Zemětřesení v Čechách
10. 1. 2009
Čas od času se probudí podzemí v nejzápadnějším výběžku Čech, v okolí Chebu, a pak začne zemětřesení, celé zemětřesné roje, jak se odborně nazývají. My jsme se vydali po stopách těch letošních, nejčerstvějších. Přímo v terénu vstoupíme do několika seizmických stanic, které otřesy země zaznamenávají, a budeme sledovat cestu získaných dat až do centra Geofyzikálního ústavu AV ČR. Pak se vydáme po stopách původu českých zemětřesení až k nedávné sopečné činnosti.
Stojíme na návrší nad obcí Nový Kostel nedaleko Chebu. Právě tady, někde hluboko pod námi, je místo, kde vznikají otřesy země. Ty, které čas od času vyděsí tento nejzápadnější výběžek Čech. Vydáváme se po stopách zdejších zemětřesení. A hlavně – chceme přijít na to, co tyto otřesy způsobuje.
Milan Kraus, obyvatel Nového Kostela: Říkám vám. První je šlupka, jo. Bomba, jo. A potom nic. A potom za chvilku začne dělat úúúúúú … A to orrrr … jede, jak blázen. Ano, to je všechno.
Ing. Petr Jedlička, seismolog, Geofyzikální ústav AV ČR: Teď půjdeme do štoly ve Skalné, kde jsou umístěné seismometry.
Obec Skalná leží pár kilometrů od Nového Kostela, asi deset kilometrů na sever od Chebu.
Ing. Petr Jedlička, seismolog, Geofyzikální ústav AV ČR: Nemusíte se bát, tady žádná díra není.
Kameraman: Ani netopýři?
Ing. Petr Jedlička, seismolog, Geofyzikální ústav AV ČR: Netopýři asi ano … Zde v pravé části jsou umístěny seismometry. A nalevo jsou náklonoměry a gravimetr.
Sledujeme kontrolu trojice seismometrů.
Ing. Petr Jedlička, seismolog, Geofyzikální ústav AV ČR: Tři jsou proto, že ta obecná seismická vlna, která se šíří zemí, se rozkládá do tří složek. Registruje se složka vertikální – to znamená pohyby země nahoru dolů, a dvě horizontální složky. Standardně se v seismologii používá směr sever – jih a východ – západ.
Zdejší náklonoměry registrují slapové síly, které způsobuje pohyb Slunce a Měsíce.
Milan Kraus, obyvatel Nového Kostela: Když je jako ten Měsíc kulatej, tak to bouchá. Ale když není, tak to nebouchá.
Je to zvláštní pozorování. Ještě nikdo ze seismologů totiž nedal zdejší zemětřesení do vzájemných souvislostí právě s měsíčním úplňkem.
Ing. Petr Jedlička, seismolog, Geofyzikální ústav AV ČR: Nyní jsme na stanici Nový Kostel. Byla zde založena těsně po silném roji v roce 1985.
Nový Kostel. Asi patnáct kilometrů severovýchodně od Chebu.
Ing. Petr Jedlička, seismolog, Geofyzikální ústav AV ČR: Od roku 1986 je digitální registrace.
Zaznamenávají se nejen samotné otřesy země, ale i případné elektromagnetické záření, doprovodné zvukové jevy a také únik oxidu uhličitého z půdy.
Ing. Petr Jedlička, seismolog, Geofyzikální ústav AV ČR: Je vhodné umístit ten seismometr na pevné podloží. Nejlépe na skálu. Zde byla nalezena až zhruba v těch pěti metrech.
I v této šachtě je umístěno celkem šest různých seismometrů a akcelerometr. Asi čtyřicet kilometrů široký pruh území mezi Mariánskými Lázněmi a Kraslicemi a mezi německými městy Marktredwitz a Plauen představuje unikátní evropskou přírodní laboratoř.
Jsme ve Františkových Lázních, kousek od Chebu. Pro většinu z nás jsou nejznámějším projevem aktivity ve zdejším podzemí minerální prameny. V této oblasti západních Čech jich geologové zmapovali více než sto.
Jen pár kilometrů od Františkových Lázní vstupujeme do jedinečné přírodní rezervace Soos. V chebském německém nářečí to znamená „močál“. Všude kolem – spousta mofetů – výronů oxidu uhličitého. Podle odhadu seismologů uniká v této oblasti z podzemí do ovzduší každou hodinu asi 330 krychlových metrů oxidu uhličitého.
Milan Kraus, obyvatel Nového Kostela: To vlastně měl jsem noční. A to byla pecka jako blázen. A to už bylo takhle žžžžž…
Co je zdrojem zdejších otřesů země? A jak probíhají? Dají se jejich příchody vůbec předpovědět předem? Jak vlastně zemětřesení vzniká? Nejvzácněji je způsobí zřícení stropů podzemních dutin v jeskyních nebo poddolovaných oblastech. Častější příčinou otřesu je sopečná činnost. Hypocentra – místa vzniku otřesů – souvisejí s dráhou magmatu, které se dere k zemskému povrchu. Nejčastěji však zemětřesení přicházejí v tektonicky aktivních oblastech. Horniny pod námi nejsou souvislou, jednolitou hmotou. Tvoří je větší nebo menší bloky.
Mezi nimi vznikají zlomy. A ty se vůči sobě velice pomalu pohybují. Jsou to milimetry až centimetry za rok. Pohyby mohou být vodorovné, svislé nebo šikmé. Pokud se sousední bloky do sebe zaklíní, energie jejich pohybu se začne shromažďovat a když přesáhne únosnou mez, uvolní se v podobě otřesů. Z místa vzniku – hypocentra – se zemětřesné vlny šíří horninami do všech stran. Nejrychlejší jsou vlny podélné – pronikají sedm až devět kilometrů za sekundu. Po nich následují asi jeden a půl krát pomalejší vlny příčné. Nejpomaleji se šíří vlny povrchové.
Seismickou aktivitu v západním výběžku našeho území sleduje dvacet dva stanic Geofyzikálního ústavu naší Akademie věd. Jedenáct z nich automaticky odesílá zaznamenané hodnoty do datového centra, které se nachází přímo ve věži televizního vysílače Zelená hora nedaleko Chebu. Jedna ze stanic je umístěna v betonové skruži přímo u paty vysílače. V datovém centru na vysílači se naměřená data předzpracují a posílají se prostřednictvím internetu do Geofyzikálního ústavu v Praze. Zde je seismologové vyhodnocují … Prozradí nám jejich výzkum, co je příčinou otřesů na Chebsku?
Zastavujeme asi tři kilometry na severozápad od Chebu. Toto nenápadné návrší je známé jako Komorní hůrka. Ve skutečnosti je to naše nejmladší sopka. Soptila ještě docela nedávno – před dvěma sty tisíci lety. Stejně jako podobně stará Železná hůrka nedaleko Lázní Kynžvart. O původ obou vrchů se zajímali a přeli přírodovědci už v polovině 19. století. Patřil mezi ně i sám Johann Wolfgang Goethe, který oba vrchy vícekrát navštívil a prohlížel. Sopečný původ Komorní hůrky potvrdil pozdější vědecký výzkum hraběte Šternberka.
Sopečná činnost na Chebsku a Sokolovsku před statisíci lety nám zanechala až do dneška pozůstatky v podobě minerálních pramenů a výronů oxidu uhličitého. Co je tedy jejím zdrojem, její hnací silou? Ten původce se právě objevuje před vámi. Je to téměř kolmé křížení dvou zlomových systémů. Jedním je Ohárecký rift, který sleduje tok řeky Ohře. Druhým je Mariánsko-Lázeňský zlom, běžící kolmo na něj. Víc než devadesát procent zaznamenaných otřesů bylo lokalizováno v oblasti Nového Kostela.
Z mnoha tisíců zaznamenaných otřesů seismologové lokalizovali jejich ohniska. Ta se shlukují v několika zónách v hloubce od šesti do patnácti kilometrů pod povrchem. Ohnisko neboli hypocentrum nejintenzivnějších otřesů, které leží v oblasti Nového Kostela, se nachází asi dvanáct kilometrů pod povrchem. Tam někde probíhá přechodová zóna mezi křehkou a plastickou částí svrchní zemské kůry. Hornina tam bude mít teplotu 300 až 350 stupňů.
Milan Kraus, obyvatel Nového Kostela: První je šlupka, jo. Bomba, jo. A potom nic. A potom za chvilku začne dělat úúúúúú…
V západních Čechách se v posledních dvaceti letech odehrálo více než třicet tisíc zemětřesení. Seismologové o nich mnohé vědí, přesto zůstávají záhady. Třeba zvukové projevy zemětřesení.
Ing. Petr Jedlička, seismolog, Geofyzikální ústav AV ČR: Aby se objasnilo, jak vznikají, jak se šíří, tak jsme tady instalovali zařízení na měření těch zvukových jevů.
Milan Kraus, obyvatel Nového Kostela: Vždycky, když je měsíc kulatej, vždycky to bouchá.
Seismology čeká i tato záhada – jak souvisí zemětřesení a měsíční úplněk.
Autor: Vladimír Kunz