Boj s chorobou Dr. A
27. 2. 2008
Evropská populace stárne. A se stoupajícím věkem také stoupá pravděpodobnost onemocnění Alzheimerovou chorobou. Dříve se předpokládalo, že je přirozeným následkem stárnutí, nyní se však již ví, že je mnohem zákeřnější. Výzkumníci proto intenzivně hledají možnosti léčby. Pokud se jim to nepodaří, zátěž pro budoucí zdravotní systémy bude nepřekonatelná.
Evropská populace stárne a výskyt Alzheimerovy choroby se zvyšuje. Trpí jí převážně osoby starší 65 let. Nemoc se nejdříve projeví ztrátou paměti, pak nastávají obtíže s orientací a nakonec se omezí poznávací schopnosti.
Asi před třemi lety se začala tomuto osmdesátiletému pacientovi zhoršovat paměť. Pak si přestal vědět v životě rady. Ve Výzkumném ústavu pro péči o seniory v Bathu zjistili, že má Alzheimerovu chorobu. Nyní si už nepamatuje ani své děti, ani svá vnoučata nebo sourozence. Tento pacient se nyní účastní klinických zkoušek, kde se testuje nový přípravek na zmírnění projevů nemoci. Je to jeden z mnoha praménků výzkumu, který probíhá v celé Evropě.
Roy Jones, ředitel, Výzkumný ústav péče o seniory (RICE), Velká Británie: Jak nemoc postupuje, lidé jsou stále závislejší na druhých a potřebují stále větší pomoc. Často nastávají změny v chování, nemocní jsou zmatení, rozrušení a mají problémy se spaním.
Alzheimerova choroba byla dříve považována za přirozený důsledek stárnutí – a také byla poměrně vzácná. Nyní zatěžuje zdravotnické systémy všude ve světě. Odhaduje se, že globálně touto chorobou trpí 26 miliónů lidí – a jen v České republice to je až 70 tisíc osob. Do roku 2050 se tento počet až čtyřikrát zvýší.
prof. Bengt Winblad, ředitel, Výzkumné centrum Alzheimerovy choroby, Karlinska Institute, Stockholm: Choroba obvykle začíná v těchto malých žlutě zabarvených částech mozku, což jsou spánkové laloky. A tady dole máme strukturu, která se nazývá hipokampus. Pak se chorobný proces rozšiřuje na temenní lalok, modře zabarvenou část mozku, a pak se přesunuje na celou kůru mozkovou. Tady se skrývají paměťové funkce a centra pro řeč. Takže nastává porucha paměti a poté je zasažena i řeč.
Patologické projevy nemoci lze snadno rozpoznat na vzorcích mozkové tkáně. Tmavé skvrny jsou známé jako amyloidní plaky. Tyto škodlivé bílkoviny se ukládají v podobě vláken a poškozují nervové buňky a jejich spoje. Toto jsou klubíčka nervových zakončení typická pro nemoc. A tady je pro srovnání zdravá mozková tkáň osoby stejného věku.
Dnes již toho lékaři o nemoci vědí mnohem více, než před dvaceti lety. Existuje první generace léků a péče o pacienty je mnohem lepší. Základním krokem ke stanovení diagnózy jsou testy na paměť. Vyloučí jiné příčiny poruch paměti, myšlení a úsudku, jako jsou úrazy a nádory.
Lékaři také vědí, že v mozkové tkáni při Alzheimerově chorobě ubývá neuropřenašeč acetylcholin. Buňky tak ztrácejí schopnost vzájemně si vyměňovat informace, což se projeví rozvojem demence.
Doc. Dr. Miia Kivipeltová, Výzkumné centrum Alzheimerovy choroby, Karlinska Institute, Stockholm: Provádíme množství testů, takže skutečně poznáme problémy s pamětí. A dnes také máme neocenitelné technické nástroje, které můžeme pro stanovení diagnózy použít.
Zobrazení pomocí magnetické rezonance ukáže strukturu mozku. Pacient se umístí do silného magnetického pole, kde vzniká trojrozměrný obraz tkání mozku. Při Alzheimerově chorobě ubývá nervových buněk. Mozek nemocného je proto menší, mozková kůra tenčí.
Skeny jasně ukazují, co se v mozku děje. Tady nalevo je vidět, že důležité oblasti jsou zakrnělé a zmenšené. Mozek napravo je normální. A co vlastně zvyšuje riziko onemocnění? V podstatě vše, co škodí i srdci: vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka i obezita. Proto se předpokládá, že v roce 2025 bude Alzheimerovou nemocí trpět více než dvacet dva procent lidí.
Máme však nějakou možnost se před nemocí ochránit? Alzheimerova choroba je zatím bohužel nevyléčitelná, bohatý duševní život však průběh onemocnění zpomalí. Rozhodně pomůže mentální trénink, společenské aktivity i zdravý životní styl.
Autor: Šárka Speváková