IBC – pokrok pro média
27. 1. 2010
Na mezinárodním veletrhu pro elektronická média IBC v Amsterodamu, který proběhnul na podzim 2009, byly představeny nejrůznější novinky, se kterými se zanedlouho setká i český uživatel: stereoskopické 3D filmy, digitální kamery a ploché televize. Tvůrci Portu se tam vydali, aby vás seznámili s posledním vývojem.
Praha Břevnov. Toto místo zná důvěrně spousta dětí, které sem chodí do Divadla Spejbla a Hurvínka na jejich příběhy. V půli letošního ledna se však v hledišti divadélka usídlila poněkud neobvyklá snímací technika. Na první pohled upoutaly zdvojené kamery. K čemu to? Natáčelo se tu představení Spejbla a Hurvínka v prostorovém obrazu.
Ing. Jan Buriánek, specialista na 3D technologie, AV Media: Každé digitální kino přináší možnost, aby divák dostal brýle a pomocí nich viděl prostorový zážitek podobný, jako je v IMAX 3D v Praze.
I u nás rychle přibývá kin, v nichž místo klasických filmových projektorů nastoupily moderní digitální s vysokým rozlišením. A ty umožňují také projekci prostorového obrazu. Jenže – co promítat?
Ing. Jan Buriánek, specialista na 3D technologie, AV Media: Tím, že se tím zabýváme a máme za sebou už několik desítek kin, zjistili jsme, že je velký zájem o to, aby se v kině objevilo díky digitální technologii i něco jiného, než je hollywoodská produkce.
Zástupy jízdní kol jsou neklamnou známkou, že jsme změnili zemi. Ano, jsme v Amsterdamu. Místní totiž jezdí na kole i na jednu z největších mezinárodních výstav profesionální televizní techniky a všeho dalšího, co k výrobě, vysílání i příjmu televizních pořadů patří. IBC 2009. I když proběhla už loni v září, vracíme se k jejím několika hlavním tématům. Od nich vycházejí trendy, které dříve nebo později dospějí i na obrazovky u nás doma.
Televize ve 3D – s prostorým obrazem. Před dvěma lety to byl největší šlágr výstavy. Loni se už objevila řada rozdílných technologických přístupů i aplikací. Ale i překážek dalšího vývoje. Jednou z hlavních je kupodivu nedostatek znalostí fyziologie zraku a vnímání prostorového obrazu. Současné systémy 3D jsou spíše jednoduché. Při jejich sledování musíme mít brýle a vaše oči a mozek prostorové hloubce obrazu musejí přivyknout.
David Wood, Oddělení nových technologií, EBU, Švýcarsko: 3D televize se vysílá už ve Spojených státech a také v Evropě. Používá se přitom systém vyvinutý v Dánsku, který se jmenuje Color Code. Při jeho sledování potřebujete brýle s jedním modrým a druhým oranžovým filtrem.
Tento systém má dvě přednosti. Prostorový obraz můžete sledovat na běžném televizoru, nemusíte kupovat speciální přijímač. Navíc i diváci bez brýlí vidí celkem přijatelný barevný obraz. Ten má ovšem nižší rozlišení. Kvalitní obraz s plnou barevností umožňují systémy, které rovněž používají brýle. V jednom případě jsou to brýle s polarizačním filtrem, který je pro každé oko jinak orientován a odliší tak dvojici obrazů vysílanou současně. Anebo brýle mají elektronicky řízenou závěrku. Vysílá se střídavě obraz pro levé a pravé oko, a tomu odpovídá bleskové zatmívání levého a pravého skla brýlí. V obou případech však musíme být vybaveni speciálním přijímačem. Takové se už letos objeví na trhu.
David Wood, Oddělení nových technologií, EBU, Švýcarsko: Oba tyto systémy pracují dobře a je velice pravděpodobné, že pomocí nich se bude vysílat už letos v Evropě.To je ten hlavní pokrok.
Třetí systém prostorové televize používá speciální přijímače s jemnými válcovými čočkami na povrchu obrazovky. Nepotřebujete však brýle. Systém navíc umí dodat třetí rozměr i obrazu, natočenému původně jen ve 2D.
Jiný systém snímání a zpracování prostorového obrazu představili společně němečtí a rakouští výzkumníci. Realitu může zaznamenávat celkem až sedm kamer, umístěných na společném nosiči s určitým odstupem od sebe. Hlavní kamera pořizuje vysoce kvalitní záznam s datovým tokem deseti gigabitů za sekundu. Boční kamery dodávají doplňující obrazy, z nichž rychlý počítač vytvoří prostorový obraz.
Další kouzlo. Počítačový program přiřazuje jednotlivým zeleným bodům dvourozměrného obrazu příslušné veličiny v závislosti na jejich pohybu. Po dopočítání je z nich schopen vytvořit obraz prostorový.
Prostorový obraz není jen novým druhem video-zábavy. Doplňuje dosavadní představy, nebo přináší zcela nové informace, například do oblasti vzdělávání. Mnohem názornější představu o lidském těle dostanou nejen studenti medicíny, ale i lékaři při vyšetřeních pomocí zobrazovacích metod. Nový pohled na nálezy poskytují nová 3D zobrazení také v archeologii a řadě dalších oborů.
Japonští vědci a technici šli ještě dál. Jejich systém dává nejen prostorový obraz daného exponátu, ale prostřednictvím důmyslné soustavy táhel a elektromagnetů poskytuje dokonce dotykový vjem. Při prohlídce této virtuální vzácné mísy se jí můžete dotknout. Kontakt s povrchem vykazuje patřičnou tvrdost a virtuální předmět přitom dokonce vydá věrně znějící zvuk.
Asi tomu nebudete věřit, ale pro televizní vysílání je už dlouho dobu velkým problémem zvuk. Až dosud se totiž úroveň zvuku měřila podle píků – nejvyšších úrovní. Jenže tato maxima nic neříkala o tom, jak zvuk přijímali diváci. A ti museli neustále přidávat na hlasitosti, aby srovnali rozdílnou úroveň zvuk nejen mezi jednotlivými programy, ale dokonce mezi jednotlivými pořady téhož programu.
Ing. Florian Camerer, zvukový mistr, ÖRF, Rakousko: V naší technické skupině v rámci EBU – a je to dnes mezinárodní trend – se snažíme tento problém vyřešit zavedením normy pro hlasitost. K posouzení úrovně hlasitosti teď nebudou sloužit nejvyšší úrovně zvuku. Budeme měřit hlasitost každého pořadu – ať je to krátká reklama anebo dlouhý hraný film, bez ohledu na délku, a pak jej posoudíme podle úrovně hlasitosti.
A jak nový způsob měření zvuku bude probíhat?
Ing. Florian Camerer, zvukový mistr, ÖRF, Rakousko: Metoda vychází z dva roky staré mezinárodní normy pro měření zvuku, kterou vypracovala Mezinárodní telekomunikační unie. Měří se energie hlasitosti – což se provádělo už strašně dlouho. Pak se použije jednoduchý filtr a získáme objektivní elektrické vyjádření hlasitosti. Hlasitost je totiž subjektivní vjem.
Zvukoví specialisté tak konečně získali elektrické, neutrální měření, které co nejlépe napodobuje náš subjektivní sluchový vjem. Na IBC bylo předváděno také živé zkušební vysílání ve vysokém rozlišení prostřednictvím nové vysílací normy druhé generace – DVB-T2. Od prosince loňského roku v této normě ve Velké Británii vysílají čtveřici kanálu ve vysokém rozlišení, a to na jediném digitálním multiplexu.
Natalie Mouyal, Digitag, Švýcarsko: Oproti staršímu DVB-T nabízí DVB-T2 signál odolnější proti rušení a až o 50 procent vyšší přenosovou kapacitu – tedy možnost přenášet více programů, především programů ve vysokém rozlišení.
Tuto významnou přednost uvítají v mnoha zemích Evropy, kde se v HD začíná vysílat. V minulých měsících to bylo ve Francii, Itálii, Dánsku Norsku ale i Maďarsku. Časem umožní DVB-T2 zvýšit kapacitu jediného multiplexu až o 70 % oproti dosavadnímu DVB-T.
Natalie Mouyal, Digitag, Švýcarsko: DVB-T2 nabízí možnost přijít s novými programy všude tam, kde je nedostatek volných frekvencí. A také zahájit vysílání ve vysokém rozlišení nebo dokonce ve 3D.
Očekává se, že po ukončení analogového vysílání začne na normu DVB-T2 přecházet většina zemí. Diváci si pro vysílání v DVB-T2 budou muset pořídit nový set-top-box. Nové televizory s vysokým rozlišením by však příjem v DBB-T2 už měly umožnit.V září 2009 byl u nás už milión diváků, kteří sledovali digitální vysílání prostřednictvím družic společnosti Astra. A mnohé z nich jsou už ve vysokém rozlišení.
Alexander Oudendijk, viceprezident SES-Astra, Lucembursko: Pro Českou republiku teď vysíláme celkem osm kanálů z družic na poloze 23,5 ° východně. Pro celou oblasti střední Evropy vysíláme celkem deset kanálů, takže většina je určena pro Českou republiku. Je to opravdu dobré.
Družice Astry dnes vysílají celkem 83 kanálů ve vysokém rozlišení. Tento počet by mohl během letošního roku vzrůst až na sto kanálů.
Alexander Oudendijk, viceprezident SES-Astra, Lucembursko: Jsme moc rádi, že i veřejnoprávní Česká televize začala vysílat v HD. Tento kanál je dosažitelný také na pozici 23,5 ° východně.
A co vysílání s prostorovým obrazem? Produkce ve 3D se rozjela už ve Spojených státech a chystá se na ni i řada evropských produkčních společností. Zachytíme ji časem z družic?
Alexander Oudendijk, viceprezident SES-Astra, Lucembursko: Astra v současné době připravuje vysílání testovacích kanálů ve 3D HD. Kromě technických podmínek se sleduje i zájem a odezva diváků na tuto novou nabídku. Předpokládáme, že komerčně se začne 3D HD vysílání šířit z družic do tří let.
A co zcela nová družice Astra 3B na pozici 23,5 ° východně?
Alexander Oudendijk, viceprezident SES-Astra, Lucembursko: Tato družice má vysoký výkon a umožní právě na pozici 23,5 ° východně mnoho dalších vysílacích kanálů. Celkem je na ni čtyřicet transpondérů pro přímý příjem pro domácnosti.
Obousměrná komunikace prostřednictvím družice je velice zajímavé téma. V některém z příštích Portů se k němu jistě vrátíme.
Na stánku Evropské vysílací unie EBU, jejímž členem je i Česká televize, jsme se seznámili s jiným velkým tématem televize zítřka. HBB – hybridní přijímač pro příjem klasického vysílání a příjmu přes širokopásmové připojení.
Lieven Vermaele, technický ředitel EBU, Švýcarsko: Na trhu je dnes spousta různých přijmačů, jenže uvnitř skrývají často rozdílnou technologii. Úsilí EBU směřuje k tomu, aby se všechny ty technologie sladily. Aby bylo zaručeno, že přijímače budou mít shodné parametry a diváci tak budou mít záruku, že totéž vysílání uvidí na všech přijímačích stejně.
Nové HBB přijímače umožní nejen sledovat běžné vysílání, ale také přejít do prostředí multimedií, tedy na něco jako je internet, v televizním prostředí. A třeba i do prostředí televize na přání.
Peter MacAvock, technické oddělení EBU, Švýcarsko: Nesmíme ale zapomenout, že televize po internetu je něco zatím dost nového a pro televizi není internet zrovna ideální řešení. Čeká nás ještě hodně práce, abychom dosáhli okamžiku, kdy kliknete na své širokopásmové připojení, že dostanete dobrý obraz s vysokou kvalitou, na který se dá dívat.
A co Česká televize? Stačí sledovat rychlý vývoj nových formátů a možností? Držet krok s ostatní Evropou? Vysílání v HD probíhá zatím zkušebně z družice a na kabelových sítích.
Ing. Pavel Hanuš, manažer programu Digitalizace, ČT: V únoru bude velká akce, což bude Olympiáda ve Vancouveru. A po Olympiádě vznikne nový model vysílání ve vysokém rozlišení, při kterém se budou na tomhle kanále střídat jednotlivé kanály České televize v momentě, kdy bude k dispozici vysílání ve vysokém rozlišení, čili nativní vysílání v HD. A v mezidobí, kdy nebude k dispozici nativní, tam bude vysílat program ČT 1.
Techničtí specialisté na Kavčích horách předpokládají, že poté, co u nás skončí analogové vysílání a uvolní se tak kmitočty pozemních vysílačů, objeví se vysílání ve vysokém rozlišení i na jejich vlnách. A k jeho šíření se zřejmě použije nová norma DVB-T2.
A co vysílání ve 3D? Fascinace postorovým obrazem se asi brzy přenese i k nám. Jen co se i u nás objeví nové přijímače, které 3D obraz budou umět reprodukovat.
Ing. Pavel Hanuš, manažer programu Digitalizace, ČT: Česká televize jerozhodně technicky progresivní, takže já nepochybuji o tom, že jakmile budeme mít sebemenší možnost něco takového zkoušet a vyvíjet, takže i tohle to divákům nabídneme.
Zatím se tedy za prostorovým obrazem u nás musíme vypravit do digitálních kin nebo IMAXu. Ale první pokusy s natáčením pořadů ve 3D už i u nás běží. A snad nebude trvat dlouho, aby se na vás z velké obrazovky domácího 3D HD přijímače mohl obrátit Hurvínek s Máničkou a Spejblem …
Autor: Vladimír Kunz