejich původní komunikace v domovině pralesů, kde žijí divoce, nám dodnes zůstává skryta. Fascinující je, že domestikace psa a kočky trvá podstatně déle, a přitom věda až v posledních létech odhalila zajímavé okamžiky, které prozrazují o našich nejbližších souputnících mnoho zajímavého. Vědci nyní získávají od veřejnostinahrávky řeči domácích zvířat společně s dotazníkem. Odborníci na hlasovou komunikaci zvířat z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze ji prozkoumají a spolu s dalšími nahrávkami vyhodnotí.
Už tisíce let papoušci baví své majitele. Umí totiž napodobit téměř jakékoliv zvuky ze svého okolí. Nedělá jim problém naučit se celé věty i stovky jednotlivých slov.
Papoušek: Pěkně vítám!
Však také výraz papouškování, najdete ve většině evropských jazyků.Je ale papoušek tvor, který pouze „otrocky napodobuje“, nebo se snaží i komunikovat? Touto otázkou se zabývá srovnávací psychologie.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie:Takových laboratoří na světě není mnoho, jsou zhruba tři. Jedna francouzská, hlavní – ta významnější – je americká, a snad ještě jedna italská. Ahoj papoušku, ahoj Šangoušku. No, vy jste teda ostražití, kdo to přišel, co? Ahoj, Šango …
Čtvrtým zařízením tohoto druhu na světě je Laboratoř mezidruhové komunikace Univerzity Karlovy. Chovají tu papoušky šedé – žaky – kteří patří k nejinteligentnějším živočišným druhům na světě. Ještě před čtyřiceti lety by něco takového neřekli ani sami vědci.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: V sedmdesátých letech se stalo to, že si koupila americká vědkyně Irene Pepperbergová papouška, se kterým začala trénovat třicet let a za tu dobu dosáhla obrovských úspěchů a změnila vlastně pohled na ptáky celého světa.
Alex uměl pojmenovat na sto padesát předmětů a jejich vlastností. A co bylo ještě zajímavější: byl schopen odpovídat na otázky o předmětech, které nikdy předtím neviděl. Nemohl tedy používat jen mechanickou paměť. Tento výzkum poprvé dokázal, že papoušek je schopen abstraktního uvažování podobně, jako primáti.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Že je schopen počítat, srovnávat větší – menší, stejný – různý, že je schopen třeba odpovídat na otázky jakou má něco barvu nebo na složitější otázky, co je stejné u dvou předmětů – zda je to barva, materiál, tvar a podobně.
Budeš mluvit? Bude škola. Běž si tady na bidýlko, no, hodný papoušek! Hodný papoušek.
Papouškové v české laboratoři mezidruhové komunikace patří ke stejnému druhu, jako Alex. Vědci Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy ověřují, co všechno se tito ptáci jsou schopni naučit. Z předchozích zahraničních výzkumů přitom vyplynulo, že nejlepší výsledky mají papouškové tehdy, když mají při výuce rivala. Například člověka.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Co je to, Šango?
Metoda spočívá v tom, že proti sobě sedí dva lidé. Jeden představuje učitele, druhý žáka. Papoušek jejich komunikaci sleduje jako další žák. Člověk je pro papouška modelem, jak má odpověď vypadat, a zároveň je mu rivalem v soutěži o pozornost učitele. Ten, kdo dříve odpoví, získá odměnu.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Co je to, papoušku?
Model Marek: Brčko.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Výborně, šikulka. Dobrý! Šango, a ty nic? Jak to? Vidíš, nemáš nic.
Papoušek Šango je nesvůj z toho, že je tu sám s tolika cizími lidmi. Etoložka proto přináší jeho sourozence, Tokumba.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Tak pojď pomoct Šangovi, pojď. On to sám neumí.
Vypadá to, že se Šango poněkud uklidnil, ale zatím žádný výsledek.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Tokoušku, co je to? Co je to? Co je to? Koukej! Co je to, papoušku? No co je to?
Papoušek: Tužka.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Šango, to není tužka. Nenene. Nenene! To není tužka. To vůbec není tužka.
Experimentátorka využívá situace, a bere do ruky nový předmět. Burský oříšek.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: A co je tohle? Co je tohle, Tokoušku?
Papoušek: Tužka.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Ne. To taky není tužka, Šango. Nenene. Nenene.
Existuje celá řada studií na našich více příbuzných savcích, například na primátech, ale taky třeba na delfínech, kde se přišlo na vysoké schopnosti, vysokou inteligenci u těch zvířat, ale ti papoušci jsou specifičtí v tom, že u nich ta inteligence je hodně vázaná právě na hlasový projev.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Co to je?
Papoušek: Brčko.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Ano, správně! Šikovný papoušek. Šikovný, tak na – vezmi si brčko. Ale můj prst ne!
Za svou schopnost napodobovat věrně zvuky papouškové nejspíše vděčí svému stravování. Louskání oříšků a vyjídání jader vyžaduje velmi šikovný jazyk, který se právě při hlasové komunikaci hodí.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Právě produkce samohlásek je vlastně umožněna pohybem toho jazyka. Dotváří se ten zvuk i teda v ústní dutině, stejně jako u člověka. Není to jenom záležitost hlasivek.
Potřeba rozlousknout ořech zase vyžaduje jistou dávku inteligence, kterou papouškové ukazují v dalším experimentu – počítání. Aby papoušek našel pamlsek, musí umět spočítat, na které kartě je sedm teček. To znamená stejné množství teček, jako na vzorové kartě uprostřed.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Tam! No ty jsi šikovný papoušek.
Přesně se neví, k čemu to počítání v přírodě využívají, ale je jasné, že by se jim mohlo hodit. U ptáků třeba obecně se uvažuje o tom, že by bylo značně výhodné, kdyby si mohli spočítat vajíčka, která mají v hnízdě a poznat, jestli jim nějaké nechybí, případně nepřebývá nějaké vajíčko od hnízdního parazita.
Zajímavé by bylo i počítání určitých typů volání, což by mohlo papouškům pomáhat v komunikaci v přírodě. Právě to je z vědeckého hlediska daleko důležitější, než studium nápodoby lidské řeči. O přirozeném hlasu papoušků totiž paradoxně nevíme prakticky nic. K tomuto výzkumu se proto používají čtyři papouškové šedí, získaní z volné přírody.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: My máme trošičku výhodu i oproti tomu, kdybychom to zkoumali v Africe, v tom, že můžeme naše papoušky nahrávat velmi zblízka a dostaneme se i ke zvukům, které by třeba v přírodě nebylo možné zachytit, protože tam většinou natočíte toho ptáka z větší vzdálenosti a většinou zachytíte jenom ty nejdůraznější zvuky.
Za každým výzkumem jsou hodiny nahrávek. Při nich si vědci všimli, že papouščí komunikace velmi často obsahuje zvuky, které bychom připsali spíše psům.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Mezi nejtypičtější projevy papouška patří projev, který připomíná štěkání.
Papoušek: Štěk, štěk.
Papouščí štěknutí je hlučné. Proto se dá velmi dobře poznat, odkud přichází. Ptáci do něj vkládají spousty energie, takže strhnou pozornost ostatních. Přesný význam tohoto zvuku si ale zatím jen domýšlíme.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: Tam se uvažuje dokonce o několika funkcích, které by tento zvuk mohl mít. Například poplašný signál, kdy se blíží dravec, predátor, nebo hrozba nějakému jinému žakovi, nebo i podobné, podobně znějící signály by mohly být výrazem strachu, obrany.
Papoušek: Štěk.
Zajímavé je, že štěkání vyluzují nejen žakové, ale i jinédruhy papoušků. Proč? Vědci hledají smysl i dalších nahraných papouščích hlasů. Pokud máte doma papouška, můžete projektu pomoci, zapojíte-li se do akce populárně-vědeckého magazínu Českého rozhlasu – Meteor a Fakulty humanitních studií. Má název „Jak vám štěká papoušek“ a stačí hlas opeřeného svěřence natočit.
Mgr. Jitka Lindová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, katedra zoologie, specializace etologie – ekologie: My bychom právě moc rádi nahráli nebo obdrželi nahrávky i z těch domácích prostředí od papoušků, kteří nejenom mluví a napodobují doma mixer, psa a podobné věci, ale kteří i pískají, kteří používají tu svou vlastní řeč, a porovnali to s těmi našimi nahrávkami a pokud bychom našli nějaké stejné zvuky, tak bychom z toho mohli usoudit, že to je skutečně zvuk, který je pro ten daný druh papouška šedého, pro žaka, typický. Že to není ani u těch našich papoušků něco, co oni si odposlouchali z okolí.
Příroda kolem nás je plná živočichů, o nichž jsme donedávna netušili, jak vysokou inteligenci mají. Výzkum českých vědců v projektu Českého rozhlasu a Univerzity Karlovy může také díky vaší pomoci přispět k posunutí lidského poznání.
Straka: Ahoj, Ahoj
Autor: Marek Janáč