Závod o čas
14. 2. 2009
Stanovit správnou diagnózu včas často znamená rozdíl mezi životem a smrtí. Jednou z metod, která umožní rychle a přesně ukázat umístění a velikost nádoru, je pozitronová emisní tomografie. Ta však vyžaduje přípravu radioaktivních kontrastních látek, které se na nádor naváží a pak při vyšetření zobrazí. Radioaktivní látka však rychle ztrácí svou aktivitu – za pouhé dvě hodiny se jí rozloží polovina. Po delší době by už byla neúčinná. Proto specialisté nesmějí ztratit ani minutu. Pokud se jim nepodaří dodat látku, zpozdí se vyšetření pacienta a tedy i léčba a úleva od bolesti.
Yehuda má 69 let. Vede pokojný a šťastný život, obklopený svou rodinou. Před několika lety se ale všechno mohlo změnit.
Yehuda Perry, pacient: Začalo mě bolet za hrudní kostí. Velké bolesti jsem pocítil při kýchání. Pak jsem zjistil, že mám na hrudní kosti výrůstek. Rozhodl jsem se tedy poradit se svým praktickým lékařem, který mne poslal na rentgen hrudníku. Ukázalo se, že mám rakovinu.
Jakmile se stanoví diagnóza, zjišťuje se umístění nádoru. Tato etapa přesné lokalizace je pro účinnou léčbu zásadní.
Dr. Michele Rauisová, onkoložka, BXL: K tomu máme několik možností vyšetření, jako je třeba endoskopie, máme ale také pozitronovou emisní tomografii, která umožní najít polohu některých typů rakoviny.
Toto vyšetření patří k výkonným zobrazovacím lékařským metodám. V průběhu naší rekonstrukce budeme sledovat belgický tým výzkumníků, kteří odpovídají za provedení jedné pozitronové emisní tomografie. Yehuda znovu projde částí svého příběhu, která umožnila přesně lokalizovat jeho rakovinu. Jde skutečně o závod s časem. Jen tak bude výsledek spolehlivý, Počítá se každá vteřina.
Jsou dvě hodiny ráno. V první etapě se připravuje kontrastní látka. Tato radioaktivní sloučenina pak v těle pomůže rozlišit nádor od ostatních tkání. Výroba kontrastní látky probíhá uvnitř cyklotronu v Gentu. Tento urychlovač částic využívá působení magnetického a elektrického pole, což umožňuje urychlovat částice na rychlost blízkou rychlosti světla a získat tak obrovské množství energie. Pak se přidává glukóza, aby se vytvořil kontrastní produkt, který se nazývá FDG, neboli fluorodezoxyglukóza. Jinak řečeno, jde o radioaktivní cukr.
Dr. Richard Zimmermann, specialista na nukleární medicínu, AIPES: Klíčem k úspěchu je skutečně cukr! Orgán zasažený nádorem spotřebuje mnohem větší množství cukru než normální orgán, a to je skutečnost, která nám dovolí zjistit umístění nádoru.
Tato látka se vstříkne do žíly. Díky radioaktivnímu značení uvidíme, kde se většina glukózy uloží.
Teď je 6 hodin 30 minut. Po čtyřech a půl hodinách intenzívní práce je produkt konečně hotov. Ale za pouhé dvě hodiny ztratí polovinu své radioaktivity a za 24 hodin po vpravení do žíly už v těle neshledáme žádnou stopu po radioaktivitě. V nemocnici čeká Yehuda na svou injekci. Ale látka bude ještě více než hodinu na cestě. Specialisté nesmějí ztratit ani minutu. Injekci je třeba použít maximálně dvě hodiny od výroby radioaktivního cukru.
Jan Courtiyn, specialista na FDG, Gand: Je důležité náš časový program přesně dodržet. Máme tu nemocného, který na látku netrpělivě čeká. Jestli se nám to nepodaří, zpozdíme jeho ošetření a tedy i jeho léčbu a úlevu od bolesti.
K dopravě takového radioaktivního produktu se v Belgii využívají speciálně vybavená dodávková auta. Tyto vozy však nemají přednost v jízdě a některé trasy, jako třeba tunely, jim jsou přísně zakázány. Přes zhoršené podmínky však musí dorazit včas.
Je 7 hodin 30 minut. Radioaktivní cukr dorazil do nemocnice v přesně stanovenou dobu. Dávkování je přizpůsobeno pro čekajícího pacienta. O několik okamžiků později je mu látka podána.
Yehuda Perry, pacient: Dali mi injekci do žíly. Pak jsem zůstal asi padesát minut v tunelu – nebolelo to, nevyvolávalo úzkost, ani klaustrofobii.
O tři dny později přichází výsledek. Jak vidíme na těchto snímcích, jde o rakovinu lymfatických uzlin. Cukr soustředěný v nádoru jasně září. Tato mimořádná přesnost umožní zvolit léčbu s naprostou jistotou.
Dr. Michele Rauisová, onkoložka, BXL: Jakmile jsme obdrželi výsledky, věděli jsme, jak postupovat. Mohu vás ujistit, že bez pozitronové emisní tomografie by se nám nikdy nepodařilo vyléčit Yehudu tak rychle. Všechno záleží na této nové diagnostické metodě. PET je mimořádně přesné vyšetření – umožní vidět nádory, které nelze přesně zjistit klasickým zobrazením, umožní také sledovat vývoj rakoviny během léčby a odhalit případnou recidivu. Díky tomu rakovina už není fatální chorobou.
Yehuda Perry, pacient: Neuvědomil jsem si hned, že mi toto vyšetření zachránilo život. Rakovina se zjistila v tak raném stadiu, že má léčba nebyla příliš obtížná. Moje nemoc trvala méně než rok. Jistě, existuje riziko návratu choroby, ale pozitronový emisní tomograf ji bude moci opět najít velmi brzy.
A situace se vyvíjí. Výroba radioaktivního cukru se přibližuje nemocnicím. Například v pražské Nemocnici Na Homolce, kde je toto zařízení instalováno, připravují rovněž i radioaktivní látky. Pozitronová emisní tomografie však vyžaduje velmi složitou infrastrukturu.
Dr. Richard Zimmermann, specialista na nukleární medicínu, AIPES: Lékaři bohužel nepředepisují toto vyšetření dostatečně. My ale dnes víme, že tato metoda vede k úpravě původně stanovené léčby ve více než 60 % případů.
Cena vyšetření tohoto typu je vysoká, kolem 900 eur, ale účast pojištěného pacienta je v Belgii omezena na 20 eur.
Didier Vander Steichel, vědecký ředitel, Nadace proti rakovině: Podle Nadace proti rakovině je Belgie země mimořádně vybavená pozitronovými emisními tomografy. Například tu máme k dispozici jeden PET na 500 000 obyvatel ve srovnání s jedním na jeden milión obyvatel ve Francii. Neradi bychom o své prvenství přišli.
V České republice jsou tato centra čtyři, takže jeden přístroj připadá na dva a půl miliónu obyvatel. Počítačovou emisní tomografii lze navíc kombinovat s výpočetní tomografií a tak získat ještě přesnější obraz. S postupným zdokonalováním těchto metod bude možné rozeznávat nádory stále časněji. Lze tedy doufat, že úmrtnost na rakovinu se sníží.
Každý rok zemře ve světě na rakovinu zhruba osm miliónů lidí. Obvykle bývá druhou příčinou úmrtí hned po kardiovaskulárních chorobách. Emisní pozitronová tomografie se bohužel užívá ještě málo, ale její výsledky umožňují zdokonalovat diagnózu a tedy léčbu.