Utajený svět fytoplanktonu
7. 3. 2009
V řasách a sinicích lze odhalit naprosto netušené krajiny. To ukazuje vědec, který našel ve své práci umělecký rozměr. Zajímají ho mikroskopické a mikrofotografické techniky a fotografická dokumentace fytoplanktonních společenstev. Představíme sinice a řasy z jiné strany, než jak jsme dosud znali.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AVČR: Běžná sinice Anabaena lemmermannii.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AVČR: Tohle je rozsivka Fragilaria crotonensis.
Sinice, řasy – vodní květ. Známe je hlavně jako organizmy, které nám v suchém létě kazí vodu na koupání. Vědec a fotograf Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu v Českých Budějovicích pro nás ale objevuje jejich vnitřní, skrytou krásu.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AV ČR: Když se podíváte pod mikroskopem, tak potom vidíte nádherné organizmy, různá vlákna, kolonie, a lidé jsou potom překvapeni, jak tyhle organizmy, které jsou při běžném setkání celkem odpudivé, že pod mikroskopem vypadají hezky.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AV ČR: Tohle je krásivka latinským jménem Micrasterias americana.
Fytoplankton, tedy řasy, sinice a někteří prvoci, se volně vznášejí ve vodě a mají tam velmi důležitou funkci. Stejně jako suchozemské rostliny jsou schopné fotosyntézy. Fytoplankton tvoří základ potravního řetězce pro vodní živočichy.
Fotograf prochází preparát a hledá vhodnou kompozici. Objekty na sklíčku ale není možné nijak ovlivnit, třeba seřadit.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AV ČR: Pokud tam vidím nějaké zajímavé druhy nebo organizmy, které by mohly na fotce vypadat dobře, tak klidně si připravím preparátů několik a hledám nejvhodnější kompozici, používám různé zvětšení, různou techniku, třeba obyčejnou techniku.
Jindy zase používá složitější techniku, kdy – laicky řečeno – svítí na preparát ze strany. Výsledná fotografie potom vypadá velmi plasticky.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AV ČR: Tohle jsou třeba také mé oblíbené zelené řasy z jednoho rybníka nedaleko Třeboně. Na těch se mi líbí to, že mají krásně strukturované slizové obaly. Několik vrstev. Takové soustředné kruhy.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AV ČR: To je naše nejběžnější krásivka Staurastrum planktonicum.
Petr Znachor se cítí být hlavně vědcem. Nejnovější projekt laboratoře fytoplanktonu například studuje celé spektrum morfotypů rodu Anabaena. Sinice totiž mění svůj vzhled v závislosti na různých podmínkách prostředí a je možné, že se přepínají ze spirál do rovných forem.
Věda a umění se ve fotografiích skvěle prolínají a doplňují. Mikrofotografie sinic a řas putují po výstavách, kolegové vědci je ale také používají jako dokumentaci svojí vědecké práce.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AV ČR: Mě zajímá, jak to udělat, aby ty druhy tam co nejlépe vypadaly, takže se snažím různě je pošťouchnout, zmáčknout sklíčko a pokaždé ta výsledná fotografie vypadá jinak.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AV ČR: Zelená řasa Pleodorina indica.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AV ČR: Řasy ze znojemské nádrže.
Některé záběry z mikrosvěta fytoplanktonu připomínají objekty z běžného světa kolem nás. Květiny, plody, nebo okolní krajinu.
RNDr. Petr Znachor, Ph. D., biolog, Hydrobiologický ústav AV ČR: A pak samozřejmě některé struktury jsou podobné třeba ve vesmíru. Ten vesmír, to se liší akorát velikostní dimenzí, ale když se podíváte na snímek z fluorescence na nabarvené bakterie, tak to v zásadě někomu může připadat jako hvězdná obloha.
Autor: Petr Tomaides