Mladí a talentovaní
25. 11. 2009
Každý rok probíhá v Evropě soutěž mladých vědců, která má podporovat myšlenku mezinárodní spolupráce a výměny vědeckých poznatků. Finále soutěže se uskuteční vždy v jiném státě Evropské unie – loni jej hostila dánská Kodaň. Představíme několik mladých vědců a jejich projektů, se kterými do Kodaně přijeli.
Kodaň. Dánské město, kde se zanedlouho odehraje už dvacátý ročník soutěže mladých vědců z celé Evropy. Studenti jsou vítězi národních kol středoškolské odborné činnosti. Cílem soutěže bude nejen vyhrát, ale také seznámit se s mladými lidmi stejně zapálenými pro vědu.
Do Kodaně se chystají i tito mladí Francouzi. Jejich projekt připomíná slunečnici. Solární modul, který sestrojili, se natáčí ke Slunci, což pak vede k vyšší produkci elektrické energie. Sedmnáctiletí studenti věnovali prototypu hodně času.
Samuel Rispal, 17, konstruktérství, Francie: Vyvinuli jsme systém sledování Slunce během dne a využíváme k tomu speciální senzory. Na přístroji jsme pracovali stovky hodin, možná to celkové dělá i tisíc, protože jsme ho sestavovali po dva roky. Ale práci jsme si užívali.
Studenti se domnívají, že solární fotovoltaická energie je tím nejvýhodnějším alternativním zdrojem, jaký dnes existuje.
Samuel Rispal, 17, konstruktérství, Francie: Je ekologická a umožňuje nahradit další velké zdroje, jako jsou jaderné elektrárny.
Lisa je na soutěže zvyklá. Je útočnicí v německé regionální fotbalové lize. A má ráda zelenou. Proto vyvinula rychlou metodu, která umožní odhalit poškození rostlin. A to nejen na fotbalovém trávníku.
Lisa Schowe, 17, biologické vědy, Německo: Teď toho nemůžu o trávníku říct moc, musela bych ho nejdříve otestovat, abych mohla říct víc.
Poslední dobou Lisa usilovně pracovala ve vědeckém klubu své střední školy v Münsteru. Spolu se svou kamarádkou, která se soutěže také účastní, vyvinula metodu, na základě které lístky září červeně.
Lisa Schowe, 17, biologické vědy, Německo: Teď budeme testovat tyto lístečky, jestli odhalíme nějaké poškození. Pro tento experiment jsme do skříně umístily binokulární přístroj podobný mikroskopu, jsou v něm různé filtry, a snažíme se zjistit fluorescenční záření, které je znakem poškození rostlinky.
Pokud je rostlinka nemocná, bude zářit červeně. Rychlá a jednoduchá metoda, jak odhadnout rozsah poškození. Pomocí digitální kamery se ukáže fluorescence. Na tyto lístečky byl aplikován chlorid sodný po čtyři dny. Zvýšené záření je jasně patrné.
Lisa Schowe, 17, biologické vědy, Německo: Prací na tomto projektu jsme strávily hodně času a také několik nocí, celé zimní prázdniny, každý den jsme byly ve škole, abychom stihly napsat projekt – prostě nějaký čas to zabralo.
Lisa Schowe, 17, biologické vědy, Německo: Věda pro mě osobně znamená pohybovat se mimo hranice, protože můžete postupovat dále a dále, posunovat sám sebe a přitom nacházet nové možnosti, abyste mohli uskutečnit svoje představy. Ano, je to skvělé.
Lisa Schowe, 17, biologické vědy, Německo: Myslím, že je dobré potkat všechny další soutěžící, kteří přijedou z celé Evropy. Možná tam poznám nové přátele a probereme své projekty, myslím, že to bude zajímavé. Jsem trochu nervózní, protože si nejsem jistá, co vlastně bude, nemám moc informací a ostatní soutěžní projekty neznám.
Dvojčata Janis a Eriks jsou z Rigy a také se připravují na soutěž v Kodani. Povezou sebou v kufru přístroj, který může zachránit život. Veškeré práce probíhají v koutku, který jim vymezili rodiče. Sestavují přístroj na monitorování kardiovaskulárního systému, který funguje po celém světě.
Janis Zaharans, 19, fyzika, Lotyšsko: Toto zařízení umožňuje měřit pulz a nasycení krve kyslíkem, slouží k tomu světelný senzor, který se umístí na prst, a také senzor srdeční činnosti, který se umístí na hruď a na nohu.
Eriks Zaharans, 19, fyzika, Lotyšsko: Jedinečnou věcí na tomto zařízení je, že uchovává data na SD kartě. Pak využije telefonního modulu k posílání dat pomocí internetu, aby bylo možné monitorovat pacienta kdekoli na světě. A pokud dostane infarkt nebo upadne, lékař ihned obdrží SMSku.
Veškeré práce se dvojčata naučila sama. Pájení a leptání elektrických vodicích desek i spojování kapacitorů. Eriks a Janis si také sami stanovují, čeho chtějí dosáhnout. A nastává čas, aby si odpočinuli od vědy. Se svou skupinou zkoušejí alespoň jednou týdně. Na chvíli se tak odreagují od mikroprocesorů, tištěných spojů i senzorů.
Čtrnáctiletá Imer je nejmladší soutěžící, která odjede do Kodaně. Tyto bambusové tyče jsou tajemstvím jejího projektu, který má dokonce humanitární rozměr. Imer je ve třetím ročníku gymnázia. Vždycky se chtěla stát vědkyní a už od první třídy základní školy se účastnila nejrůznějších soutěží pro děti.
Imer Jones, 14, konstruktérství, Irsko: Už od prvního stupně bylo mým snem postoupit v Irském kole Studentské odborné činnosti, takže jsem byla opravdu šťastná, když jsem se tam probojovala. Byla jsem pak naprosto ohromená, když jsem vyhrála a dostala tak možnost zúčastnit se celoevropské soutěže.
Paní učitelka: Takže máme dvě kyseliny a dvě zásady a potřebujeme ještě další. Kdo se hlásí?
Imer? Můžeš mi sdělit další kyselinu?
Imer Jones, 14, konstruktérství, Irsko: Kyselina dusičná.
Paní učitelka: A vzorec?
Imer Jones, 14, konstruktérství, Irsko: HNO3.
Jejím projektem je dočasný kryt vytvořený z pytlů plněných pískem. Toto ubytování pro stav nouze může zachránit životy v oblastech, kde dochází k přírodním katastrofám. Imer zdokonalila tento úkryt v měřítku jedna ku šesti.
Imer Jones, 14, konstruktérství, Irsko: Původně se tu používal ostnatý drát, který spojuje jednotlivé vrstvy. Ale ostnatý drát je těžký a jeho doprava je drahá. Takže jsem vymyslela, jak ho nahradit původním materiálem, který je možné najít na místě. Navrhla jsem použít vždy dvě třeba bambusové tyčky a zapíchnout je křížem, což funguje stejně dobře jako ostnatý drát. Vidíte to na mém modelu.
Imer Jones, 14, konstruktérství, Irsko: To zajišťuje stabilitu a funguje stejně dobře jako ostnatý drát. A přitom se používá mnohem snadněji.
Díky experimentálnímu zařízení, které postavila v garáži, může Imer pomocí dvojručního přitloukacího kladiva testovat stabilitu svých modelů. Imer sní o tom, že získá evropskou cenu a přiveze ji zpět domů.
Cecílie má také své poslání. Chce zabránit bakteriím, aby získávaly odolnost k antibiotikům. Na střední škole, kde studuje, zkoumá příčiny, které rezistenci způsobují.
Cecilia Engel Thomas, 19, biotechnologie, Dánsko: Můj projekt se v podstatě týká vztahu antibiotik a bakterií a nalézání nových antibiotik, které by nevyvolaly rezistenci bakterií, což je nyní v nemocnicích dost velký problém. Zkoumám proto nová antibiotika, zvaná antimikrobiální peptidy, a pozoruji, jak reagují s bakteriemi a co se pak děje.
Cecilie vytvořila jedinečný biofilm, který jí umožní měřit množství bakterií v mikrokoloniích pomocí elektronového mikroskopu. Kodaň už očekává soutěžící, kteří tu prožijí celý týden. Mladí vědci musí také ukázat svou zručnost a postavit stánek, ve kterém svůj projekt představí. Všechny projekty jsou výborné. Nikdo nemůže odhadnout, jestli vyhraje.
Napětí každou chvílí vzrůstá … Nervozita působí na všechny, ale přesto dokončují poslední úpravy. Někteří však narážejí na problémy – třeba se nemohou spojit se svým serverem … Francouzským soutěžícím zase dorazil balík se zařízením ve značně rozloženém stavu. Chlapci budou muset pracovat přesčas, aby to napravili.
I porotu čeká těžký úkol – vybrat vítěze. Porotci obešli všechny stánky a vyslechli všechny soutěžící. Nikdo zatím netuší, zda obdrží nějakou cenu. V každém případě se tu všem líbilo. Byla to opravdu neobyčejná zkušenost. Předání cen se odehraje v nejstarším kamenném cirkusu v Evropě. Porota vždy uděluje tři třetí, tři druhé a tři první ceny – v každém oboru jednu.
Mezi oceněnými jsou dvojčata Janis a Eriks i čtrnáctiletá Imer. Cenu získal také český student Michael Mikát za práci o výskytu vážek. Je možné, že v kodaňské soutěži našel svět nadějné vědce.
Autor: Šárka Speváková